Průzkumník Tusk. Praze ale dává najevo, že s ní v první lize nepočítá

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

První zahraniční cestu staronovému polskému premiérovi Donaldu Tuskovi zhatila nemoc estonské premiérky Kaji Kallasové. S až překvapivě vstřícnou rétorikou se otočil k pobaltským a skandinávským státům hned při svém zvolení. V Bruselu se dokonce účastnil schůzky severských premiérů.

Severské státy byly u minulé polské vlády v nemilosti, protože důsledně lpěly na principech právního státu, s nimiž měla Varšava problém. Minulá garnitura zas využívala Stockholm nebo Oslo jako varování v předvolebních spotech na téma migrace.

Nové směry polské zahraniční politiky s nástupem Tuska a jeho staronového, ambiciózního, a někdy dost emotivního, ministra zahraničních věcí Radosława Sikorského potvrdila i nedávná návštěva finského premiéra ve Varšavě.

Hlavní zvrat v polské zahraniční politice ale znamená otočka ve vztazích s Německem a Francií. Varšava má za Tuskovy vlády ambice hrát v EU „první ligu“ a rozhodla se resuscitovat téměř zapomenutý výmarský trojúhelník.

Zatímco se sousedy na severu, východě i západě nová polská diplomacie počítá, u těch na jihu je koncepce o dost mlhavější.

Bratislava je pro Polsko na periferii dlouhodobě – politicky, ale i co se týče mediálního zájmu – a na Prahu přišel čas až více než dva měsíce po nástupu nové vlády.

Cesta se dá vykládat spíše jako zdvořilostní a hlavně na okraj summitu předsedů vlád států Visegrádské skupiny (V4) – čili Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, bez něhož by Tusk do Prahy zřejmě nepřijel.

„Tusk pojede do Prahy ze zdvořilosti a na průzkumnou cestu. Může se tam snažit prezentovat jako smířlivější tým, než byla bývalá vláda strany Právo a spravedlnost (PiS), a hledat pole pro spolupráci,“ řekla Seznam Zprávám polská politoložka Martyna Wasiutová.

Za premiérem Petrem Fialou z ODS měl Tusk dorazit do Strakovy akademie původně v předvečer schůzky V4. V pondělí se ovšem program změnil kvůli Fialově cestě na summit do Paříže. Polsko na něm reprezentuje prezident Andrzej Duda, se kterým má Tusk na domácí scéně napjaté vztahy.

Navzdory prudkému politickému konfliktu, jenž se týká hlavně právního státu, spolu ale Tusk a Duda aktivně komunikují a mají shodu co se týče zahraniční a bezpečnostní politiky.

Úterní summit V4 je prvním od ruského vpádu na Ukrajinu. Řešit se má migrace či energetika. Velká očekávaní ale nepanují. „Donald Tusk vyslal jasný signál, že místo Visegrádské skupiny volí výmarský trojúhelník,“ míní Martyna Wasiutová, jež je šéfredaktorkou serveru Czeskapolityka.pl.

Fungování V4 totiž de facto úplně zablokovaly zásadní rozdíly v přístupu k ruské agresi na Ukrajině a jejím následkům. Na jedné straně stojí Česko a Polsko, na druhé Maďarsko Viktora Orbána a Slovensko Roberta Fica.

V tématu Ukrajiny jistě najdou Tusk i Fiala obecnou shodu, protože oba premiéři Ukrajinu aktivně podporují. S dalšími tématy česko-polských vztahů to už tak snadné není.

Pozvánku do Prahy dostal v prosinci Tusk od Fialy hned den po jmenování, když spolu politici jednali v Bruselu. „Shodli jsme se, že máme společný zájem v pokračování výborných česko-polských vztahů,“ objevilo se tehdy na Fialově kontě na síti X.

Z kruhů české diplomacie podle informací Seznam Zpráv zaznívá, že i když kulturní diplomacie funguje dobře a dá se spoléhat na zakořeněnou polskou lásku k Česku, Praze chybí výrazné téma, kterým by mohlo polskou diplomacii upoutat.

I když někteří obyvatelé česko-polského příhraničí mají jiný názor, Fialova vláda za svůj velký úspěch považuje rychlé urovnání sporu o polský hnědouhelný důl Turów.

Z vážnějších problémů jí na stole zůstává nevyřešený územní dluh vůči Polsku. Česko sousedům od 50. let „dluží“ 368 hektarů půdy.

Diplomaticky ale Česko první ligu nehraje a Poláci se na něj při svých neskrývaných ambicích nemají důvod ohlížet.

Zájem podle informací Seznam Zpráv není ani o možnou českou podanou ruku v tématu jaderné energetiky. První polskou jadernou elektrárnu má u Baltu stavět americký Westinghouse a projekt patří mezi polské priority.

„Petr Fiala by musel Varšavě nabídnout něco velkého, aby zvýšil sázky. To je ale málo pravděpodobné,“ myslí si Martyna Wasiutová. Politoložka dodává, že Česko bude pro Polsko na okraji zájmu i kvůli tomu, že hlavní vládní strana ODS je na evropské úrovni v jiné frakci.

Zatímco Tuskova Občanská platforma je v doposud největší Evropské lidové straně (EPP), Fialova ODS je u euroskeptických Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Tam je přitom zdaleka nejpočetnějším členem strana PiS Jarosława Kaczyńského čili Tuskova největšího nepřítele. S vládou PiS měla navíc vládní ODS dobré vztahy.

V české diplomacii mezitím zaznívají slova o polském pocitu velikosti, který se velmi snadno urazí, ale i věty, že s Polskem – ať chceme, nebo nechceme – musíme fungovat, protože geografie se oklamat nedá.

Hlavním společným zájmem zůstává Ukrajina a porážka Ruska, o kterou Varšava usiluje bez ohledu na to, kdo zrovna vládne. A to navzdory tomu, že polské vztahy s Ukrajinou se loni zhoršily kvůli konfliktu o dovozu ukrajinských plodin do EU. Spor pokračuje i za Tuskovy vlády a v posledních týdnech se opět vyhrotil.

Zároveň se za Tuska polské diplomacii rozvázaly ruce. V pátek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že komise tento týden rozhodne o odblokování 137 miliard eur (3,47 bilionu korun) z unijních fondů pro Polsko.