První dny Scholzovy vlády: radikalizace antivaxerů a účet za válku

Článek si také pusťte v audioverzi.

Nová německá vláda bude v boji proti covidu-19 vystupovat „elasticky“ a nebude si stanovovat červené linie. Vyplývá to z rozhovoru, který dal o víkendu listu Bild am Sonntag spolkový kancléř Olaf Scholz z SPD.

Znamená to, že vláda bude měnit svoje postupy podle aktuální pandemické situace. Vyloučené není podle Scholze ani zavedení vánočního lockdownu. „Spolková vláda i zemské vlády zavedly velmi přísná opatření. Budeme každý den vyhodnocovat, jak se uplatňují a jestli budou dostačující,“ odpověděl na otázku ohledně Vánoc a šíření nakažlivější varianty omikron.

Scholz v rozhovoru mluvil také o očkování. V mnoha městech po celém Německu se o víkendu konaly protesty proti zavedení povinné vakcinace proti covidu-19. S takovým plánem nedávno přišla právě nová německá vládní trojkoalice, a to krátce poté, co stejné opatření oznámil rakouský kabinet. O pravidlech má rozhodnout Spolkový sněm.

„Jsem také kancléřem nenaočkovaných,“ ujišťoval v té souvislosti Scholz. Zdůraznil, že chce udržet jednotu společnosti. „Jsem přesvědčený, že velká většina neočkovaných považuje, stejně jako já, demonstrace s pochodněmi v rukou za nevkusné,“ dodal předseda vlády s odkazem na nedávný protest desítek lidí proti covidovým opatřením před domem saské ministryně zdravotnictví Petry Köppingové z SPD.

K násilnostem v sobotu došlo při demonstraci asi tisícovky lidí v durynském městě Greiz. Demonstranti se s policií střetli na mostě, když se je snažila zastavit, protestující se ale pokusili kordon prorazit. Zapalovali dělbuchy, házeli na policisty různé předměty. Policisté nakonec použili pepřový sprej. Na 14 strážců zákona demonstranti zranili.

Protestovalo se i v pondělí večer. Na největší demonstraci v sasko-anhaltské metropoli Magdeburku se sešlo 3 500 lidí. Opět došlo ke zranění policistů, tentokrát šesti při zákroku v Mannheimu v Bádensku-Württembersku.

Experti i politici upozorňují, že se protesty proti koronavirovým opatřením a povinnému očkování radikalizují. Odpůrci vakcinace proti covidu vytvářejí vlastní „paralelní svět“, jehož součástí jsou portály s nabídkami práce nebo škol. Tématu se navíc aktivně chopila krajní pravice, která využívá únavu lidí pro své vlastní účely, uvedla spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová z SPD.

Faeserová varovala před radikalizací popíračů pandemie. Dohled nad radikálními účastníky protestů proto zintenzivnila německá civilní kontrarozvědka BfV (Spolkový úřad pro ochranu ústavy). Nová vláda také zkoumá možnosti regulace komunikační sítě Telegram, která je populární mezi popírači pandemie a také pravicovými extremisty.

V úterý se poprvé schází devatenáctičlenný sbor poradců pro boj s covidem. Mezi odborníky, které povolal Scholz, je mimo jiné známý virolog Christian Drosten a také šéf Institutu Roberta Kocha Lothar Wieler.

Konat se bude v úterý také první online schůzka nového ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha z SPD s jeho zemskými protějšky. Řešit mají politici to, zda zvýhodnit očkované s třemi dávkami oproti lidem, kteří jsou bez posilující vakcíny.

Intenzivněji Scholzova vláda přistoupila k zahraniční politice. Novou šéfkou diplomacie se ve středu stala spolupředsedkyně Zelených Annalena Baerbocková. Ta původně byla stranickou kandidátkou na kancléřku, ale boj o nejvyšší post se jí nevydařil. Kampaň Zelených poznamenalo několik menších afér Baerbockové spojených mimo jiné s přikrášlováním životopisu.

Hned od prvního dne Scholzovy volební rivalky ve funkci to vypadá, že chce být daleko víc autonomní než její předchůdce Heiko Maas. Ve vládě Angely Merkelové to byla právě kancléřka, která psala noty německé zahraniční politiky a vystupovala velmi aktivně. Baerbocková ale nechce, aby na ni zbyly „drobky“ po Scholzovi.

Podle toho vypadají i zahraničněpolitické „dostihy“. Zelená ministryně proto hned první den po svém jmenování vyrazila na návštěvu do Paříže a pak do Bruselu. V pátek navštívila Baerbocková Varšavu, kde se ale dočkala jiného přijetí. Její polský protějšek Zbigniew Rau jí sice na tiskové konferenci poděkoval, že přijela do Varšavy krátce po jmenování, pak ale zhruba 20 minut mluvil o tématech, která Varšavu a Berlín rozdělují.

Šéf polské diplomacie, který je ovšem sám v polské vládě velmi slabý a na linii zahraniční politiky nemá velký vliv, mluvil o odpovědnosti Německa za druhou světovou válku a zmínil také polský požadavek na válečné reparace.

Téma vrací současní polští politici do hry pravidelně během válečných výročí. Poprvé se reparace za stávající vlády řešily v roce 2017, kdy se mluvilo v přepočtu o bilionech korun za zločiny a škody napáchané nacistickou třetí říší. Žádné reálné kroky ale nikdy polská vláda nepodnikla. Nově má rozsah škod a jejich vyčíslení popsat Ústav válečných ztrát, který letos na konci listopadu zřídil premiér Mateusz Morawiecki.

Ministr Rau na konferenci s Baerbockovou mluvil o „reparacích, odškodnění a náhradách za umělecká díla, památky, archivy a knihovny, které byly zničeny ne v důsledku války, ale kvůli úsilí okupantů vymazat je z lidského dědictví“. Polsko podle Raua očekává od nové německé vlády, že bude připravena převzít odpovědnost.

Baerbocková mluvila o přátelství mezi Varšavou a Berlínem, které umožňuje mluvit i o obtížných tématech. Tím je například spor Polska s EU o právní stát. Ministryně hovořila i o solidaritě s Polskem kvůli migrační krizi způsobené běloruským režimem Alexandra Lukašenka. V té souvislosti dodala, že je potřeba pomoci i lidem na hranicích.

Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung o Rauově vystoupení napsal jako o přednášce, která byla „seznamem frustrace, obvinění a požadavků“. Média připomínají i plakáty s logem polského ministerstva kultury visící v centru Varšavy. Na různých verzích plakátů jsou podobizny nacistických zločinců Hitlera, Göringa, Goebbelse nebo Franka a vedle nich podobizny bývalé kancléřky Merkelové, prezidentů Franka-Waltera Steinmeiera, Joachima Gaucka a německého velvyslance v Polsku. Vše doplňují texty s požadavky reparací.

Raua se na plakáty v pátek zeptal německý novinář, ale odpovědi se nedočkal, protože tisková konference byla ukončena. Polskými i německými médii nedávno proběhla i zpráva o slovech předsedy polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského. Podle několika nejmenovaných stranických zdrojů měl na jednání poslaneckého klubu o Německu mluvit jako o „čtvrté říši“. Jeho slova se měla údajně týkat části koaliční smlouvy nové německé vlády, která se týkala evropské politiky.

Zatímco energická Baerbocková v sobotu odletěla na dvoudenní jednání ministrů států G7 do britského Liverpoolu, ve Varšavě ji v neděli navečer vystřídal kancléř Scholz, který také nezahálel. „Drahý Olafe,“ vyslechl si už v pátek v Elysejském paláci od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Státníci jednali o Ukrajině a Rusku a snažili se přemostit příkopy, jako je rozdílný postoj k jaderné energetice. Z Paříže odjel Scholz za (německou) předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a v letadle stihl telefonát s americkým prezidentem Joem Bidenem.

Ve Varšavě jednal Scholz s premiérem Morawieckým zejména o situaci na polsko-běloruských hranicích a také o Rusku a Ukrajině. Na rozdíl od Baerbockové nemluvil v Polsku o situaci migrantů, ale pouze ujišťoval Varšavu o německé podpoře. I když oba politici označili za viníka Lukašenka, řešení vidí oba jinde. Zatímco Morawiecki mluvil o stavbě hraničního plotu, Scholz o potřebě společného unijního řešení.

Německý kancléř se pak vyhnul přímé kritice Morawieckého za kontroverzní soudní reformy, i když zopakoval, že je Evropa společností hodnot a práv. Morawiecki naopak otevřel téma reparací, což Scholz komentoval jako „uzavřenou věc“. Varšava se podle něj musí smířit s pomníkem polských obětí nacismu v Berlíně a německými platbami do unijního rozpočtu. Polský premiér také zdůraznil roli národních států, což byl odkaz na pasáž o federalizaci EU v Scholzově koaliční smlouvě.

Problémem ve vztazích dál zůstává dokončený plynovod Nord Stream 2 vedoucí z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Varšava dlouhodobě tvrdí, že projekt umožní Rusku vydírat Ukrajinu a východoevropské země, což Morawiecki v neděli zopakoval, když požádal o jeho zastavení.

Scholz zatím k tématu Nord Stream 2 nezaujal jasný postoj. Ministryně Baerbocková ale v neděli uvedla, že plynovod nemůže získat povolení ke spuštění, protože jeho provoz neodpovídá evropskému energetickému právu. Zároveň ho podle ní ani nezíská, pokud dojde k eskalaci situace na Ukrajině.

První zahraniční cestu má za sebou také nový spolkový ministr financí a zároveň šéf koaliční FDP Christian Lindner. Stejně jako Baerbocková a Scholz vyrazil do Francie. „Francouzsko-německý tandem zůstane nezbytný pro další rozvoj Evropské unie a Evropské měnové unie,“ uvedl Lindner v Paříži.