Předvolební handl. Rakousko se chystá skoncovat s ruským plynem

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Srdce a mozek“ slibuje na svém volebním turné Andreas Babler. Předseda opozičních rakouských sociálních demokratů zahájil v Salcburku začátkem srpna kampaň pro parlamentní volby. Nové poslance si budou Rakušané volit už na konci září.

Sociální demokracie se teď podle průzkumů pohybuje na třetí příčce, těsně za vládnoucími lidovci z ÖVP. První místo si dál s náskokem čtyř procentních bodů drží pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ).

I když kampaň v Rakousku začne oficiálně až 7. září, i Svobodní už mají za sebou první předvolební akce. Sebevědomá radikální strana, která počítá s historickým volebním vítězstvím, staví kampaň na hesle „Vlast“ a klíčových slovech: neutralita, suverenita a regionálnost, ale i řemeslo, rodina a bezpečnost.

Předvolební kampaň pravicových lidovců se má zaměřit více na osobu kancléře Karla Nehammera. Ten odstartuje neoficiální kampaň v polovině srpna, kdy objede zemi.

Strany už za sebou mají přestřelku kvůli přídavkům na děti, lídr FPÖ Herbert Kickl zas čelí pochybnostem o transparentnosti majetkových poměrů. Do kampaně se promítla i teroristická hrozba vůči koncertům americké zpěvačky Taylor Swiftové. K vyjádřením lítosti na adresu fanoušků, kteří přišli o vystoupení, a poděkování policii se rychle přidaly i obavy o image země i házení viny na politické oponenty.

Zatímco vládní lidovci chválí bezpečnostní aparát za včasný a úspěšný zásah, opoziční Svobodní varují před nebezpečím radikálního islámu a islamistického terorismu, za nímž vidí selhání azylové a migrační politiky.

Sociální demokraté, liberálové ze strany Neos a Zelení, což jsou další parlamentní strany, naopak vyjadřují podporu otevřené společnosti.

Deník Der Standard na začátku srpna konstatoval, že po téměř pěti letech fungování koalice je v samém závěru volebního období spolupráce lidovců a Zelených „opotřebená“ a ideologicky rozdílné strany se netají vzájemným odporem.

Navzdory tomu, a navzdory končícímu mandátu čeká ale „tyrkysovo-zelenou“ vládu minimálně ještě jedno zásadní rozhodnutí. Stihnout ho chce ještě do voleb.

Podle serveru Kurier totiž došlo v koalici k důležitému politickému obchodu. Zelení nakonec souhlasili s tím, že vláda nominuje na nového eurokomisaře současného lidoveckého ministra financí Magnuse Brunnera.

Lidovci zas na oplátku souhlasili s poslední kapitolou nové národní bezpečnostní strategie. Ta měla být původně hotová do konce roku 2023, ale jednání se protáhla.

Vícero rakouských médií uvedlo, že se vláda ve strategii přihlásí k unijnímu cíli, kterým je postupné ukončení dodávek ruského zemního plynu do roku 2027. Šlo o hlavní požadavek Zelených.

Podle odhadů se teď ruský zemní plyn podílí na dodávkách do Rakouska z 80 až 90 procent. Ruské státní firmě Gazprom loni Rakousko zaplatilo na čtyři miliardy eur, v přepočtu 101 miliard korun, které pak režim Vladimira Putina používá mj. k financování války na Ukrajině.

Nová rakouská bezpečnostní strategie má definovat, jak se Rakousko od ruského plynu oprostí. Pomoci má mimo jiné změna zákona o obnovitelných zdrojích energie, která má podpořit přimíchávání složky bioplynu a která může projít parlamentem ještě během září.

Ministryně klimatu Leonore Gewesslerová (Zelení) teď také zkoumá, jak se rakouská ropná a plynárenská skupina OMV může vyvázat ze smlouvy o dodávkách s Gazpromem, která byla prodloužena do roku 2040.

Dalším krokem má být zákon o diverzifikaci dodávek plynu, který by měl od příští zimy stanovit pro dodavatele plynu minimální kvótu 40 procent neruského plynu.

Vládní plán ostře kritizuje FPÖ. Svobodní, kteří jsou v evropské frakci Patriotů pro Evropu společně s českým hnutím ANO, se dlouhodobě zasazují o zrušení protiruských sankcí a jsou proti snaze odstřihnout se od ruského plynu.

Stranický expert FPÖ pro oblast energetiky Axel Kassegger zkritizoval vládu za to, že nemá jasný plán, což podle něj může v konečném důsledku způsobit růst cen energií. Krok kabinetu označil za „politické šílenství“.

Vláda podle něj není loajální k občanům a je „slepě poslušná EU“.

Strana, která je teď adeptem na volebního vítěze, avizovala, že chce zavést „rozumnou energetickou politiku“ namířenou proti „sebedestruktivním sankcím“ a „hysterické klimatické politice“.

Rusko teď do Evropy potrubím přes Ukrajinu dodává kolem 15 miliard metrů krychlových plynu ročně, hlavně na Slovensko a právě do Rakouska.