Polští politici dali lidem návod, jak přestát krizi. Neposlouchá se dobře

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

O těžkých časech, které Poláky v příštích měsících čekají, mluvil nedávno už prezident Andrzej Duda. Vyzval, aby lidé „trochu zatnuli zuby a byli optimističtí“. „Nezačali jsme válku na Ukrajině, nezačali jsme pandemii koronaviru. (…) Ceny rostou a na to taky nemáme žádný vliv. Musíme to nějak vydržet,“ dodala hlava státu.

To, že s podzimem začne ještě krušnější období, naznačuje i středeční výrok premiéra Mateusze Morawieckého. „Pokuste se zateplit domy, pokud je to možné, ještě před nadcházející topnou sezonou,“ vyzval Poláky předseda vlády. „Bude to těžký podzim i zima. O to se postaral Vladimir Putin,“ dodal.

Jeho slova zazněla v kontextu spuštění nové vlny dotačního programu Čisté ovzduší. Jde o podporu investic do zateplování domů a výměnu zdrojů tepla za ekologičtější.

Polská vláda tak už několik let zkouší bojovat kromě jiného s fatálním smogem, který v zimě trápí vesnice i velká města, a letos tváří v tvář válce na Ukrajině tímto způsobem chce i „snížit účty za energie“.

„Vážení spoluobčané, opravdu toho využijte,“ vyzval předseda vlády při návštěvě domácnosti v Boronowě ve Slezsku, které stát spolufinancoval zateplení i instalaci solárních panelů.

„Dnes, obzvlášť po útoku Ruska na Ukrajinu, kdy – jak všichni vědí – ceny energií běsní, zejména tepla, stojí za to využít různé programy,“ dodal Morawiecki.

V Polsku se očekává výrazné zdražení vytápění kvůli vysokým cenám plynu a uhlí. Týkat se to bude asi 15 milionů domácností připojených na teplárny, ale také 3,5 milionu rodinných domů, ve kterých se topí uhlím.

Toho je na trhu kvůli embargu na import z Ruska výrazně méně než v minulých letech. Lidé navíc uhlí, pelety i dřevo v obavě nedostatku ve velkém vykupují. Polsko ročně dováží na 18 milionů tun uhlí. Na surovině jsou závislé i polské tepelné elektrárny.

Větší množství uhlí v příštích letech plánují společnosti těžit i v polských dolech, i to s sebou ovšem nese vyšší náklady. Polské ministerstvo klimatu sice ujišťuje, že uhlí v zimě chybět nebude, vláda ovšem nedávno rozvolnila pravidla pro sběr klestí v lese a povolila prodávat i uhlí nejhorší kvality.

Kritiku si Morawieckého výrok vysloužil od opozice za „odtržení premiéra od reality“. Kritici podotýkají, že na zateplení zbývá už jen málo času a že na zateplování tisíců až desetitisíců domů není dostatek řemeslníků ani stavebního materiálu, jenž navíc výrazně podražil.

Liberální list Gazeta Wyborcza píše, že v tomto kontextu působí Morawieckého výrok rozpačitě. Zateplení by totiž potřebovalo asi 3,5 milionu polských rodinných domů a na investice do zateplení, výměny oken a dveří je letos potřeba až dvoj- či čtyřnásobek peněz než loni. „Výzva premiéra je správná a žádoucí, ale měla zaznít o mnoho let dřív,“ píše GW.

Po kritice na sociálních sítích, která se na Morawieckého po jeho výroku o zateplování snesla, dokonce úřad vlády smazal tweet s premiérovým citátem.

Iniciativa Polský smogový poplach upozornila, že vláda ve výdajích na program Čisté povětří inflaci nezohlednila. Ta v červnu v Polsku podle předběžných údajů vystoupila na 15,6 procenta a je nejvyšší za posledních 25 let. V Česku meziroční inflace dosáhla v červnu 17,2 procenta.

O boji s vysokými cenami mluvil v rozhovoru pro bulvární Super Express ministr školství Przemysław Czarnek. Politik přiznal, že o letošní dovolené kvůli vysokým cenám nebude spávat v hotelech, ale u známých. „Občas si něco ukuchtíme, přátelé nás pozvou na oběd, ale nepřehánějme, drahota neznamená, že se nedá jíst. Dá se jíst o něco méně a o něco levněji,“ řekl Czarnek.

Deník Rzeczpospolita upozorňuje, že růst cen a tím pádem očekávání zaměstnanců na růst mezd vyvolávají v Polsku společenské napětí. Například toto pondělí zahájily odbory okupační stávku v katovickém ústředí energetické společnosti Tauron.

Podle projekce analytické polské národní banky inflace v zemi dál poroste a na začátku roku 2023 by mohla dosáhnout 18,8 procenta.

Na rostoucí ceny reaguje i německá společnost. V Německu se řeší změna běžného chování, návyků, provozu veřejných institucí nebo procesů ve firmách tak, aby lidská činnost spotřebovala méně energie.

Například největší německý správce nemovitostí, společnost Votovia, oznámil, že v noci bude pronajímané byty vytápět pouze na 17 stupňů. Podobně chtějí šetřit také úřady, školy a další instituce.

Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ze strany Zelených Němcům doporučil rychlé sprchování. Sám se prý celý život sprchuje nejvýše pět minut a kvůli úsporám za ohřev vody tuto dobu ještě zkrátil.

I Habeck, stejně jako to řekli Polákům Duda nebo Morawiecki, Němcům oznámil, že je čekají „extrémní dopady“ krize a v příštích měsících zaplatí za energie podstatně víc.