Válku máme blíž než vy. Jak se Polsko připravuje na krize

/Od zvláštního zpravodaje ve Varšavě/

„Když jsem jel na Ukrajinu – šlo o první parlamentní výjezd hned po začátku války – tak jsem si takový batoh připravil a vzal si ho s sebou. A dodnes ho mám sbalený,“ odpověděl nedávno polský ministr obrany na otázku, zda má připravený evakuační batoh.

Vicepremiér a lídr koaličních lidovců (PSL) Władysław Kosiniak-Kamysz ještě dodal, že „bezpečnostní batoh“ se hodí mít připravený pro každou krizovou situaci nebo přírodní katastrofu.

Titulky ve smyslu „Ministr obrany má připravené zavazadlo k úprku“ už ovšem byly na světě. To vše v atmosféře, kdy se mluví o opevňování východních hranic země, riziku sabotáží a zadržují se diverzanti.

Kosiniaka-Kamysze za výrok zkritizoval jeho předchůdce ve funkci Mariusz Błaszczak z opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). „Evakuace v čase ohrožení je to poslední, o čem by měl odpovědný ministr obrany přemýšlet. Taková slova, i kdyby byl jejich úmysl dobrý, nezlepší pocit bezpečí Poláků,“ prohlásil.

Ministrovi se připomínal i historický kontext, a sice úprk vedení polského státu do Rumunska 17. září 1939 v situaci, kdy se k útoku na Polsko po nacistickém Německu připojil Sovětský svaz.

„V takové situaci a pozici, ve které Polsko je, není evakuační batoh šíření paniky a rizika. To je obezřetnost. Je to, jako když máte v autě lékárničku nebo doma svíčky a sirky pro případ výpadku proudu,“ říká mi ve Varšavě bezpečnostní analytik Mariusz Marszałkowski.

Šéfredaktor webu polon.pl má sám připravených pár věcí, které by byly v případě evakuace potřebné.

Evakuační batoh má nachystaný i Piotr Błaszczyk z polského Vládního bezpečnostního centra (RCB). „Nejen já, ale i manželka a děti máme zavazadla připravená na půdě,“ nastiňuje muž, jenž odpovídá za komunikaci RCB.

Jde o instituci se zhruba 70 zaměstnanci, která sídlí na úřadu vlády a podléhá přímo premiérovi. Centrum má na starost zejména včasné varování obyvatel před možným ohrožením.

„Jsme nejvyšší úroveň krizového řízení v Polsku. Většina Poláků si nás spojuje hlavně s výstražnými SMS zprávami, protože to je nejvíc vidět. Nejčastěji jde o počasí, tedy výstrahy před bouřemi, povodněmi, ale i požáry, chemickým nebezpečím a o informace o pátrání po zločincích,“ vyjmenovává Błaszczyk.

Právě upozornění na silné bouřky dostávám ve Varšavě na české číslo i v den našeho rozhovoru. Ve spolupráci s mobilními operátory lze ale poslat plošně nebo regionálně jakákoli výstraha, upřesňuje zástupce RCB.

Centrum se zabývá i doporučeními ohledně ochrany kritické infrastruktury nebo cvičením scénářů potenciálních krizových situací včetně vojenského ohrožení. Vytváří i státní plán krizového řízení.

„Pokud nastane krize větších rozměrů, tady usedá premiér a támhle ministři a situaci řeší,“ ukazuje Błaszczyk na židle v zasedací místnosti na úřadu vlády.

Bezpečnostní centrum takové schůzky organizuje a koordinuje. Modelově jde o situace při pandemii, povodních nebo také ruských raketách, které přelétávají přes polské území.

Kromě toho ale RCB šíří mezi lidmi osvětu například právě o evakuačním zavazadle.

„O evakuačním batohu jsme poprvé informovali krátce po začátku ruské invaze na Ukrajině. Vydali jsme tehdy obsáhlou online příručku Buď připraven. To vzbudilo velkou domácí i zahraniční pozornost,“ říká Piotr Błaszczyk.

Lidé tehdy byli vystrašení a hledali rady, co dělat v případě krize.

Letos v březnu se přidal celý web o krizových situacích. „Jde o chemické, biologické, radiační, nukleární situace a exploze. Součástí jsou znovu i rady o evakuačním zavazadle pro různé situace včetně povodní nebo bouře.“

V batohu by mělo být například trvanlivé jídlo na dva dny, spacáky, příbor, pytle na odpad, potřebné léky a dokumenty. Koupit se už dají i předpřipravené batohy. Od března, kdy RCB nový web spustilo, jejich cena podle Błaszczyka kvůli poptávce vzrostla o 100 procent.

„Po vypuknutí války na Ukrajině polská společnost pocítila, že můžeme být další na řadě, pokud Rusko zabere Ukrajinu. Pocit ohrožení je u Poláků určitě vyšší než v Česku,“ dodává pracovník RCB.

O rozdílném vnímání situace v obou zemích mluví i analytik Mariusz Marszałkowski. „Česko má tu výhodu, že nehraničí s Ruskem. Čím je člověk dál od potenciální bojové linie, tím méně o možném konfliktu přemýšlí a častěji si ťuká na čelo při pohledu na to, co dělají jiní. V Polsku je zase jiné myšlení než třeba baltských státech, kde je riziko války vyšší,“ myslí si.

Téma ohrožení válkou se podle něj ovšem neobjevuje v každodenních rozhovorech lidí. „Existuje ale v mediálním a politickém prostoru. Není to panika, ale lidé samozřejmě sledují, co se děje na Ukrajině, protože to bude mít vliv na příští roky a ovlivní možnosti vývoje v Polsku,“ dodává Marszałkowski.

Zmiňuje i některá preventivní opatření, která lidé v současnosti podnikají, například častější budování sklepu v případě stavby nového domu.

Sám zná i Poláky, kteří si z obavy koupili nemovitost na západě nebo jihu Evropy.

Polský zájem o nemovitosti například ve Španělsku potvrzují i statistiky. V roce 2022 tam Poláci koupili na 3000 domů a bytů, což v roce ruské invaze na Ukrajinu znamenalo nárůst o 161 procent. Loni bylo nákupů ještě o pět procent víc.

Podle deníku Gazeta Wyborcza je kromě pocitu ohrožení válkou mezi důvody nákupů i počasí nebo vysoké ceny nemovitostí ve Varšavě.

„První boom byl během pandemie. Válka na Ukrajině způsobila další. Vypozorovali jsme, že zájem neustále roste,“ citoval deník realitní agentku Małgorzatu Ciukszu, jež se specializuje na zahraniční prodej nemovitostí v Itálii.