Prodloužená ruka íránského režimu. Proti komu míří razie v Německu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Co bylo cílem razií?

Islámské centrum v Hamburku a s ním spojené organizace. Modrou mešitu, kde centrum sídlí a kterou organizace provozuje, brzy ráno obklíčila zhruba stovka maskovaných policistů. Dovnitř pak vstoupili i s beranidly, páčidly a kotoučovými pilami.

Při zásahu policisté prolomili dveře knihovny a kanceláří mešity a zabezpečili velký trezor. Vzhledem k náboženské povaze místa měli na botách návleky.

Podle deníku Bild si policie ráno odnesla pytle s důkazy, bankovkami i igelitové tašky plné mincí. Zabavila také černé Audi A6, pravděpodobně služební auto tamního imáma.

Památkově chráněná Modrá mešita se teď podle informací vícero médií dostala do správy státu.

Na desítkách míst po celém Německu. V Hamburku razie proběhla těsně před šestou hodinou ráno, a to zhruba ve třech desítkách objektů.

Strážci zákona ale zasahovali i v Brémách či v mešitě v berlínské čtvrti Tempelhof. V Mnichově byla akce namířena proti Islámskému sdružení Bavorska, razie proběhly i v dalších šesti spolkových zemích.

Spolkové ministerstvo vnitra hamburské Islámské centrum ve středu zakázalo. Ministryně Nancy Faeserová uvedla, že centrum propagovalo islamistickou a totalitní ideologii, která je neslučitelná se zásadami demokratického státu, a že bylo napojené na íránský režim.

Podle političky centrum a jeho dílčí organizace podporují teroristy z libanonského Hizballáhu a šíří agresivní antisemitismus. „Nevystupujeme proti náboženství. Jasně rozlišujeme mezi islamisty, proti kterým tvrdě postupujeme, a mnoha muslimkami a muslimy, kteří k naší zemi patří a kteří ve svém vyznání žijí,“ prohlásila.

Rozhlasová a televizní stanice Norddeutscher Rundfunk (NDR) uvedla, že středeční razie byla dlouho očekávaná. Hamburský úřad pro ochranu ústavy, tedy obdoba civilní kontrarozvědky, centrum sledoval více než 30 let. V mešitě policie zasahovala už letos v dubnu.

Za zmínku stojí, že hamburské Islámské centrum bylo jedním z nejstarších náboženských spolků v Německu. V roce 1953 ho založili íránští obchodníci jako spolek pro stavbu mešit. Po íránské revoluci v roce 1979 se pak organizace stala centrem šíitského islámu v Německu a také hlásnou troubou teheránských vykladačů islámu.

Politici podle ARD zákaz hamburského Islámského centra a jeho organizací v dalších spolkových zemích uvítali. „Bylo příliš dlouho hnízdem špionáže íránského režimu,“ řekl agentuře DPA spolupředseda Strany zelených Omid Nouripour.

Generální tajemník liberální FDP Bijan Djir-Sarai zákaz označil za „opožděný“. DPA řekl, že centrum už roky jménem íránského režimu šíří antidemokratickou propagandu a podněcuje proti íránským disidentům v Německu. Volal zároveň po „ještě rozhodnějších krocích proti příznivcům islamistického teroru a nenávisti“.

Krok ocenili i politici konzervativní CDU/CSU, měl ovšem podle nich přijít dřív. Zákaz uvítala i Ústřední rada Židů v Německu.