V Rakousku slaví radikálové. Svobodné ale mohou obejít ostatní strany

První předběžné oficiální výsledky odkazem na včerejší předběžné výsledky rakouského ministerstva vnitra přinesla v noci na pondělí agentura APA.

Podle nich získala FPÖ 29,21 procenta hlasů, přičemž dosáhla rekordního nárůstu hlasů o 13,04 procenta, píše APA. Se ziskem 26,48 procenta skončila na druhém místě Rakouská lidová strana (ÖVP) kancléře Karla Nehammera, která naopak utrpěla rekordní více než desetiprocentní ztrátu.

Třetí je opoziční Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) s 21,05 procenta hlasů. Liberální strana NEOS získala 8,96 procenta a Zelení 8,03 procenta hlasů.

Volební účast byla se 78,5 procenta o něco vyšší než v roce 2019.

Vůbec poprvé se hned v neděli sčítají i korespondenční hlasy –⁠⁠⁠ Rakušané totiž mohou odevzdat hlas i dopředu poštou. Část korespondenčních hlasů se sečte až v pondělí a menší část dokonce až ve čtvrtek.

Na většině míst v Rakousku se volilo do 16 hodin, oficiálně ale hlasování skončilo až v 17 hodin, kdy se uzavřely místnosti i ve Vídni a Großgmainu.

Pro rakouské Svobodné (FPÖ) v čele s Herbertem Kicklem jde o první výhru v celostátních parlamentních volbách. U voličů strana bodovala s heslem „Pevnost Rakousko“ a akcentem mimo jiné na odpor proti imigraci.

Mírný náskok nad lidovci předvídaly Svobodným i poslední předvolební průzkumy.

Sčítání sleduje FPÖ ve vídeňské restauraci Stiegl Ambulanz, po prvních odhadech tam lidé propukli v jásot.

Generální tajemník strany Michael Schnedlitz mluví o mimořádné spokojenosti. „Rakušané se zapsali do historie,“ řekl v rozhovoru pro ORF. Poděkoval i stranickému lídrovi Kicklovi, jehož označil za „architekta, mistra stavitele a hybatele změn“.

Kickl pak ve vysílání veřejnoprávní televize ORF prohlásil, že Svobodní jsou připraveni vést vládu. Ostatní strany vyzval k přehodnocení negativního postoje k FPÖ. „Naše ruka je natažená. Jsem připraven k jednání s každým z nich,“ prohlásil.

Straně už poblahopřála spolupředsedkyně Alternativy pro Německo Alice Weidelová. FPÖ je v Evropském parlamentu ve společné frakci Patrioti pro Evropu mimo jiné s českým hnutím ANO nebo maďarskou vládnoucí stranou Fidesz.

Lídr ANO Andrej Babiš poblahopřál Kicklovi před osmou večer. „Gratuluji Herbertu Kicklovi a FPÖ k vítězství v parlamentních volbách! Viktor Orbán správně poukázal na to, že Patrioti pro Evropu jsou den ode dne silnější,“ napsal Babiš na síti X.

Lidovci napjatě očekávali první odhady ve stanu před stranickým sídlem ve vídeňské ulici Lichtenfelsgasse. Z 37,5 procenta v roce 2019 se lidovci propadli o více než 10 procentních bodů.

„Nedosáhl jsem cíle, který jsem si stanovil. Je to hořké,“ komentoval výsledky kancléř a lidovecký lídr Karl Nehammer. Přesto je prý dál optimistou. Případnou koalici kancléř zatím komentovat nechtěl.

Ve volebním štábu rakouských sociálních demokratů (SPÖ) ve vídeňském Folklorním muzeu zavládlo podle listu Der Standard „hluboké zděšení“. Po projekci odhadů se ozval i pláč. SPÖ je od roku 2017 v opozici.

Generální tajemník strany Klaus Seltenheim označil neděli kvůli výsledku Svobodných za „černý den pro demokracii“. Cílem SPÖ teď podle něj bude zabránit koaliční vládě Svobodných s lidovci.

Politolog Reinhard Heinisch z Univerzity v Salzburgu v rozhovoru pro Seznam Zprávy označil Svobodné za „radikálně pravicovou populistickou stranu“.

„Staví se proti elitám a tvrdí o nich, že připravily lidi o jejich suverenitu a že ignorují problémy lidí. Radikální pravice tvrdí, že hlavním problémem je migrace a identita. Svobodní mobilizují lidi, kteří se obávají změn, modernizace a globalizace,“ vysvětlil Heinisch.

Do kampaně těsně před volbami ještě v sobotu promluvila publikace serveru Der Standard o tom, že se několik straníků FPÖ účastnilo pohřbu bývalého okresního radního Svobodných Waltera Suchera. Podle videa, které zveřejnil Der Standard, se na pohřbu zpívala píseň, která byla dřív standardní součástí repertoáru nacistických jednotek SS.

Po voličích bude mít hlavní slovo spolkový prezident Alexander Van der Bellen. Bývalý lídr Zelených je v úřadu už druhé funkční období a dal dopředu najevo, že má s Herbertem Kicklem jako kandidátem na kancléře problém.

Naznačuje to i jeho vyjádření z nedělního večera.

„Podle svého nejlepšího vědomí a svědomí zajistím, aby při sestavování vlády byly respektovány základní pilíře naší liberální demokracie, jako je právní stát, dělba moci, lidská práva a práva menšin, nezávislá média a členství v EU,“ uvedl prezident.

„Je to základ, na kterém jsme vybudovali naši prosperitu a bezpečnost. A bez ohledu na složení budoucí spolkové vlády musí být jejím hlavním cílem zajistit nám všem dobrou budoucnost,“ dodal Van der Bellen.

Nejpravděpodobnějším scénářem je, že vládu ve snaze obejít Kicklovu FPÖ sestaví ostatní parlamentní strany. O účast v takovém kabinetu už se přihlásili sociální demokraté i menší liberální strana NEOS, kterou volilo necelých devět procent lidí.

Trojkoalice lidovců, sociálních demokratů a liberálů by se podle stranických barev nazývala tyrkysovo-červeno-růžová nebo také „koalice dirndl“ podle tradičního lidového kroje. Možná je i vláda lidovců, SPÖ a Zelených.

Na stole je i scénář vlády Svobodných bez osobní účasti jejich lídra. Za nepřijatelnou postavu ho totiž považuje kancléř a předseda lidovecké ÖVP Karl Nehammer.

Lidovci už se Svobodnými vládli v letech 2017 až 2019. Vláda tehdejšího kancléře Sebastiana Kurze ale padla kvůli aféře Ibiza – nahrávkám někdejšího předsedy FPÖ Heinze-Christiana Stracheho s korupčním pozadím.

Po předčasných volbách v roce 2019 pak vznikla další Kurzova koaliční vláda lidovců tentokrát se Zelenými. V roce 2021 nahradil Kurze kvůli podezřením z korupce Karl Nehammer.