Spor o „nevděčnost“ mezi Varšavou a Kyjevem už hasí i Zelenskyj

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Nedovolme žádným politickým momentům pokazit vztahy mezi ukrajinským a polským národem, emoce by měly určitě opadnout,“ reagoval v noci z úterý na středu na roztržku mezi Kyjevem a Varšavou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si v úterý předvolalo polského velvyslance v Kyjevě. Šlo o reakci na slova Marcina Przydacze, zahraničněpolitického poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy.

Przydacz v pondělí řekl, že Ukrajina dostala od Polska velkou podporu a „bylo by příhodné, kdyby začala doceňovat to, jakou roli Polsko poslední měsíce a roky v podpoře Ukrajiny hrálo“. Polský velvyslanec si pak v Kyjevě v reakci vyslechl, že „výroky o údajné nevděčnosti Ukrajinců za pomoc od Polska jsou nepravdivé a nepřípustné“.

Na krok Kyjeva reagovala Varšavě recipročně. „Pozvání“ na ministerstvo dostal ukrajinský velvyslanec.

Polský premiér Mateusz Morawiecki pak věc relativně ostře komentoval na sociálních sítích. Ukrajinské předvolání polského velvyslance označil za chybu.

Zelenskyj se poté v noci na středu evidentně snažil situaci uklidnit. Na sítích napsal, že „Ukrajina bojuje za svobodu svou i celé Evropy“. „A jsme vděční každému národu, který pomáhá,“ napsal dál prezident s tím, že země „nesmírně oceňuje historickou podporu Polska“. Obě země označil za „štít Evropy“, ve kterém nesmí být jediná trhlina.

Polský prezident Andrzej Duda, jehož pojí se Zelenským přátelské vztahy, se k věci zatím nevyjádřil.

Podle analytika české Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michala Lebdušky šlo zřejmě o jednorázovou přestřelku, ze které nelze vyvozovat větší krize v polsko-ukrajinských vztazích. „Je to spíše nedorozumění na obou stranách. Nejprve nediplomatické vyjádření polské strany a potom přehnaná reakce té ukrajinské,“ míní.

Roli podle něj v celé věci hraje i skloňovaná krize kolem dovozu ukrajinského obilí do Polska. Varšava chce, aby se unijní zákaz importu ukrajinských plodin prodloužil i po 15. září.

Na jaře se totiž polská vláda potýkala s protesty zemědělců, kteří si stěžovali na trh zaplavený levnější ukrajinskou pšenicí. Rolníci si vynutili i rezignaci ministra zemědělství.

Pokud by se podobné problémy na podzim opakovaly, znamenalo by to pro současnou vládu strany Právo a spravedlnost (PiS) velkou komplikaci před parlamentními volbami. Poslance a senátory si budou Poláci volit zřejmě v polovině října.

Překvapivá diplomatická roztržka rezonovala i v polských médiích a také ve výrocích polských politiků i během středy. Náměstek polského ministerstva zahraničí Paweł Jabłoński prohlásil, že teď nejsou ukrajinsko-polské vztahy „nejlepší“. Jeho slov si všimla ukrajinská média.

„Výroky ukrajinských úřadů byly nevhodné, zbytečné, nabité negativními emocemi. Tento postoj škodí dobrým vztahům,“ řekl ve středu Jabłoński. „Pro emoce máme trochu pochopení – protože Ukrajina je stát pod útokem –, ale zároveň by neměla útočit na své spojence,“ dodal politik PiS.

Podobně mluví i jeho kolega z ministerstva Arkadiusz Mularczyk. „Polsko neváhalo s pomocí pro Ukrajinu v době, kdy jiní čekali na její pád. Bohužel na to dnes někteří zapomínají. Takové chyby by se neměly stávat,“ uvedl náměstek.

Analytik Lebduška v té souvislosti připomíná, že i když polští politici označují ukrajinský krok za „chybu“, samo Polsko letos využilo nástroj „předvolání velvyslance“ ve vnitropolitickém sporu.

Letos v březnu si totiž polské ministerstvo zahraničních věcí „pozvalo“ na kobereček amerického velvyslance.

Šlo o reakci na kritickou reportáž o někdejším papeži Janu Pavlu II., kterou odvysílala soukromá polská televize TVN. Tu vlastní americká společnost Warner Bros. Discovery, což bylo i důvodem předvolání velvyslance USA.

Předvolání velvyslance přitom v diplomacii platí za silné gesto, jímž se šetří. Současný spor se trefil do polské předvolební kampaně. Ta ovlivňuje i vztah k Ukrajině – kritika Kyjeva se teď v polské politice objevuje častěji než dřív.

O tom, že vládnoucí strana PiS bude vůči Ukrajině volit ostřejší jazyk, nedávno psal například server Wirtualna Polska (WP). „Pomrkává“ tak po voličích krajně pravicové Konfederace, jež může být po volbách rozhodující frakcí.

„Musíme vyslat signál voličům, kteří si myslí, že v polsko-ukrajinských vztazích panuje disproporce,“ cituje WP anonymního poslance PiS.

Podle analytika Lebdušky se během kampaně mohou v polsko-ukrajinských vztazích objevovat historická témata. „Obzvlášť když bude vláda pod tlakem krajní pravice,“ vysvětluje. Citlivým místem dál zůstávají masakry, kterých se během druhé světové války dopustili ukrajinští nacionalisté na Polácích ve Volyni.

„Na druhou stranu bych zdůraznil i to, že na praktických otázkách vojenské pomoci a celkových vztazích s Ukrajinou se nic zásadního nezmění,“ míní analytik AMO, jenž v Polsku dlouhodobě žije.

Úterní přestřelku mezi Kyjevem a Varšavou komentovala i Moskva. „Víte, to je jak s vlkem, který říká ovci: začni si vážit toho, že jsem si vybral na oběd z celého stáda tebe. A tehdy si ovce začne uvědomovat, že to nebude oběd pro dva,“ napsala na telegramu mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Příležitost využila i k šíření falešného narativu o polském „plánu“ na zabrání západní Ukrajiny. Ten dlouhodobě opakuje ruská propaganda.