Článek
„To není polská vláda,“ prohlásil ve čtvrtek odpoledne předseda polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński na adresu nové vlády Donalda Tuska.
V sázce jsou podle něj kontrolní instituce státu, které chce prý Tuskova vláda zničit nebo převzít, a to včetně prezidentského úřadu.
Ve svém projevu hovořil Kaczyński o nespecifikovaném „plánu na zničení polského státu“, za kterým podle něj stojí kromě Tuska i Berlín a Paříž. Kaczyński také zkritizoval Evropskou unii nebo myšlenku na přijetí eura.
Výroky zazněly na prvním velkém protestu namířeném proti nové polské vládě Donalda Tuska. Prostranství a ulici u parlamentu v centru Varšavy zaplnily tisíce lidí s bílo-červenými vlajkami. Straníci mluví o účasti 300 tisíc lidí. Objevily se transparenty jako „Německé peníze, sovětské metody“.
Demonstrace pod heslem „Pochod svobodných Poláků“ se před Sejmem koná za nízké pocitové teploty kolem minus deseti stupňů. Protestující od rána svážely do Varšavy autobusy z různých koutů země.
Od Sejmu má manifestace pokračovat k budově státní televize a k úřadu vlády.
„Političtí vězni“ a „Tuskův režim“
Manifestace podporovatelů PiS se koná v rozjitřené politické atmosféře po zatčení dvou vysoce postavených politiků PiS Mariusze Kamińského a Macieje Wąsika.
Exministra vnitra Kamińského a jeho podřízeného Wąsika zatkla policie na příkaz soudu v úterý v prezidentském paláci. Politici totiž odmítli nastoupit do vězení navzdory pravomocnému rozsudku soudu z 20. prosince 2023 a našli útočiště u prezidenta Andrzeje Dudy.
Právní stát v problémech
Kauze Kamińského a Wąsika a jejím politickým souvislostem jsme se věnovali podrobně:
Politici PiS mají Kamińského s Wąsikem za politické vězně „Tuskova režimu“ a v minulých dnech hovořili o nástupu diktatury.
Například poslankyně PiS Małgorzata Gosiewska dala stranické kolegy na roveň s vězněným novinářem Andrejem Poczobutem v Bělorusku nebo politikem Alexejem Navalným v Rusku.
Więźniowie polityczni wschodnich reżimów #Koalicja13grudnia pic.twitter.com/etaAurFrDQ
— Małgorzata Gosiewska (@MMGosiewska) January 11, 2024
Kamińského a Wąsika poslal soud za mříže na dva roky kvůli překročení pravomocí v tzv. pozemkové aféře z roku 2007. Situace je o to komplikovanější, že politiky omilostnil v roce 2015 prezident Andrzej Duda.
Zatímco ústavní soud personálně obsazený nominanty strany PiS jeho milost potvrdil, nejvyšší soud ji opakovaně zrušil. Na věci se výrazně podepisuje mimořádný chaos v soudnictví z minulých let. Rozhořel se spor nejen o jejich nástup do výkonu trestu, ale také o zániku poslaneckých mandátů, který je v případě odsouzení poslance automatický.
Konzervativní prezident Duda dosud opakoval, že novou milost udělit neplánuje. Názor nakonec změnil ve čtvrtek krátce před začátkem demonstrace PiS. Po setkání s manželkami politiků uvedl, že „zahájil řízení o udělení milosti“.
Další krok je podle prezidenta na generálním prokurátorovi (a zároveň ministrovi spravedlnosti) Adamu Bodnarovi.
Se svoláváním a organizací čtvrteční protestní akce začala strana PiS už den před Štědrým dnem. Šlo o reakci strany na prudký politický spor o státní média - Polskou televizi TVP, Polský rozhlas a agenturu PAP.
Spor o polská státní média
Ministr kultury Bartłomiej Sienkiewicz z Občanské platformy krátce po nástupu do úřadu rozhodl o výměně vedení státních médií včetně státní televize TVP. Jejich radikální změnu avizovaly vítězné strany už před volbami. Státní média totiž v posledních osmi letech ovládala strana Právo a spravedlnost a podle kritiků je PiS využívala pro svou propagandu a k očerňování opozice.
Politici PiS v reakci na dění začali s protestní okupací budov státních médií, ve kterých došlo i k potyčkám. Nové vedení TVP záhy po nástupu přerušilo vysílání zpravodajského kanálu TVP Info a začalo s personálními a obsahovými změnami.
Podle PiS je vedení médií nelegální, protože podle zákona ministr neměl k personální změně pravomoc. To ve středu potvrdil rejstříkový soud.
Ministr Sienkiewicz mezitím přistoupil k „plánu B“ a státní média, která jsou v Polsku akciovými společnostmi, poslal do úpadku. Média teď spravují „likvidátoři“ a proces v případě regionálních stanic posvětily rejstříkové soudy v Katovicích a v Gdaňsku. Očekává se tak i v případě televize a agentury PAP.
Vládní politici označili opoziční akci za „pochod obránců milionářů“. Narážejí tak na zveřejněné vysoké výdělky hlavních tváří zpravodajství Polské televize z éry PiS.
Moderátoři a klíčové postavy televize závislé na penězích ze státního rozpočtu měly vyšší měsíční příjem než prezident.
Návrat ocelových zábran před parlament
Velké pozornosti se dostalo už ráno opatřením před parlamentem. Kolem areálu se totiž objevily ocelové zábrany. Ty jsou lidem dobře známy z éry vlády strany PiS, kdy dlouhodobě obklopovaly celý parlamentní areál a pečlivě je střežila policie
Odstranění zábran bylo jedním z prvních kroků, které ve své funkci podnikl nový předseda Sejmu Szymon Hołownia z koaliční strany Polsko 2050. Změnu interpretoval jako otevření se parlamentu lidem a začátek éry „po PiS“.
Šéf kanceláře Sejmu Jacek Cichocki teď odůvodňuje návrat bariér nutnými bezpečnostními opatřeními kvůli čtvrteční demonstraci. Jejich instalaci podle Cichockého doporučila policie. Zábrany mají znovu z chodníku zmizet po konci manifestace.
V nedávné historii Sejmu se už jednou situace před parlamentem zvrtla. V prosinci 2016 rozzuření odpůrci vlády strany PiS vtrhli do areálu a hodiny v něm blokovali tehdejší premiérku Beatu Szydło a šéfa PiS Jarosława Kaczyńského.
TV Republika na vlně zájmu
„Polská Fox News“ v režii Jarosława Kaczyńského? Politické otřesy v polských státních médiích znamenají velkou příležitost pro marginální pravicovou televizi. Se sledovaností ale roste i počet jejích skandálů.
Důvodem protestů bylo dění v Sejmu, kdy tehdejší vládní většina přesunula hlasování o státním rozpočtu do jiného sálu, kam nebyla vpuštěna část poslanců opozice.
Parlamentní krizi tehdy doprovázela opoziční blokáda řečniště v jednacím sálu. Neúspěšný opoziční protest nakonec vyšuměl. Premiérka Szydło i Kaczyński v souvislosti s protestem opakovaně mluvili o neúspěšném pokusu o převrat.
Na parlamentní obstrukce chce teď v souvislosti se schvalováním státního rozpočtu vsadit ve své opoziční roli PiS. Hlasovat o rozpočtu se má příští týden.
Pokud by Tuskova vláda nestačila prezidentovi předložit zákon do konce ledna, mohla by hlava státu vypsat předčasné volby. Takový scénář je nepravděpodobný, ovšem v souvislosti s aktuální politickou polarizací se spekuluje i o možné roli ústavního soudu. Ten si v minulých letech personálně nominovala strana PiS.
Polská média spekulace o předčasných volbách nazývají „atomovým scénářem“ a vedou debaty o tom, zda je legálně taková cesta vůbec možná.
