Prodloužená ruka Íránu. Němci chtějí zrušit islámské centrum v Hamburku

Ve výročních zprávách Zemského úřadu na ochranu ústavy v Hamburku neboli tamní pobočky německé kontrarozvědky se o podezřelých aktivitách v okruhu Islámského centra Hamburk poprvé psalo už v první polovině 90. let. V posledních letech je instituce už veřejně označována jako extremistická a řízená íránským islamistickým režimem. Letos v červnu tuto definici posvětil i správní soud.

Už v minulosti se ozývaly hlasy volající po tom, aby úřady centrum zavřely. Zatím však nebyly vyslyšeny. Teprve nyní, ve zjitřené atmosféře po krvavých útocích komand palestinského hnutí Hamás v Izraeli a odvetných úderech židovského státu v Pásmu Gazy, se začíná k ukončení provozu centra opravdu schylovat.

Ve středu večer vyzvali k zavření centra koaliční hamburští politici ze sociální demokracie (SPD) a Zelených společně s opozičními křesťanskými demokraty (CDU) a liberály (FDP).

„Nechceme se smířit s tím, že určití aktéři v našem městě vytvářejí živnou půdu pro nenávist vůči Izraeli,“ prohlásila šéfka frakce Zelených v hamburském sněmu Jennifer Jasbergová.

Zástupce CDU Dennis Thering připomněl, že na propalestinských demonstracích v Německu v posledních dnech zněla antisemitská hesla.

„Kdo podporuje násilí, nenávist a štvaní proti židovkám a židům, nesdílí základy našich demokratických hodnot,“ doplnil šéf sociálnědemokratické frakce Dirk Kienscherf.

Výzvy hamburských politiků míří ke spolkové vládě do Berlína. Severoněmecké přístavní město má sice postavení spolkové země, o uzavření Islámského centra ale musí rozhodnout v první řadě republikové ministerstvo vnitra. To ostatně přezkoumává činnost centra už od loňského roku, kdy k tomu dostalo podnět od poslanců Spolkového sněmu.

Islámské centrum sídlí v areálu mešity imáma Alího, kterou nechali postavit íránští obchodníci v první polovině 60. let minulého století mezi přepychovými vilami nedaleko umělého hamburského jezera Außenalster – jako duchovní zázemí pro muslimské šíity. Po islámské revoluci v Íránu v roce 1979 a nastolení vlády náboženských vůdců se z hamburského centra stala evropská základna íránského režimu.

Pozice šéfa Islámského centra bývá tradičně obsazována jeho věrnými stoupenci. Od roku 2018 středisko vede Mohammad Hadi Mofatteh Leiter, předtím dlouholetý vedoucí pracovník v íránských státních médiích, jehož rodina je pevně svázána se státně-náboženskou elitou v Teheránu.

Význam centra přesahuje nejen město Hamburk, ale i celé Německo.

„Islámské centrum je jedním z nejvýznamnějších center svého druhu v Evropě, jako ústřední náboženské kontaktní místo ho využívají šíitští muslimové z různých národů – vedle Íránců především Afghánci, Arabové, Libanonci, Pákistánci a Turci i němečtí konvertité,“ popsal hamburský zemský ústav na ochranu ústavy ve výroční zprávě za loňský rok.

V mešitě jsou pravidelné modlitební akce a náboženské oslavy. Centrum nabízí také různé kurzy, jako je islámská náboženská výchova pro děti a lekce arabštiny, perštiny a němčiny. Na veřejnosti přitom zástupci centra vystupují mnohem umírněněji než například salafisté, fundamentalisté ze sunnitské větve islámu, podotýká německá kontrarozvědka.

Problém je v tom, že se centrum zdaleka neomezuje čistě jen na náboženství. V uplynulých letech například spoluorganizovalo protiizraelské demonstrace Al-Quds, nazvané podle arabského názvu pro Jeruzalém.

Loni vyšlo najevo, že zástupce vedoucího centra Seyed Soliman Mousavifar byl vyhoštěn z Německa kvůli prokazatelným úzkým vztahům na spolky, které vybíraly peníze pro teroristickou organizaci Hizballáh. Několik měsíců se snažil rozhodnutí zvrátit u soudů, ale neuspěl a v listopadu 2022 se nakonec vrátil do Íránu.

Spolupředseda Zelených Omid Nouripour, který se narodil v Teheránu, v září 2022 označil centrum za nejdůležitější hnízdo íránské špionáže v Německu. Přesto hamburští politici dlouhá léta nad aktivitami centra přivírali oči. Dokonce s ním aktivně spolupracovali.

V roce 2012, kdy byl hamburským starostou současný spolkový kancléř Olaf Scholz, podepsalo město smlouvu, která řešila kromě jiného společnou výuku náboženství. Nutno podotknout, že smlouvu vyjednalo už předchozí vedení radnice pod taktovkou křesťanských demokratů. Druhou smluvní stranou byla rada muslimských společenství Schura, jejímž členem bylo do loňského roku i Islámské centrum Hamburk.

Ze zastřešující organizace se centrum sice stáhlo samo, ale pod rostoucím veřejným tlakem a kvůli sílícím obavám, že Hamburk už zmíněnou smlouvu se zástupci muslimů neprodlouží.