Premiér ať je Tusk, naléhá opozice na Dudu. Ve vzduchu visí odposlechy

Druhý týden po parlamentních volbách se v Polsku rozhodne, jak rychle se dnešní opozice dostane k moci. Na tahu je prezident Andrzej Duda. Na úterý a středu si pozval k separátnímu jednání zástupce stran, jež uspěly ve volbách.

Od politika náležícího do národně-konzervativního tábora vládnoucího v současnosti se spíše očekává, že jmenuje premiérem současného předsedu vlády Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS). A to navzdory tomu, že jsou šance PiS na sestavení vlády s podporou v Sejmu mizivé.

Strana sice volby vyhrála a bude mít 194 mandátů, jenže 248 křesel ze 460, tedy většina, náleží v novém Sejmu dnešní opozici a ta chce rychle sestavit svou novou vládu.

Jednoznačně to v úterý dopoledne ještě před jednáním s Dudou uvedli její lídři. Zástupci tří uskupení – Občanské koalice, Třetí cesty a Levice – oznámili, že na premiéra nominují Donalda Tuska.

„Společně panu prezidentovi představíme našeho kandidáta na premiéra, jímž je předseda Občanské platformy Donald Tusk. Ujistíme prezidenta, že máme většinu ke zvolení premiéra, předsedy Sejmu i Senátu,“ prohlásil v úterý lídr agrární PSL Władysław Kosiniak-Kamysz. Strana kandidovala v koalici Třetí cesta s hnutím Polsko 2050 Szymona Hołowni.

Šestašedesátiletý Tusk byl předsedou vlády už v letech 2007 až 2014. Poté pět let vedl Evropskou radu. Do polské politiky se naplno vrátil předloni. V letošních parlamentních volbách získal rekordní podporu 538 tisíc preferenčních hlasů.

„Jsem velký optimista, bez ohledu na to, kolik emocí stále panuje a kolik špatných zpráv přichází z vládního tábora. Ale počítám s konstruktivní spoluprací s prezidentem a s tím, že se rozhodne rychle, protože to očekávají Polky a Poláci,“ uvedl v úterý šéf Občanské platformy.

Předpokládané tranzici moci v Polsku se nevyhýbá nervozita a vypjaté emoce. Ještě před volbami z opozičního tábora zaznívalo, že je reálné riziko, že vláda může na povel předsedy PiS Jarosława Kaczyńského sáhnout v zájmu udržení se u moci k nestandardním metodám, včetně výjimečného stavu.

Takový scénář se nepotvrdil a Kaczyński hned po uzavření volebních místností připustil, že jeho strana přejde do opozice. Podle zpráv ze zákulisí PiS se ovšem s porážkou srovnává jen velmi těžce.

Svědčí o tom i jeho výroky z minulého pátku. Šlo o jeho první veřejné vystoupení od voleb. Kaczyński bez bližších podrobností přiznal chyby ve volební kampani i to, že se Polsko změnilo. Volební „nevýhru“ dal na vrub mimo jiné lidem, kteří sice těžili ze sociálních programů vlády PiS, ale navzdory tomu stranu nakonec nevolili.

„Celé regiony, které nás měly podpořit, protože od nás dostaly zvláštní podporu, nás podpořily v menší míře než dřív. Ve východním Polsku, kde byly naše nejsilnější bašty, dosahují tyto ztráty v některých volebních obvodech až 12 procent. Lidé nevolí z vděčnosti a ti, kteří jsou u moci, musí především poukázat na nedostatky svých oponentů,“ uvedl Kaczyński.

Šéf PiS hovořil také o roli „sil spojených s Německem a Ruskem“. Naznačil, že za částí opozice stojí zahraniční tajné služby. Kaczyński přitom rok a půl plnil ve vládě roli vicepremiéra pro bezpečnost a měl přístup k informacím tajných služeb a vicepremiérem je i dnes. O žádném podezření na spiknutí tajných služeb až dosud nehovořil.

Kaczyńského strana také druhý týden po volbách odráží nařčení z využití metod, které jsou typické pro autoritářské režimy. Bývalý šéf protikorupční policie CBA Paweł Wojtunik, který byl ve funkci ještě za vlády Donalda Tuska, naznačil, že stát krátce před parlamentními volbami a po nich odposlouchával opoziční politiky.

Odposlechy měly trvat do pěti dní, k čemuž v Polsku není potřeba souhlas soudu, ale pouze generálního prokurátora. Tím je ministr spravedlností Zbigniew Ziobro z ultrakonzervativní strany Suverénní Polsko, která kandidovala spolu s PiS.

Podle Wojtunika, který svá tvrzení zakládá na informacích od nejmenovaných zdrojů, se o údajných odposleších rozhodlo dva dny před volbami na schůzce ve středisku CBA v obci Lucień nedaleko Varšavy.

Cílit měla CBA hlavně na politiky z koalice Třetí cesta. Podle nepotvrzených spekulací šlo o získání kompromitující materiálů, které je měly „přesvědčit“ k povolební spolupráci s PiS, a ne s Občanskou koalicí a Levicí.

„Pokud se odposlechy politiků opozice potvrdí, odpovědným osobám žádná skartovačka nepomůže. Poženeme PiS k odpovědnosti až do konce,“ reagoval na zvěsti mluvčí lidovců (Třetí cesta) Miłosz Motyka.

Věc na síti X glosoval i Donald Tusk. „Lucień tu byl osm let. Opravdu se divíte?“ napsal v reakci na zprávy o schůzce CBA.

Politici PiS odmítají, že by k odposlechům došlo. Schůzka ve středisku u Varšavy se ovšem konala. Podle zástupce ministra koordinujícího polské tajné služby Stanisława Żaryna šlo o pravidelné setkání, na kterém se řeší organizační záležitosti.

Żaryn nařčení z odposlechů označil za nesmysl. Tajné služby podle něj pracují v souladu se zákony. Ministr vnitra Mariusz Kamiński z PiS kvůli tomu na bývalého šéfa CBA Wojtunika podal trestní oznámení. „Dost lží. Ani CBA, ani žádná jiná mně podléhající služba nesledovala opozici,“ napsal Kamiński o víkendu.

O panující nejistotě svědčí i to, že koordinátor tajných služeb Żaryn se na sociálních sítích věnuje také vyvracení zpráv o velkých nákupech skartovaček.

Ty mají podle dnešní opozice sloužit úřadům ale i bezpečnostním složkám ovládaným garniturou strany PiS k ničení nepohodlných dokumentů.

Podle Żaryna se vše zakládá na dezinterpretaci zprávy o objednávce civilní kontrarozvědky ABW na 55 skartovaček. Jde prý o standardní výměnu kancelářského vybavení s dodávkou přístrojů až v polovině listopadu.

O skartaci nepohodlných dokumentů bezprostředně po volbách v rozhovoru pro Seznam Zprávy mluvila publicistka deníku Rzeczpospolita Zuzanna Dąbrowská.

Podle poslance opoziční Občanské koalice Michala Szczerby se v noci vyvážejí z vládních úřadů stovky pytlů s rozdrcenými dokumenty a intenzivně se shánějí odborníci na formátování disků.

„Začínají vyškrtávat z inventáře mobily, počítače a tablety se záminkou, že přestaly fungovat,“ tvrdí politik. O ničení dokumentů i ve vojenské rozvědce a kontrarozvědce mluvil například poslanec Třetí cesty Marek Biernacki.

Podle liberálního týdeníku Newsweek se skartují i dokumenty, které podléhají povinné archivaci, včetně materiálů z roku 2019. Tehdy protikorupční policie CBA nasadila na šéfa volební kampaně Občanské koalice Krzysztofa Brejzu spyware Pegasus.

Stejný vyspělý nástroj pro sledování telefonů měla používat i vojenská kontrarozvědka SKW. Opozice kvůli tomu avizuje personální otřesy v tajných službách a vyšetřování zneužívání odposlechů v politickém boji.