Koalice v křeči, Fico pod enormním tlakem. Co se děje ve slovenské politice

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Výčet témat, která v posledních týdnech cloumají slovenskou politikou, by byl opravdu dlouhý.

Namátkou třeba krize ve zdravotnictví, útoky na školách, personální rozpad národní galerie a dalších institucí, cesta premiéra a poslanců do Moskvy, krize ve vztazích s Ukrajinou, kybernetické útoky, záhadná dovolená Roberta Fica ve Vietnamu, sílící protivládní protesty i teorie vlády o údajném pokusu o státní převrat.

Minulý týden vygradoval ještě jeden vleklý problém, a sice pozvolný rozpad vládní většiny.

„Pokud se rozpadne vláda a budou předčasné volby, je za to zodpovědná strana Hlas a Slovenská národní strana. Netahejte do toho Směr a neobracejte se na mě s tím, co já teď udělám. Já s bordelem, který má strana Hlas se svými poslanci, nemám nic společného,“ prohlásil v pondělí premiér a lídr strany Směr Robert Fico.

Opozice už premiéra vyzvala k předčasným volbám. K rozpuštění parlamentu je potřeba 90 hlasů, roli ale sehrává i prezident. Progresivní Slovensko také minulý týden zahájilo billboardovou kampaň. „Směr připouští odchod z EU! Nedovolíme jim to!“ stojí na plakátech, které se mají objevit v regionech, kde vládní koalice bodovala.

Při nástupu k moci měla Ficova vláda v parlamentu jistých 79 hlasů ze 150, tedy o tři víc, než je absolutní parlamentní většina. Šlo o 42 poslanců strany Směr, 27 poslanců Hlasu a pak deset poslanců z poslaneckého klubu Slovenské národní strany. Jenže ten není jednotný a tvoří ho vícero nacionalistických stran a zájmových skupin.

Už na podzim se z klubu po interním konfliktu kvůli mocenským pozicím trhli „huliakovci“ čili trojice poslanců z Národní koalice, tedy strany Rudolfa Huliaka. Od Fica (zatím neúspěšně) žádali účast na koaliční radě a také pozice na ministerstvech či ve vedení parlamentu.

Klubu SNS kvůli odchodu Huliakovy trojice hrozil rozpad, strana Směr mu tak „půjčila“ jednoho poslance, aby si SNS udržela minimální počet zákonodárců potřebných pro udržení poslaneckého klubu.

Na podzim se nejednota objevila i ve straně Hlas, kterou po dnešním prezidentovi Peteru Pellegrinim převzal ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Čtveřice poslanců kolem Samuela Migaľa přestala podporovat některé koaliční návrhy zákonů.

Situace v Hlasu se vyhrotila na konci minulého týdne. Dva ze čtyř rebelů – Samuela Migaľa a Radomíra Šalitroše – totiž strana ze svých řad vyloučila. Další dva poslanci ve straně zůstávají, řadí se ale ke kritikům vedení.

Kvůli odporu národoveckých „huliakovců“ a sociálně-demokratických „migaľovců“ se mimo jiné několikrát nepodařilo otevřít parlamentní schůzi, což zablokovalo a oddálilo legislativní proces. Aby byla Národní rada usnášeníschopná, musí se v den schůzce v sále registrovat nadpoloviční většina poslanců čili 76.

Neschopnost parlamentu je přitom nástrojem obstrukcí nejen ze strany opozice, ale nakonec i samotné vládní koalice. Naposledy ho využila v úterý, když chtěla opozice jednat o vyjádření nedůvěry kabinetu.

První jednání o nedůvěře se konalo už minulý týden. Po projevu lídra Progresivního Slovenska Michala Šimečky ale premiér požádal, aby se jednalo v utajeném režimu. Na schůzi představil zprávu tajné služby SIS o údajných plánech opozice, neziskových organizacích a neurčité zahraniční skupině na státní převrat.

SIS řídí Pavol Gašpar, syn Ficovy pravé ruky, poslance Směru Tibora Gašpara, obžalovaného kromě jiného z organizování zločinecké skupiny. Sám Pavol Gašpar odmítá, že by tajnou službu zneužíval k politickým cílům.

Vůbec poprvé v historii slovenského parlamentu pak měla debata o nedůvěře vládě proběhnout neveřejně a bez účasti kamer a médií. Opozice reagovala stažením návrhu, jejž pak předložila znovu.

Na novou schůzi mělo dojít v úterý, jenže v parlamentu se dopoledne registrovalo jen 66 poslanců a pak dokonce jen 64. Chyběli poslanci Směru, Hlasu, SNS i rebelující „huliakovci“ a „migaľovci“. Schůze se tak přesouvá na středu, kdy nejspíš dojde na stejný scénář.

Z dosavadního turbulentního vývoje vyplývá, že koalice Směru, Hlasu a klubu SNS už nemá v parlamentu pevnou většinu. Jistých má 72 hlasů, ke schvalování zákonů jich ale potřebuje 76 a ve vzduchu visí 7 hlasů.

Pokud skupiny Rudolfa Huliaka a Samuela Migaľa nebudou s vládou hlasovat, neznamená to nutně, že by kabinet padl. Pro vyjádření nedůvěry vládě je totiž potřeba 76 poslanců a ty opozice bez aktivní podpory od rebelů nemá.

Ficova vláda tudíž může zkusit Migaľovu skupinu rozklížit, případně vládnout de facto jako menšinový kabinet a vyjednávat si u „rebelů“ podporu ad hoc. To by ovšem pro premiéra bezpochyby byla nekomfortní situace. „Hlas a SNS selhaly, co se týče dodržování počtů. Směr je pevný jako skála, máme zájem jít dál, ale dodržování počtů je domácí úkol pro Hlas a SNS,“ řekl v pondělí předseda vlády.

„Rebelové“ také mohou opozici pomáhat s obstrukcemi – prostě tak jako v úterý nepřijdou do práce. Pro otevření parlamentní schůzce tak nebude mít koalice dostatek poslanců. Tím by se parlament zablokoval a pokud by situace trvala déle než tři měsíce, prezident by mohl Národní radu rozpustit a došlo by na předčasné volby.

Velkým testem bude parlamentní schůze v příštím týdnu. Na programu mají být zákony o zdravotnictví a stavební zákon. Skupina kolem Huliaka a rebelující poslanec Hlasu Roman Malatinec už uvedli, že pro zákony zvednou ruku. Potřebných 76 poslanců se tudíž příští týden zřejmě najde.

Situace ve straně eskalovala v pátek na pracovním sjezdu, kde se rozhodlo o vyloučení Samuela Migaľa a Radomíra Šalitroše.

„Poslanci si jako jediné požadavky kladli osobní nominace na čtyři klíčové posty: ministra vnitra, místopředsedu Národní rady, ředitele Vojenského zpravodajství a místopředsedu strany Hlas,“ stojí ve stranické tiskové zprávě z pozdního pátečního večera. Partaj dodala, že dvojici šlo pouze o osobní zájem, nikoli o hodnoty.

Dalším dvěma poslancům ze skupiny rebelů, Jánu Ferenčákovi a Romanu Malatincovi, strana členství zachovala. Předseda Hlasu Matúš Šutaj Eštok na sjezdu oba označil za přátele, kteří se jen nechali zmást a kterých si ve straně stále váží.

„Je to na nich, zda chtějí být s lidmi, kteří zakládali Hlas, anebo chtějí být ve společnosti vyděračů, kterým jde o moc,“ prohlásil Šutaj Eštok.

Ferenčák s Malatincem patří k zakládajícím členům Hlasu a mají blízko k Pellegrinimu. Malatinec v úterý vyzval k jednání. „Vraťme se o krok zpět a diskutujme za zavřenými dveřmi,“ řekl. Sám se prý cítí dál jako vládní poslanec.

Vyhozený poslanec Samuel Migaľ poskytl o víkendu Denníku N překvapivě dlouhý a velmi otevřený rozhovor, ve které pral stranické špinavé prádlo.

V podcastu V redakcii mimo jiné řekl, že dění ve straně Hlas dál ovládá prostřednictvím ministra školství Tomáše Druckera prezident Peter Pellegrini a že hlavě státu by pád Ficovy vlády vyhovoval.

Migaľ také tvrdí, že kolem jeho čtveřice a jejích rodin panuje „zvýšený zájem bezpečnostních složek“. Poslanec mluví přímo o „gestapáckých metodách“.

„Kolem kolegy Šalitroše a jeho rodiny se zvýšil zájem bezpečnostních složek. Také kolem pana Ferenčáka a kolem pana Malatináče se začaly objevovat informace, že se podivní lidé vyptávají na jeho soukromý život,“ prohlásil Migaľ. Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok prý uvedl, že o věci neví a žádal po poslancích detaily.

Nejasně mluvil Migaľ o údajném pokusu „rebelantství“ politicky zobchodovat, z čeho ho obvinil prezident Pellegrini. O post ministra vnitra však prý nežádal.

Druhý vyloučený poslanec Radomír Šalitroš v rozhovoru pro deník Sme mluvil o „gestapáckých metodách“ a „krvavých diamantech“, kterými si prý vedení Hlasu chtělo získat jeho poslušnost.

„Všechno se to stalo ještě v době, kdy jsme poprvé nehlasovali, jak chce strana,“ řekl s odkazem na odvolávání lídra Progresivního Slovenska Michala Šimečky z funkce místopředsedy parlamentu. Na to došlo loni v polovině září po mohutné kampani Směru.

Jestli je teď Migaľ s kolegy v opozici, jasné není. „Potřebujeme jasný postoj a jasné vyjádření premiéra, kam patříme – zda do opozice, nebo koalice,“ řekl a deklaroval, že nechce předčasné volby. Od Fica očekává rekonstrukci vlády.

Předseda Hlasu Matúš Šutaj Eštok potvrdil, že se prezident „jako zakládající předseda“ stranického kongresu zúčastnil. Proč o tom prezidentský palác neinformoval dopředu, je nejasné.

Na kongresu měl mít prezident na adresu „migaľovců“ ostře kritický projev. Veřejně je kritizoval už dřív v minulém týdnu.

Že by Pellegrini usiloval o úřednickou vládu, ale popírá. „Chci velmi jasně říct, že nepřemýšlím o pádu vlády a ani se na něm nepodílím a nechci jmenovat úřednickou vládu. Tohle není můj cíl, tohle já absolutně odmítám,“ řek prezident.

Premiér čelí enormnímu tlaku. Kromě rozpadu koalice čelí celé řadě kritických občanských výzev. Na 855 psychiatrů a psychologů Fica vyzvalo k odchodu z politiky. Výzvy podepisují i učitelé, studenti, skauti, umělci a nevládní organizace.

Dál také trvají protesty. Minulý pátek se demonstrovalo v desítkách slovenských měst a šňůra má pokračovat.

Sám premiér se ke krizi v koalici vyjádřil v pondělí na tiskové konferenci, na které představoval návrh na nový ústavní zákon. „Ústavní hráz proti progresivismu“ má podle Fica spočívat v ústavním zakotvení „jen dvou pohlaví“.

Ficův návrh ústavního zákona by se měl týkat i trans lidí, tedy osob, jejichž genderová identita se neztotožňuje s genderem, který jí byl určen po narození. Zpřísnit by se tedy měl proces, během kterého trans lidé začínají žít pod svým skutečným genderem.

Premiér se přitom příliš netají tím, že jde o manévr, jak strhnout veřejnou debatu jinam. Už předem řekl, že je zvědavý na postoj konzervativního hnutí KDH, které je součástí opozice, vůči vládě. „Pojďme o tom měsíc mluvit. Nejen právníci a politici, ale i celá společnost,“ prohlásil v pondělí.

Na tiskovce se ale vyjádřil i k situaci koalice. „Oni je z těch stran vyhazují, označují je za podvodníky, vyděrače, vyvrhely a potom říkají: Roberte, vyřeš to. Nejsem malé dítě, takže si počkáme,“ prohlásil viditelně emotivně na adresu Hlasu, SNS a rebelů.

„Je velmi lehké někoho poslat pryč. A pak co? Roberte Fico, řeš to? Někoho označit za vyděrače? A teď se ode mě očekává, že já budu s vyděračem jednat? (…) Co já mám s panem Migaľem? Já ho neznám. S výjimkou jednoho telefonátu jsem s ním nic neřešil,“ pokračoval Fico.

Straně Hlas vzkázal, že s ní „nebude hrát dětinské hry“. „Doteď jsem od strany Hlas nedostal vysvětlení toho, co na tom svém kongresu vyvedli. Po 33 letech v politice nechápu, co Hlas udělal,“ řekl předseda vlády a nejsilnější vládní strany.