Posvátná neutralita měkne. Švýcaři už se nechtějí izolovat

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Švýcarsko nedávno odmítlo žádost NATO, aby přijalo a doléčilo zraněné Ukrajince. Ministerstvo zahraničí alpské konfederace to zdůvodnilo neutrálním statusem země.

Konkrétně odkázalo na Ženevské úmluvy z roku 1949, podle nichž mají neutrální státy dohlédnout, aby vojáci vyléčení na jejich území nešli znovu bojovat. To by prý švýcarské úřady nebyly schopny zaručit.

Odmítavým rozhodnutím si švýcarská diplomacie vykoledovala kritiku doma i v zahraničí, že namísto pomoci zraněným lpěla na formálním plnění principů nestrannosti. Jiné země, které se také hlásí k neutralitě, například Rakousko, přitom s přijímáním Ukrajinců neměly problém. Švýcarské nemocnice navíc chtěly pacienty z války přijmout.

Nelichotivá událost vyšla paradoxně najevo v době, kdy Švýcarsko vykročilo směrem k volnějšímu pojetí neutrality. Hybatelem této změny je právě válka na Ukrajině, která obyvatelům země helvétského kříže připomněla, že i v 21. století může v Evropě jedna země vojensky zaútočit na svého souseda a okupovat jeho území.

Impuls k přehodnocení dosavadního striktního přístupu k neutralitě dal nynější švýcarský prezident Ignazio Cassis. Ten během svého projevu na květnovém Světovém ekonomickém fóru v Davosu prohlásil, že Švýcarsko nemůže nečinně přihlížet útoku na základy demokracie a musí se vymezit proti ruské agresi.

„Vůči hrubému porušování základních hodnot, které jsou i našimi hodnotami, jednoduše nelze mít neutrální postoj,“ řekl Cassis a použil v této souvislosti nový termín „kooperativní neutralita“.

Více už prezident své představy v Davosu nerozvinul. Co se přesněji pod novým pojmem myslí, vyšlo najevo teprve v polovině tohoto měsíce, kdy jeden ze švýcarských deníků zveřejnil pasáže z nové analýzy, která vznikla pod Cassisovým patronátem.

„Válka na Ukrajině urychlila přechod do nové epochy,“ citoval ze zprávy list Sonntagszeitung. Vyplývá z ní, že hlava státu chce úžeji spolupracovat s NATO a zmírnit omezení pro vývoz zbraní do demokratických zemí v případě jejich napadení.

Poslední takový koncepční materiál o neutralitě pochází z roku 1993. Už v něm bylo konstatováno, že se Švýcarsko v moderním světě nemůže ubránit samo, ale jenom ve spolupráci s jinými státy, které sdílejí stejné hodnoty, jako jsou demokracie, úsilí o mírové uspořádání ve světě a dodržování lidských práv.

Novou analýzu nyní připomínkují jednotlivá ministerstva, na konci srpna by ji měla schválit spolková vláda.

Jde o velmi citlivé téma. Pro většinu Švýcarů je přísná neutralita téměř čímsi posvátným, neodmyslitelná tradiční zásada jejich politického systému. Konfederace není součástí EU ani NATO, členským státem OSN je teprve desátým rokem. Předtím mělo Švýcarsko pouze status pozorovatele, i když na jeho území sídlilo několik organizací OSN.

Politoložka Anna-Lina Müllerová z think-tanku Foraus, která je členkou pracovní skupiny pro přípravu nové analýzy, si myslí, že i při dodržení neutrality mohou Švýcaři projevit více odvahy.

„Neutralita nemůže znamenat oportunismus. Co se týče našich hodnot, jsme částí západního světa. Měli bychom si ujasnit, kdo jsou naši nejdůležitější partneři,“ řekla Müllerová v rozhovoru na veřejnoprávní stanici SRF.

Nová zpráva o neutralitě by měla vyjít vstříc skeptičtějším názorům Švýcarů. Podle červnového průzkumu vojenské akademie MILAK, která je součástí prestižního curyšského technologického institutu ETH, sice naprostá většina obyvatel neutralitu podporuje, jejich podíl nicméně klesl z 97 na 89 procent. S tím, že neutralita chrání Švýcarsko před vojenskými konflikty, pak souhlasilo jen 58 procent oslovených.

Stoupá naopak podpora úzké spolupráce s NATO. Ta se dlouhodobě držela kolem úrovně 40 procent, nyní ale dosáhla 52 procent. Vstup do NATO si dokáže představit sice jen 27 procent Švýcarů, ovšem i to je nejvíce od konce 90. let.

Představa, že by se Švýcarsko úplně vzdalo neutrality jako Finsko a Švédsko, které po napadení Ukrajiny požádaly o vstup do NATO, je nicméně v dohledné době nereálná.

„Rusové by museli stanout u Bodamského jezera, než by se Švýcarky a Švýcaři odhodlali k tak převratnému rozhodnutí,“ poznamenal k tomu historik Marco Jorio, dlouholetý šéfredaktor Historického lexikonu Švýcarska a expert na dějiny neutrality ve svém komentáři pro list Neue Zürcher Zeitung.

Zmíněný průzkum ukázal, že nemalá část obyvatel stále upřednostňuje izolaci Švýcarska a podporuje široké pojetí neutrality. V politice tento postoj reprezentuje lidová strana (SVP), jmenovitě její doyen Christoph Blocher. Jednaosmdesátiletý politik, který proslul krajně pravicovými názory, mimo jiné kritizoval, že Švýcarsko převzalo protiruské sankce od EU a na jaře ohlásil kampaň za zakotvení přísné neutrality do ústavy. Na podzim chce pro svůj návrh začít sbírat podpisy.

Spoluautor průzkumu Szvicsev Tresch hovoří o sílící polaritě ve švýcarské společnosti. „Ukazuje se rozdělení obyvatelstva na skupinu, která říká, že bychom se měli stáhnout, a na skupinu, podle které bychom se měli zúčastnit,“ řekl sociolog.