Článek
Doživotní trest vězení pro Stephana Ernsta za vraždu hesenského politika Waltera Lübckeho platí, případ je tak pravomocně uzavřen. Ve čtvrtek o tom po zhodnocení verdiktu soudu nižší instance rozhodl Spolkový soudní dvůr (BGH), který se zabýval dovoláním.
Nejvyšší německý soud rovněž potvrdil předchozí osvobozující verdikt nad Ernstovým spoluobžalovaným, který se zodpovídal z napomáhání.
Zemský soud ve Frankfurtu nad Mohanem loni v lednu Ernsta potrestal doživotním vězením za to, že v noci na 2. června 2019 zastřelil přednostu okresního úřadu Lübckeho na terase jeho domu v hesenském městě Kasselu. Ernst, který zastával krajně pravicové postoje, se k činu přiznal.
Doživotí v Německu znamená, že odsouzený se může z věznice dostat na svobodu nejdříve po 15 letech. To ale v tomto případě možné nebude, neboť frankfurtský soud označil Ernstovu vinu za mimořádně závažnou a vyhradil si právo následné ochranné vazby. To je preventivní opatření, které není považováno za trest, protože slouží k ochraně veřejnosti před mimořádně nebezpečnými zločinci.
Ernst se v dovolání neúspěšně ohrazoval proti následné preventivní vazbě. Agentura DPA k tomu uvedla, že předčasné propuštění Ernsta tak sice bude právně možné, ale prakticky takřka vyloučené.
Spolu s Ernstem byl obžalován i jeho přítel z pravicové scény Markus H. Podle soudu však nebyl komplicem, dostal ale podmíněný trest v délce půldruhého roku za nedovolené ozbrojování. I tento verdikt ve čtvrtek soudní dvůr potvrdil.
Proti loňskému roku se odvolali jak obžalovaní, tak státní zastupitelství. To uvádělo, že role Markuse H. byla větší, neboť podle nich s Ernstem trénoval střelbu a ideologicky ho ovlivňoval a podporoval, čímž k vraždě napomohl.
Ernst, který své původní přiznání odvolal, poté jistou dobu tvrdil, že střílel Markus H. a že výstřel padl nedopatřením, protože Lübckeho chtěli jen vystrašit. Poté ale Ernst opět potvrdil, že to byl on, kdo střílel.
Ernstovo jméno se podle dřívějších informací v médiích objevuje mimo jiné v materiálech z vyšetřování série vražd imigrantů, které měla spáchat neonacistická teroristická skupina Národněsocialistické podzemí (NSU). Teroristé z NSU v letech 2000 až 2007 zavraždili devět mužů tureckého a řeckého původu a jednu německou policistku.
Ernst spadal mnoho let do skupiny kategorie „pravicových extremistů připravených použít násilí“ a tajné služby ho řadily mezi vysoce nebezpečné neonacisty. Byl už také několikrát trestán – v roce 2010 dostal sedmiměsíční podmínku kvůli narušování veřejného pořádku po útoku při demonstraci odborářů v Dortmundu v květnu 2009. Od té doby záznam neměl.
Lübcke, který byl členem německé Křesťanskodemokratické unie (CDU), veřejně podporoval tehdejší kancléřku Angelu Merkelovou v jejím rozhodnutí z roku 2015 přijmout statisíce běženců. Kvůli tomu se stal v krajně pravicovém prostředí nenáviděnou osobou. Jeho vražda kvůli pravicově extremistickému kontextu německou společnost šokovala.
