Proruští Svobodní a tajné služby. Kickl může Rakousko odstavit od informací

Rakouští lidovci (ÖVP) ve středu potvrdili politickou otočku.

Stranické ústředí dalo jednomyslně zelenou jednání s populistickými Svobodnými (FPÖ) a nový šéf strany Christian Stocker se večer poprvé sešel s možným příštím kancléřem Herbertem Kicklem.

Politický zvrat se stal v Rakousku poté, co po Novém roce ztroskotala vyjednávání o koalici mezi lidovci, sociálními demokraty a liberály, která měla obejít vítěznou FPÖ.

Následně rezignoval kancléř a předseda ÖVP Karl Nehammer. V čele vlády ho dočasně vystřídá ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Prezident Alexander Van der Bellen mezitím už pověřil lídra Svobodných Kickla jednáním o nové vládě.

Až do té doby lidovci, včetně Nehammera a právě i nového prozatímního stranického šéfa Stockera, vládní koalici se Svobodnými vylučovali. V reakci na obrat se ve středu na fasádě stranického sídla objevily vulgární nápisy o páchnoucích výkalech. K protestu se na sítích přihlásila německá klimatická aktivistka.

Sám Stocker mluví o tom, že při vyjednávání o koalici budou pro lidovce důležité otázky, zda chce FPÖ, aby bylo Rakousko konstruktivní součástí Evropské unie, zda se bude orientovat na svobodný svět, a ne na diktatury, a zda postaví zájmy státu nad stranické.

Jednání s lidovci dalo jednomyslně zelenou i předsednictvo Svobodných –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ už během pátku mají vyjednávací týmy začít probírat rozpočet.

Obě strany spolu už v nedávné minulosti –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mezi roky 2017 až 2019 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vládly v prvním kabinetu lidoveckého kancléře Sebastiana Kurze. Teď je ale poměr sil jiný.

Svobodní loni v září volby vyhráli se ziskem 28,8 procenta hlasů a kancléřský úřad zřejmě připadne jim. Lidovci skončili druzí s 26 procenty a v hypotetické koalici tentokrát budou slabším partnerem oni.

Rakouská média píšou o „přelomu v rakouské druhé republice“. Deník Kurier zas s odkazem na experty spekuluje o možných dopadech na bezpečnost. Svobodní se totiž netají vstřícnou politikou vůči putinovskému Rusku.

Konkrétně je řeč o omezení sdílení nebo výměny zpravodajských informací. Ne o ty týkající se terorismu, ale právě zpráv spojených s Ruskem, například informací o ruské špionáži a dalších aktivitách ruských tajných služeb v Evropě a také o válce na Ukrajině.

Rakouská metropole Vídeň má ostatně dlouhodobě pověst hlavního evropského města špionů.

V alpské republice sídlí několik velkých mezinárodních organizací, včetně Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a různých agentur OSN. Země ale tradičně přivírá oči nad tajnými zpravodajskými aktivitami na své půdě – pokud cílem operací není rakouský stát.

To se teď, s případnou novou vládou, může hypoteticky v určitých oblastech ještě prohloubit.

Například švýcarský expert na zpravodajské služby Adrian Hänni v rozhovoru pro agenturu APA uvedl, že je „nanejvýš pravděpodobné“, že „výměna informací s Rakouskem bude v určitých oblastech alespoň částečně omezena“.

Na otázku bezpečnosti v Rakousku upozorňují v netradičně otevřených komentářích i němečtí politici. Křesťanskodemokratický poslanec Christoph de Vries z CDU, který působí v parlamentním výboru pro kontrolu tajných služeb, mluvil o minulých „významných vazbách“ FPÖ na Rusko. „Obavy o další spolupráci nejsou neopodstatněné,“ uvedl.

Podobný hlas zní z Německa i od předsedy zmíněného kontrolního výboru Bundestagu Konstantina von Notze ze Zelených. Blízkost FPÖ k ruskému režimu podle něj představuje „skutečně závažný problém“ a ohrožení „integrity spolupráce evropských bezpečnostních orgánů“.

Podle experta z Rakouského centra pro výzkum zpravodajských služeb, propagandy a bezpečnosti (ACIPSS) by byl pro ztrátu důvěry zahraničních partnerů potřeba „konkrétní podnět“.

V té souvislosti se připomíná událost z roku 2018, kdy byl ministrem vnitra nynější šéf FPÖ Herbert Kickl. Tehdy došlo ke kontroverzní razii v sídle rakouské kontrarozvědky BvT a zabavení citlivých dat. Zřejmě politicky motivovaný incident otřásl důvěrou zahraničních partnerů a vedl podle deníku Der Standard k tomu, že v Londýně a Amsterodamu nezvedali hovory z Vídně.

Rakouská kontrarozvědka byla i vyloučena z takzvaného Bernského klubu, v rámci něhož spolupracují evropské tajné služby. K tomu přispěla i podezření americké CIA, že jeden z pracovníků BvT předal tajné dokumenty Rusku.

BvT v roce 2021 nahradila profesionalizovanější nová kontrarozvědka DSN.

Expert Riegler upozorňuje ještě na další rozměr celé věci – od poslední vlády za účasti FPÖ v Evropě výrazně přibylo pravicových vlád. „V Maďarsku a na Slovensku jsou vlády, které otevřeně zpochybňují směr EU v otázce Ukrajiny,“ cituje ho Kurier.

„Výbušnou otázkou je, nakolik také bude možné v budoucnu ještě důvěřovat Spojeným státům,“ dodal expert k nominaci Tulsi Gabbardové do čela amerických zpravodajských služeb.

Politička kromě jiného po ruské invazi na Ukrajinu šířila konspirační teorie například o údajných laboratořích na biologické zbraně na Ukrajině financovaných ze strany USA.