Reality show z parlamentu. Polsko má novou politickou hvězdu

„Oba víme, jak cenný je náš čas. Spojuje nás mnoho, oba jsme ve svých funkcích jen na vymezenou dobu a oba známe jména našich nástupců,“ prohlásil ve středu předseda polské sněmovny Szymon Hołownia.

Zatímco v pravé části sálu tváře politiků zkameněly, v druhé část Sejmu, kde sedí nová parlamentní většina, to vyvolalo bouřlivý ohlas. Kamery zabraly i smějícího se lídra Občanské koalice Donalda Tuska.

Poznámka maršálka Hołowni si totiž utahovala z premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS). Ten se v pondělí znovu stal premiérem, avšak v parlamentu nemá šanci na získání důvěry.

S pravděpodobností hraničící s jistotou tak povládne do 11. prosince čili přesně dva týdny, kdy uplyne ústavou daný termín pro získání důvěry. Tu mu nová parlamentní většina, tedy dosavadní opozice, dát neplánuje. Místo toho chce záhy ve druhém pokusu o sestavení vlády zvolit premiérem Donalda Tuska. Úřadovat by mohl už od 13. prosince.

Přesně vyměřený čas má ovšem i Hołownia, z čehož si sám utahoval. V polovině funkčního období se totiž podle podepsané koaliční smlouvy Občanské koalice, Třetí cesty a Levice vystřídá v čele Sejmu s levicovým politikem Włodzimierzem Czarzastym.

Navzdory pouhým dvěma vymezeným rokům a přezdívce „rotační maršálek“ se už Hołownia stal politickou hvězdou. Jsou to právě jeho bonmoty, žerty a způsob řízení parlamentních schůzí, které udělaly ze sledování jednání Sejmu hit.

Jen parlamentní konto na YouTube, kde se vysílají živé přenosy z jednání, teď odebírá 333 tisíc lidí. To je několikanásobně víc než před říjnovými volbami.

Z původních tisíců diváků jsou statisíce. Další miliony lidí sledují poslanecké schůze ve vysílání zpravodajských televizí, na sociálních sítích a ze záznamu. Hołownia je i hitem krátkých videí na TikToku či instagramu. Přenosům ze Sejmu se po vzoru známé streamovací platformy začalo přezdívat Sejmflix (nebo Sejmfliks).

Náhlý obrovský růst zájmu o to, co se děje v Sejmu, souvisí bezesporu s rekordní účastní v parlamentních volbách. V polovině října k urnám přišlo víc než 74 procent oprávněných voličů. Kromě žen se mobilizovala i mladá generace.

„Růst zájmu o jednání Sejmu odráží vyšší zájem o účast ve volebním procesu, zejména u mladých lidí,“ komentoval fenomén v rozhovoru pro deník Gazeta Wyborcza Dariusz Tworzydło z katedry komunikace a PR Varšavské univerzity (UW).

Za zájmem podle Tworzydła stojí velké politické změny po osmi letech, nové složení Sejmu i zvědavost. „Přenosy ze Sejmu se dají vnímat i jako forma zábavy podobná kabaretu. Schůze řídí nový maršálek, který přeci měl co do činění se zábavním průmyslem,“ podotýká pedagog UW.

Naráží na profesní kariéru Szymona Hołowni, jež mu v politice evidentně přišla vhod. Lídr moderního křesťanskodemokratického hnutí Polsko 2050 totiž v letech 2008 až 2019 moderoval na největší polské soukromé televizi TVN talentovou show Mám talent.

Místo v pořadí třinácté série dal nakonec přednost jiné scéně – té politické. Krátce po odvysílání poslední epizody „talentu“ oznámil svou kandidaturu na prezidenta. Ve volbách v roce 2020 skončil na třetím místě a svou podporu přetavil ve vznik hnutí Polsko 2050.

Hołownia má za sebou i bohatou kariéru v publicistice. Přispíval mimo jiné do umírněných katolických médií a byl také programovým ředitelem náboženské televize Religia.

Že má Hołownia k víře blízko, ukazuje i to, že byl dvakrát dominikánským novicem, tedy čekatelem na vstup do katolického řeholního společenství. Do něj ale nakonec nevstoupil a nakonec se oženil s pilotkou polského letectva, se kterou mají dvě dcery.

Kritici Hołowniovi vyčítají, že má jen středoškolské vzdělání a že občas neovládne emoce na veřejnosti. Jako jeden z mála politiků totiž před kamerami ronil slzy. Emoce ho zmohly například před třemi lety, když ve videovzkazu mluvil o významu polské ústavy a demokracie.

Hołownia dokáže pohotově reagovat na ministry a poslance, vystupuje kultivovaně a mile. A když se v řízení schůze dopustí přeřeknutí nebo omylu, za chybu se omluví a napraví ji, i když s bonmotem.

Například když zaměnil slova „proces“ a „procedura“, směrem ke smějícím se poslancům strany PiS dodal, že se mu „proces“ prostě sám „dere na rty“. Šlo o jasnou narážku na avízo nové parlamentní většiny o zúčtování s politiky PiS, které viní z porušování zásad právního státu, ohýbání ústavy a zneužívání moci.

Deník Rzeczpospolita v roce 2020 psal, že katolíci v Hołowniovi vidí katolíka, liberálové liberála a levice člověka s levicovou citlivostí. Komentátorka téhož listu Zuzanna Dąbrowska teď o novém maršálkovi píše jako „císaři nové většiny“.

„Víceméně do 12. prosince bude Polsko řídit maršálek Sejmu Szymon Hołownia. Vláda Morawieckého, přezdívaná chvilková, nefunguje. Donald Tusk nemá pravomoc a prezident je zaneprázdněný pomocí PiSu a plánováním lyžovaček,“ píše nekompromisně Dąbrowska.

Hołowniovi zatím hraje do karet to, že ve funkci rychle plní své sliby. Hned po nástupu do úřadu nechal odstranit kovové zábrany, kterými za vlády PiS policie parlament obehnala v obavách před demonstracemi.

Maršálek se také sešel s novináři. Parlamentním zpravodajům usnadnil přístup k politikům rozšířením možnosti jejich pohybu po kuloárech Sejmu.

„Chtěl bych, aby za ty dva roky, kdy budu končit ve funkci, lidé procházeli kolem Sejmu s úsměvem. Je mým cílem, aby se na tu budovu dívali s nadějí a neodvraceli pohled, nehrozili pěstí,“ prohlásil v týdnu Hołownia.

Jestli se mu takový cíl podaří splnit, je nejisté. Jednání parlamentu totiž i tento týden provázely ostré slovní přestřelky, skandování a nadávky.

Samotní Poláci ale zatím Hołowniovo úřadování oceňují. V žebříčku důvěry politikům se s 49 % vůbec poprvé ocitl na prvním místě a přeskočil varšavského primátora Rafała Trzaskowského i prezidenta Andrzeje Dudu. Pro Hołowniu je to dobrý odrazový můstek pro kandidaturu v prezidentských volbách v roce 2025.