Rána Polsku. EK zahájila řízení, protože Varšava zpochybňuje evropské právo

Evropská komise (EK) ve středu zahájila řízení s Polskem kvůli říjnovému rozhodnutí polského ústavního soudu, které zpochybnilo nadřazenost práva Evropské unie nad polskými zákony. Polsko tak podle unijní exekutivy porušuje principy unijního práva a také závaznost verdiktů Soudního dvora EU pro všechny členské země. Komise to oznámila v tiskové zprávě.

EK uvedla, že „má vážné pochyby o nezávislosti a nestrannosti“ polského ústavního soudu. „Evropská unie je společenstvím hodnot a práv. Práva Evropanů vyplývající ze smluv musí být chráněna bez ohledu na to, kde v Evropské unii žijí,“ uvedl eurokomisař pro hospodářství Paolo Gentiloni.

Varšava rozhodnutí Komise kritizuje. „Nesouhlasím s tvrzením EK, že Ústavní soud nesplňuje požadavky. Komise nesprávně chápe rozdělení kompetencí mezi státy a unijní struktury,“ reagoval na zahájení řízení polský premiér Mateusz Morawiecki. „Je to útok na polskou ústavu a svrchovanost,“ uvedl na Twitteru náměstek polského ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta.

Polský ústavní soud začátkem října rozhodl, že některé články základních smluv o EU odporují polské ústavě. Polsko podle soudců vstupem do EU a podpisem unijních smluv nepředalo Unii kontrolu nad svým právním řádem. Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová tehdy reagovala prohlášením, že Brusel zajistí dodržování unijního práva.

Komise ve středu uvedla, že polský verdikt je „porušením obecných principů autonomie, nadřazenosti, efektivity a jednotné aplikace unijního práva“. Polský ústavní soud podle komise zároveň porušuje ustanovení unijní smlouvy zajišťující právo obyvatel země na právní ochranu.

Komise již vedla či vede s Polskem řadu řízení kvůli zákonům souvisejícím s polskou justiční reformou, kterou Brusel považuje za ohrožení nezávislosti soudů. Pokud Polsko nevyhoví námitkám, má EK možnost obrátit se na soud EU, který může stanovit pokutu za neplnění povinností. Varšava již letos dostala pokuty za nerespektování verdiktu unijního soudu, které však dosud odmítá hradit. Komise jí proto může zastavit proplácení peněz z fondů EU.

Polský ústavní soud si už po svém nástupu k moci v roce 2015 personálně podmanila vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) a sama Komise ho nepovažuje za nezávislý ani za legitimní. Předsedkyně soudu, která nález o EU oznámila, je blízkou přítelkyní šéfa PiS Jarosława Kaczyńského.

V Polsku se po nálezu ústavního soudu o nadřazenosti domácího práva začal skloňovat výraz „polexit“, tedy otevření možnosti odchodu země z Evropské komise. Lídři vládnoucí strany PiS takovou možnost několikrát odmítli, opakují ale slova o polské suverenitě a kritizují instituce EU.

Kromě zpochybnění nadřazenosti evropského práva Polsko například ignoruje květnové rozhodnutí Soudního dvora EU v česko-polském sporu o dopady těžby v dole Turów. Za nedodržování opatření nařizujícího pozastavení těžby vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur denně, Varšava ji ale neplatí.