Článek
První odhady přinesla po 17. hodině agentura Foresight Institute pro agenturu APA a televizi ORF. Média upozorňují, že statistická odchylka může být u této prognózy až dva procentní body.
Prognózy se budou upřesňovat. Volební účast byla se 78,5 procenta o něco vyšší než v roce 2019.
Předběžné konečné výsledky voleb by mohly být jasné kolem 23. hodiny. Vůbec poprvé se budou hned v neděli sčítat i korespondenční hlasy - Rakušané totiž mohou odevzdat hlas i dopředu poštou. Část korespondenčních hlasů se sečte až v pondělí a menší část dokonce až ve čtvrtek.
Na většině míst v Rakousku se volilo do 16 hodin, oficiálně ale hlasování skončilo až v 17 hodin, kdy se uzavřely místnosti i ve Vídni a Großgmainu.
Kicklův úspěch
Pokud se výsledky potvrdí, pro rakouské Svobodné (FPÖ) v čele s Herbertem Kicklem půjde o první výhru v celostátních parlamentních volbách. U voličů strana bodovala s heslem „Pevnost Rakousko“ a akcentem mimo jiné na odpor proti imigraci.
Mírný náskok nad lidovci předvídaly Svobodným i poslední předvolební průzkumy. Oproti posledním volbám v roce 2019 si Svobodní polepšili o 13 procentních bodů.
Sčítání sleduje FPÖ ve vídeňské restauraci Stiegl Ambulanz, po prvních odhadech tam lidé propukli v jásot.
Radost Herberta Kickla (uprostřed) a jeho spolupracovníků.
Generální tajemník strany Michael Schnedlitz mluví o mimořádné spokojenosti. „Rakušané se zapsali do historie,“ řekl v rozhovoru pro ORF. Poděkoval i stranickému lídrovi Kicklovi, jehož označil za „architekta, mistra stavitele a hybatele změn“.
Kickl pak ve vysílání veřejnoprávní televize ORF prohlásil, že Svobodní jsou připraveni vést vládu. Ostatní strany vyzval k přehodnocení negativního postoje k FPÖ. „Naše ruka je natažená. Jsem připraven k jednání s každým z nich,“ prohlásil.
Straně už poblahopřála spolupředsedkyně Alternativy pro Německo Alice Weidelová. FPÖ je v Evropském parlamentu ve společné frakci Patrioti pro Evropu mimo jiné s českým hnutím ANO nebo maďarskou vládnoucí stranou Fidesz.
Nehammerova prohra
Lidovci napjatě očekávali první odhady ve stanu před stranickým sídlem ve vídeňské ulici Lichtenfelsgasse. Z 37,5 procenta v roce 2019 se lidovci propadli o více než 10 procentních bodů.
„Nedosáhl jsem cíle, který jsem si stanovil. Je to hořké,“ komentoval výsledky kancléř a lidovecký lídr Karl Nehammer. Přesto je prý dál optimistou. Případnou koalici kancléř zatím komentovat nechtěl.
| Odhady výsledků voleb do rakouské Národní rady, 17:00 | ||
|---|---|---|
| strana | odhad výsledku v % | odhad mandátů |
| Svobodní (FPÖ) | 29,1 | 57 |
| Lidovci (ÖVP) | 26,2 | 52 |
| Sociální demokraté (SPÖ) | 20,4 | 40 |
| NEOS | 8,8 | 17 |
| Zelení | 8,6 | 17 |
| Zdroj: Foresight Institute pro agenturu APA a televizi ORF | ||
Ve volebním štábu rakouských sociálních demokratů (SPÖ) ve vídeňském Folklorním muzeu zavládlo podle listu Der Standard „hluboké zděšení“. Po projekci odhadů se ozval i pláč. SPÖ je od roku 2017 v opozici.
Generální tajemník strany Klaus Seltenheim označil neděli kvůli výsledku Svobodných za „černý den pro demokracii“. Cílem SPÖ teď podle něj bude zabránit koaliční vládě Svobodných s lidovci.
Kdo jsou vítězní Svobodní?
Politolog Reinhard Heinisch z Univerzity v Salzburgu v rozhovoru pro Seznam Zprávy označil Svobodné za „radikálně pravicovou populistickou stranu“.
„Staví se proti elitám a tvrdí o nich, že připravily lidi o jejich suverenitu a že ignorují problémy lidí. Radikální pravice tvrdí, že hlavním problémem je migrace a identita. Svobodní mobilizují lidi, kteří se obávají změn, modernizace a globalizace,“ vysvětlil Heinisch.
Profily dvou lídrů
Seznam Zprávy tento týden přinesly profily předsedy Svobodných Herberta Kickla i současného lidoveckého kancléře Karla Nehammera:
Do kampaně těsně před volbami ještě v sobotu promluvila publikace serveru Der Standard o tom, že se několik straníků FPÖ účastnilo pohřbu bývalého okresního radního Svobodných Waltera Suchera. Podle videa, které zveřejnil Der Standard, se na pohřbu zpívala píseň, která byla dřív standardní součástí repertoáru nacistických jednotek SS.
Jaké jsou teď scénáře?
Po voličích bude mít hlavní slovo spolkový prezident Alexander Van der Bellen. Bývalý lídr Zelených je v úřadu už druhé funkční období a dal dopředu najevo, že má s Herbertem Kicklem jako kandidátem na kancléře problém.
Nejpravděpodobnějším scénářem je, že vládu ve snaze obejít Kicklovu FPÖ sestaví ostatní parlamentní strany. O účast v takovém kabinetu už se přihlásili sociální demokraté i menší liberální strana NEOS, kterou volilo necelých devět procent lidí.
Trojkoalice lidovců, sociálních demokratů a liberálů by se podle stranických barev nazývala tyrkysovo-červeno-růžová nebo také „koalice dirndl“ podle tradičního lidového kroje. Možná je i vláda lidovců, SPÖ a Zelených.
Na stole je i scénář vlády Svobodných bez osobní účasti jejich lídra. Za nepřijatelnou postavu ho totiž považuje kancléř a předseda lidovecký ÖVP Karl Nehammer.
Systém jako nepřítel
Pokud by se Svobodní nakonec dostali jako rozhodující síla k moci, podle rakouského listu Der Standard jim jde de facto o svržení parlamentní republiky a liberálního demokratického systému.
O „systému“ mluví Kickl často: systémové strany, systémový tisk, systémoví politici a systémový kancléř. Sám by se chtěl stát „svobodným lidovým kancléřem z lidu a pro lid“. Způsob jeho volby a pravomoci zůstávají v programu nejasné.
V Kicklově představě Rakouska by měly existovat i „nouzové zákony“, které zruší právo na azyl. Parlament by šel obejít referendem, ve kterém by se mohla odvolat i vláda. A do ústavy by se měla zapsat ochrana suverenity „proti zásahům EU“ a dalších organizací.
Učitelům, kteří by vzdělávali žáky jinak než podle představ FPÖ, by hrozil postih.
„Šlo by o systém, ve kterém jsou klíčové právní ochranné mechanismy odstraněny a je zaveden systém udávání a dohledu. Takový autoritářský systém ale již existuje – v Maďarsku Viktora Orbána,“ napsal rakouský Der Standard před volbami.
Lidovci už se Svobodnými vládli v letech 2017 až 2019. Vláda tehdejšího kancléře Sebastiana Kurze ale padla kvůli aféře Ibiza – nahrávkách někdejšího předsedy FPÖ Heinze-Christiana Stracheho s korupčním pozadím.
Po předčasných volbách v roce 2019 pak vznikla další Kurzova koaliční vláda lidovců tentokrát se Zelenými. V roce 2021 nahradil Kurze kvůli podezřením z korupce Karl Nehammer.
Kdo je kdo v rakouské politice.
