„Přidej se k nám.“ Poláci zatkli dva Rusy, náboráře vagnerovců

Objevovaly se na záchodech, na různých sloupech i odpadkových koších. „Jsme tady. Přidej se k nám,“ stálo anglicky na samolepkách verbujících do takzvané Vagnerovy skupiny.

Obdélníkové samolepky formátu A5 se znakem ruské žoldnéřské armády a QR kódem se objevily na několika místech ve Varšavě a Krakově. Kód odkazoval na ruskojazyčnou stránku o vagnerovcích. Fotografie a zprávy o nálepkách se v Polsku začaly objevovat od sobotního rána.

V Krakově měly být samolepky už v pátek například u Muzea zemské armády nebo na veřejných toaletách. Ve Varšavě se objevily kolem pláže u Visly a na populární varšavské náplavce.

Na sociálních sítích se pak šířily záběry muže s plnovousem, který měl nálepky údajně vylepovat. Krátké video ale nezachycuje moment výlepu. Muž na záběrech své počínání nekomentuje.

Nahrávku začala o víkendu prověřovat policie, která hovořila o možném větším rozsahu celé akce. V pondělí pak polský ministr vnitra oznámil, že za výlepem zřejmě stáli dva Rusové Alexej T. a Andrej G., kteří pracují pro ruskou rozvědku.

„Muže odhalila a zadržela polská civilní kontrarozvědka ABW ve spolupráci s policií,“ informoval Mariusz Kamiński ze strany Právo a spravedlnost (PiS). „Oba si vyslechli obvinění mimo jiné ze špionáže a zamířili do vazby,“ uvedl na sociálních sítích ministr.

Muže z videa, Alexeje. T., vypátrali na instagramu uživatelé sociálních sítí. Mezi jeho fotkami jsou snímky před ruskými vládními budovami, portrét údajně z Chersonu z loňského roku nebo záběry Berlína a Varšavy.

K zatčení mužů došlo v Krakově a ve Varšavě. U sebe měli množství propagandistických materiálů. Polská prokuratura v pondělí uvedla, že kontrarozvědka ABW má důkazy o jejich komunikaci s ruskými službami.

Kromě špionáže je prokuratura viní z účasti v mezinárodním ozbrojeném zločineckém spolku zaměřeném na páchání teroristických trestných činů, náboru do žoldnéřských služeb zakázaných mezinárodním právem a propagace vojenských symbolů Ruska používaných na Ukrajině.

Rusům hrozí trest až 10 let ve vězení.

Oznámení o zatčení přišlo den před plánovanou vojenskou přehlídkou ve Varšavě. Má jít o největší přehlídku od roku 1989. Polsko jí oslaví Den ozbrojených sil, který připadá na 15. srpna.

Akce se zúčastní na dva tisíce vojáků, 200 kusů pozemní vojenské techniky a 92 letadel. V sobotu ve Varšavě proběhla generální zkouška.

Prezentovat se budou i tanky Abrams, K2, bojová vozidla pěchoty Borsuk, systémy HIMARS a další nové vybavení polské armády. Ta poslední rok mohutně zbrojí.

Přehlídka má mít tudíž i charakter odstrašení Ruska a Běloruska. Právě na hranicích s Běloruskem je přitom situace v posledních týdnech napjatá. Do země se po nevydařeném pokusu o puč přemístili někteří vojáci Vagnerovy armády a pohybují se i u hranic s Polskem. Podle Varšavy jde o psychologickou operaci a součást hybridní války, která začala už cíleným vypuknutím migrační krize na bělorusko-polských hranicích.

Na začátku srpna polský vzdušný prostor narušily dva běloruské vojenské vrtulníky. Polsko kvůli situaci přesunulo k hranicím na dva tisíce vojáků a ministr Błaszczak hovořil minulý čtvrtek až o 10 tisících vojáků.

U hranic vzniká také vojenské úkolové uskupení. Hlavním agendou bude výcvik polských vojáků, zároveň má jít o zálohu pro případ zhoršení situace na polské východní hranici.

Premiér Mateusz Morawiecki už na konci července prohlásil, že se vagnerovci budou pokoušet dostávat do Polska v přestrojení za nelegální migranty.

Právě bezpečnost a s ní i migrace jsou jedním z aktuálních témat polské předvolební kampaně. Nové poslance a senátory budou Poláci volit v polovině října a kampaň je už v plném proudu.

Například sám ministr obrany Mariusz Błaszczak tvrdí, že zbrojení bude pokračovat jen tehdy, pokud bude po říjnových volbách dál vládnout strana PiS.

Bezpečnosti se týká i referendum, které chce vláda zorganizovat souběžně s parlamentními volbami. Slibuje si od něj mobilizaci svých voličů, a tím pádem vyšší podporu.

Od minulého pátku politici PiS v krátkých videích s dramatickým hudebním podkresem a dominující kritikou opozičního rivala Donalda Tuska prezentovali jednotlivé otázky referenda.

Týkají se odmítnutí zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu (v Polsku aktuálně 60 let pro ženy a 65 let pro muže) i odmítnutí „rozprodeje státních podniků“.

„Podporujete přijímání tisíců nelegálních imigrantů z Blízkého východu a Afriky v souladu s mechanismem nuceného přesídlování zavedeným evropskou byrokracií?“ zní třetí dotaz, který ve videu prezentoval premiér Morawiecki.

Čtvrtá otázka se týká odstranění šestimetrové ocelové bariéry s žiletkovým drátem na hranici mezi Polskou republikou a Běloruskou republikou, o jejíž stavbě předloni rozhodla vláda PiS.

„Polsko se může stát dalším Putinovým cílem a naše bezpečnost je skutečně ohrožena. Proto důsledně posilujeme polskou armádu a důsledně stavíme bariéru na hranicích s Běloruskem a Ruskem,“ zdůvodnil čtvrtou otázku ministr Błaszczak.