Článek
Dosud nejznámějším obrazovým pramenem o událostech ve varšavském ghettu byla zpráva generála SS Jürgena Stroopa. Právě tento nacista velel na jaře 1943 potlačení židovského povstání.
Muzeum dějin polských Židů teď informovalo o novém objevu negativů. V krabici je našel Maciej Grzywaczewski. Autorem fotografií je jeho otec Zbigniew Leszek Grzywaczewski, který v době nacistické okupace Polska sloužil u varšavských hasičů.
Tajná dokumentace nacistických zločinů
„Pohled na lidi odváděné (z bunkrů, pozn. muzea) mi asi do konce života zůstane před očima. Tváře (…) s šíleným, nepřítomným pohledem. (…) siluety potácející se hlady a hrůzou, špinavé, potrhané. Hromadně střílení, jedni živí padají přes mrtvoly jiných, už zlikvidovaných,“ cituje varšavské muzeum POLIN z deníku, který si Grzywaczewski vedl.
V ghettu obehnaném zdí, tedy na 2,4 procentech z rozlohy Varšavy, se od roku 1940 muselo v zoufalých podmínkách tísnit na 400 tisíc Židů. V polovině dubna 1943 propuklo povstání jako poslední zoufalá snaha zbývajících obyvatel ghetta vyhnout se deportacím do vyhlazovacích táborů.
Nacistická místa smrti v dnešním Polsku
Nacistické Německo provozovalo v letech 1933 až 1945 kolem 42 tisíc věznic, ghett a táborových zařízení. Mezi ty nejhorší patřily koncentrační vyhlazovací tábory. Jedním z nich byl i Majdanek v dnešním východním Polsku. Seznam Zprávy místo navštívily.
Nacisté k planoucímu ghettu povolali varšavské hasiče. Měli zabránit, aby oheň z esesáky zapalovaných domů nepřeskočil do „árijské“ části města. Po potlačení povstání a povraždění přeživších židů nařídil Adolf Hitler srovnat ghetto se zemí.
Negativy ve staré krabici
Mezi hasiči byl právě i tehdy třiadvacetiletý Grzywaczewski, který u sebe měl vypůjčený rakouský fotoaparát Voigtländer Bessa a tajně dokumentoval, co viděl. Z jeho fotografií se jich zatím publikovalo dvanáct.
Další desítky fotografií teď objevil jeho syn Maciej při procházení starých krabic. Nalezený pětatřicetimilimetrový pásek negativů obsahuje 48 záběrů. Ghetto jich zobrazuje 33.
Podle varšavského muzea se o většině z nich dosud na veřejnosti nevědělo.
Snímky jsou často rozmazané, zaznamenané ve spěchu a potají. Obrazy na nich mnohdy částečně zakrývají třeba rámy oken, stěny budov nebo postavy lidí.
Na fotografiích je kouř nad zapáleným ghettem, vypálené domy, hasiči při práci nebo při jídle nebo lidé odvádění na nástupní stanoviště Umschlagplatz na okraji ghetta. Odtud pak mířily transporty do vyhlazovacích táborů.
Ze snímků je podle muzea POLIN patrné, že Grzywaczewski byl v ghettu s fotoaparátem opakovaně. Na místě strávil zřejmě čtyři týdny mezi 21. dubnem a 15. květnem 1943.
Fotografie objevil Maciej Grzywaczewski náhodou poté, co ho s prosbou oslovilo varšavské muzeum. K 80. výročí povstání v ghettu se totiž připravuje výstava a muzeum nechtělo vycházet z fotografií zmíněného nacistického generála Stroopa.
Leszek Grzywaczewski byl hasič a účastník polského odboje. Při boji ve varšavském povstání v roce 1944 byl zraněn na noze. Po válce vystudoval lodní konstruktérství a pracoval mimo jiné v Námořním institutu. Zemřel v roce 1993 v Gdaňsku. Jeho syn Maciej byl v 70. letech aktivní v protikomunistické opozici.
