Poláci po nočním dopadu rakety řeší, jestli ji neměli sestřelit

Rusko podniklo jeden z největších vzdušných útoků na Ukrajinu za poslední dobu. Podle ukrajinských úřadů vyslalo 74 raket, z nichž část byla balistická, a stovky dronů.

Zasaženy byly mimo jiné Kyjev, Lvov, Kryvyj Rih, Charkov, Poltava nebo Vinnycja. Podle dosavadních údajů zahynulo nejméně osm lidí a desítky dalších utrpěly zranění.

Právě během tohoto útoku došlo také k narušení polského vzdušného prostoru.

Operační velitelství uvedlo do pohotovosti protivzdušnou obranu a radiolokační systémy. Do vzduchu vzlétly stíhačky F-16 i letoun včasné výstrahy.

Podobná opatření Varšava přijímá opakovaně při rozsáhlých ruských útocích na západ Ukrajiny, tentokrát ale situace vyústila v narušení polského vzdušného prostoru.

Premiér Donald Tusk ve čtvrtek uvedl, že vojáci byli připraveni raketu sestřelit, pokud by pokračovala v letu nad obydleným územím.

Mluvčí vojenského velitelství NATO pak agentuře Reuters řekl, že Severoatlantická aliance a Polsko v reakci na incident aktivovaly svou vzdušnou a pozemní obranu. Vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich o události rovněž hovořil s polským náčelníkem generálního štábu generálem Wiesławem Kukulou.

Sirény se kolem čtvrté hodiny ráno rozezněly v Lublinu a ve velké části Lublinského vojvodství. Podle ministerstva vnitra byl aktivován krizový postup SPO-13, který slouží k varování obyvatel před možným vzdušným útokem. Alarm trval přibližně deset až 13 minut.

Reakce obyvatel ale ukázaly, že samotné spuštění sirén nestačilo. Někteří lidé uvedli, že po probuzení nevěděli, co se děje ani jak vážná situace je.

„Vylekala jsem se. Nevěděla jsem, co se děje,“ popsala Polskému rozhlasu jedna z obyvatelek Lublinu. Jiná uvedla, že vyšla na balkon v domnění, že se něco dozví od sousedů, ale celé sídliště zůstalo potmě a bez dalších informací.

Právě to se stalo předmětem politické i odborné debaty.

Kritici upozorňují, že sirény bez doprovodných informací mohou vyvolat spíše zmatek než pomoci. Vláda naopak argumentuje, že při objektu, který polským vzdušným prostorem prolétl během několika minut, šlo o nejrychlejší možný způsob varování obyvatel.

Polské radary ve 3:29 zaznamenaly ruskou střelu, která se přiblížila asi na pět kilometrů od hranice, ale změnila kurz a vrátila se nad Ukrajinu. O 11 minut později se v polském vzdušném prostoru objevil další neidentifikovaný objekt.

Armáda proti němu vyslala pohotovostní stíhačku F-16, ale ve 3:46 objekt zmizel z radarů. Vrtulník Mi-24 následně objevil pravděpodobné místo dopadu u obce Tarnawa-Kolonia.

Polské úřady zpočátku hovořily o neidentifikovaném objektu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že šlo o ruskou řízenou střelu Ch-101.

Premiér Donald Tusk později potvrdil, že šlo o raketu. Vše podle něj nasvědčuje tomu, že do Polska dopadla právě střela Ch-101. Definitivní potvrzení má přinést až expertiza nalezených fragmentů.

„Od dnešních časných ranních hodin jsme všichni ve vysoké pohotovosti. Víme, co se stalo. Během masivních náletů a raketového útoku Ruska na západní Ukrajinu došlo k narušení polského vzdušného prostoru. Máme tu závažný incident,“ řekl Tusk.

„První informace jednoznačně ukazují, že příslušné složky, armáda, naši piloti i naše letadla reagovali velmi rychle a účinně. Nevzniklo přímé ohrožení, protože střela dopadla do neobydleného prostoru,“ dodal.

Incident okamžitě vyvolal debatu o tom, zda měla polská armáda proti střele zasáhnout. Opozice vládě vyčítá, že nechala objekt přeletět nad polským územím.

Bývalý inspektor polského letectva Tomasz Drewniak ale postup armády hájí. Podle něj protivzdušná obrana postupovala podle zavedených pravidel. Stíhačky F-16 byly vyslány k identifikaci objektu, rozhodnutí o případném sestřelení přitom nepřijímá pilot, ale velitel operačního velení ozbrojených sil.

Drewniak upozorňuje, že Polsko není ve válečném stavu a jeho vzdušný prostor zůstává otevřený civilnímu provozu. „Nemůžeme střílet na všechno, co se pohybuje. Ve vzduchu jsou stovky civilních letů,“ připomněl.

Než mohli piloti objekt jednoznačně vizuálně identifikovat, zmizel podle armády z radarů a později byl nalezen až kráter v místě dopadu.

Moderní ruská řízená střela s plochou dráhou letu, odpalovaná ze strategických bombardérů Tu-95MS a Tu-160. Má dolet přes 4000 kilometrů, letí nízko nad terénem rychlostí kolem 900 kilometrů za hodinu a je navržena tak, aby byla obtížně zjistitelná radary.

Rusko ji pravidelně používá při útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, vojenské cíle i města. Standardní hlavice obsahuje zhruba 400 kilogramů výbušniny, podle analýz střel sestřelených na Ukrajině ale Rusko u části z nich hmotnost hlavice zvýšilo až na přibližně 800 kilogramů.

Podle ukrajinského vojenského zdroje serveru Defence24 mohla střela během letu ztratit stabilitu poté, co na ni působily ukrajinské prostředky radioelektronického boje.

Rušení navigace mohlo způsobit, že se odchýlila od naprogramované trasy a nakonec překročila polské hranice. Tuto verzi zatím žádné polské úřady nepotvrdily.

Na poli mezi obcemi Tarnawa-Kolonia a Tokary našli policisté přibližně deset metrů široký kráter a roztroušené části dosud neidentifikovaného objektu. Oblast převzaly armáda, policie, vojenská policie, civilní i vojenská kontrarozvědka a státní zastupitelství.

„Probudil nás hukot. Bylo slyšet, že něco letí velmi nízko. Pak se ozvala obrovská rána a měla jsem pocit, jako by se něco rozpadlo ve vzduchu,“ popsala serveru Onet žena, která bydlí asi kilometr od místa výbuchu.

Nikdo se nezranil a hlášeny nejsou ani škody.

Premiér Tusk zrušil plánovaný program a odjel do Lublinu, kde svolal krizový štáb s ministrem obrany a bezpečnostními složkami.

Opozice kritizuje vládu za způsob varování obyvatel a ptá se, proč lidé nedostali kromě sirén také jasné informace prostřednictvím mobilních telefonů nebo systému RCB.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha mezitím vyzval Polsko, aby v době pokračující ruské agrese odložilo stranou vzájemné spory a soustředilo se na společnou bezpečnost.

Polský premiér ve čtvrtek prozradil, že ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při středečním jednání v Lublinu upozornil na informace ukrajinských zpravodajských služeb o chystaném rozsáhlém nočním útoku Ruska.

Podle Tuska se ukrajinské stíhačky snažily ruské střely zachytit až k polské hranici. „Ukrajina chrání nejen své nebe, ale nepřímo také bezpečnost Polska,“ naznačil s tím, že Varšava chce s Kyjevem dál rozvíjet spolupráci v oblasti protivzdušné obrany.

Pokud se ale potvrdí, že v Tarnawě-Kolonii explodovala bojová hlavice střely Ch-101, půjde podle polských médií o první takový případ na polském území.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu už ale Polsko zaznamenalo několik incidentů, při nichž střely či drony narušily jeho vzdušný prostor nebo dopadly na jeho území.

Nejtragičtější incident se odehrál 15. listopadu 2022, kdy ve vsi Przewodów u ukrajinských hranic dopadla ukrajinská protiletadlová střela S-300, vypálená při obraně proti rozsáhlému ruskému útoku. Exploze zabila dva civilisty.

Polské vyšetřování později potvrdilo, že šlo o nešťastnou nehodu.

V prosinci 2022 ruská řízená střela Ch-55 přeletěla více než 500 kilometrů nad polským územím, než dopadla do lesa nedaleko Bydhoště. Její trosky byly nalezeny až o několik měsíců později, na jaře 2023. Incident vyvolal ostrou kritiku armády i bezpečnostních složek a tehdejší vlády.

Loni v září během rozsáhlého ruského útoku na Ukrajinu narušily polský vzdušný prostor téměř dvě desítky ruských dronů. Část z nich sestřelily polské a spojenecké stíhačky, včetně nizozemských letounů F-35, další dopadly na polské území. Polsko označilo incident za bezprecedentní.

Polské úřady loni zaznamenaly ještě několik jednotlivých narušení vzdušného prostoru ruskými drony nebo nálezů jejich trosek. Většina z nich se obešla bez obětí i větších škod.