Článek
Dobré vztahy prezidentů, obrovská polská vojenská, humanitární i politická podpora i oboustranná pozvolná snaha o zakopávání historických křivd. Přesto nejsou polsko-ukrajinské vztahy bezproblémové.
Ukazuje to diplomatická roztržka, ke které došlo v průběhu úterý. Jako první přišel během dne krok ukrajinského ministerstva zahraničních věcí. To si v úterý předvolalo polského velvyslance v Kyjevě.
Ukrajinská diplomacie tímto rázným postupem reaguje na slova Marcina Przydacze, zahraničněpolitického poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy.
Polsko reaguje, premiér mluví o chybě
Varšava pak v úterý večer odpověděla recipročně - polské ministerstvo zahraničních věcí oznámilo, že si „pozvalo“ ukrajinského velvyslance. Odůvodnilo to výroky ukrajinských představitelů na adresu Polska.
Polský premiér Mateusz Morawiecki označil předvolání polského ambasadora za chybu. „K předvolání polského velvyslance, reprezentanta země, který jako jediný v den invaze Ruska zůstal na Ukrajině, nikdy nemělo dojít,“ napsal na svém twitteru (síti X).
„Vždy budeme bránit dobré jméno Polska, jeho bezpečnost, a zájem žádného státu nikdy nebude stát nad zájmem republiky,“ dodal politik.
Čím roztržka začala?
Polský prezidentský poradce Przydacz v pondělí v rozhovoru pro Polskou televizi řekl, že Ukrajina dostala od Polska velkou podporu a „bylo by příhodné, kdyby začala doceňovat to, jakou roli Polsko poslední měsíce a roky v podpoře Ukrajiny hrálo“.
Polský velvyslanec Bartosz Cichocki si kvůli tomu na ukrajinském ministerstvu vyslechl, že „výroky o údajné nevděčnosti Ukrajinců za pomoc od Polska jsou nepravdivé a nepřípustné“, jak uvedl mluvčí úřadu Oleh Nikolenko.
„Jsme přesvědčeni, že ukrajinsko-polské přátelství je mnohem hlubší než (momentální) politický zisk. Politika by neměla podkopávat vzájemné porozumění a sílu vztahů mezi našimi národy. Žádná prohlášení nám nezabrání ve společném boji za mír a budování společné evropské budoucnosti,“ řekl Nikolenko.
Na pozadí sporu o obilí
Przydaczova slova zazněla v kontextu „obilné krize“, která zatěžuje polsko-ukrajinské vztahy. Ruskem rozpoutaná válka totiž omezila možnosti exportu ukrajinské pšenice a dalších zemědělských plodin.
Těm tak dveře otevřelo Polsko a v různé míře i další unijní země sousedící s Ukrajinou. Místo rychlého exportu ale levnější ukrajinské plodiny zůstávaly v Polsku ve skladech a sýpkách. Docházelo i k falšování dokumentace a kšeftování. Proti tomu začali letos na jaře ve velkém protestovat polští pěstitelé.
Kvůli stížnostem pěti zemí tak v EU platí do 15. září zákaz dovozu ukrajinské pšenice, kukuřice, slunečnicových semen a řepky. Státy žádají prodloužení zákazu až do konce roku.
Zavřené hranice pro import
Podle Varšavy zavedení zákazu importu situaci stabilizovalo, ale ne natolik, aby se trhy v Polsku, Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku mohly opětovně otevřít. Polsko už avizovalo, že pokud nedojde k prodloužení na unijní úrovni, dovoz zakáže samo.
„V rámci zemědělské politiky a ochrany polských hranic před záplavou takových (ukrajinských) produktů nemůžeme dělat žádné kroky vzad ani úkroky stranou. Zde musíme pevně stát za zájmem polského státu. A Ukrajina by si měla začít vážit toho, co pro ni Polsko dělá,“ řekl v tomto kontextu Dudův poradce Przydacz.
Od politiků polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost přitom padají i ostřejší vyjádření. Polsko letos na podzim čekají parlamentní volby a kvůli „obilné krizi“ na jaře odstoupil ministr zemědělství.
Kyjev naopak žádá Evropskou komisi, aby „zajistila nerušený vývoz všech ukrajinských potravinářských výrobků do EU“.
„Rusko porušilo obilnou dohodu, zničilo infrastrukturu našich černomořských přístavů a znovu vyvolalo globální potravinovou krizi. V této kritické době hodlá Polsko nadále blokovat ukrajinský vývoz obilí do EU. To je nepřátelský a populistický krok, který vážně ovlivní globální potravinovou bezpečnost a ukrajinskou ekonomiku,“ napsal v polovině července k věci na twitteru ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
Nejde o první výtku
Výtky za „nedostatečnou vděčnost“ si nedávno vyslechl na summitu NATO ve Vilniusu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj od britského ministra obrany Bena Wallace.
Britský politik řekl, že by měla být Ukrajina za vojenskou podporu Západu vděčnější a neměla by se chovat ke spojencům jako k americkému internetovému prodejci Amazon.
Wallace také poznamenal, že má Ukrajina ve zvyku po získání určitého typu zbraně ihned lobbovat za další. Britský premiér Rishi Sunak pak tyto výroky bagatelizoval.
„Prezident vyjadřoval svou vděčnost mně i britskému lidu a samozřejmě také dalším spojencům. Udělal to i velmi dojemným způsobem během vystoupení v parlamentu, když byl začátkem tohoto roku ve Spojeném království,“ uvedl Sunak.
Na Wallace reagoval Zelenskyj ještě přímo na tiskové konferenci ve Vilniusu. „Domnívám se, že jsme Británii vždy vyjadřovali svůj vděk, stejně tak i premiéru a ministru obrany,“ uvedl.
Velvyslanec skončil
Znovu pak ve velkém děkoval ve svém obvyklém večerním projevu, tentokrát natočeném ve vlaku do Kyjeva. V nahrávce poděkoval západním spojencům za pomoc Ukrajině a podporu v obraně před Ruskem celkem čtyřicetkrát, napočítal server Suspilne.
Prezidenta Zelenského poté za „nezdravý sarkasmus“ v odpovědi na Wallaceova slova kritizoval ukrajinský velvyslanec v Londýně Vadym Prystajko. Zelenskyj ho záhy poté z funkce odvolal.
Prystajko měl zřejmě na mysli Zelenského poznámku přímo k osobě britského ministra. „Zdá se mi, že jsme vždy byli vděčni předsedovi vlády a ministru obrany. Jen nevím, co tím myslí, jak jinak mám poděkovat. Ať mi napíše. Mohli bychom každé ráno děkovat ministrovi osobně. Britové jsou naši partneři, jsme jim vděční a možná si ministr přeje něco speciálního,“ řekl ve Vilniusu ukrajinský prezident.
