Pomoc z donucení. Berlín souhlasil s obrněnci pozdě

Po týdnech zdráhání, uhýbání a mlžení se německý kancléř Olaf Scholz podvolil rostoucímu tlaku a spolu s dalšími sociálními demokraty ve vládě souhlasil s dodávkou těžkých vojenských zbraní Ukrajině.

Ministryně obrany a Scholzova stranická kolegyně z SPD Christine Lambrechtová potvrdila, že Německo předá Kyjevu obrněnce Gepard. Stalo se tak před zahájením úterní schůzky s ministry dalších zemí NATO na americké vojenské základně v Ramsteinu, kde se jednalo právě o další zbrojní pomoci Ukrajině proti pokračující ruské agresi.

V úterý v podvečer agentura Reuters informovala o vetu Švýcarů na reexport munice pro Gepardy. Švýcarský státní sekretariát pro hospodářské záležitosti (SECO) potvrdil zprávu televize SRF, že zablokoval zaslání munice pro Gepardy s ohledem na švýcarskou neutralitu. Zatím tak není jasné, jaká munice má s obrněnci na Ukrajinu zamířit.

I tak je ale souhlas Berlína s dodávkou obrněnců průlomový. I když je Kyjev potřeboval mnohem dříve než dva měsíce po začátku války. A přestože Gepardy jsou už deset let vyřazené z aktivní výzbroje Bundeswehru a jde o lehčí variantu ve srovnání s klasickými tanky, které by Ukrajina možná upřednostnila.

Ukrajina v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským o německou těžkou techniku vytrvale a důrazně žádala. Bytostně opatrný Scholz její požadavky vysloveně neodmítl, vyhovět však zjevně nechtěl a snažil se z takového závazku vykličkovat.

Namísto požadovaných tanků nebo jiných těžkých zbraní se kancléř nejdříve pokusil nabídnout miliardu eur, za které by si Ukrajinci mohli zbraně pořídit. Jenže jim nedal volnou ruku. Seznam, který si Kyjev za tímto účelem sestavil s německými zbrojovkami, nechal kancléřův úřad od těžkých zbraní „vyčistit“.

Následně se koaliční špičky dohodly, že neposkytnou těžké zbraně Ukrajině přímo, ale budou jimi kompenzovat jiné státy, které Kyjevu dodají vlastní techniku, zpravidla zařízení ruské výroby. Například tanky T-72, které dodalo Česko. Ani to ale Scholzovy kritiky neuspokojilo.

Nekonkrétně se vyjadřující a vůbec málo mluvící kancléř přitom nedokázal svůj zdrženlivý postoj ve věci těžké techniky pro Ukrajince srozumitelně zdůvodnit. Přitom bylo jasné, že se obává negativní reakce Ruska.

Teprve minulý týden v rozhovoru pro Der Spiegel varovně prohlásil, že je třeba zabránit přímému střetu mezi NATO a Ruskem.

„Dělám vše pro to, abych zabránil eskalaci vedoucí ke třetí světové válce. Nesmí dojít k jaderné válce,“ řekl kancléř.

Bylo však pozdě. V té době už Scholze nebombardoval jen prostořeký ukrajinský velvyslanec v Německu Andrej Melnyk, ale čím dál důrazněji také většina německých komentátorů.

Proti kancléřově otálení se začali veřejně ozývat i někteří politici z dalších dvou koaliční stran, liberálů (FDP) a Zelených.

Vícekrát si na Scholze v médiích obzvlášť „vyšlápla“ šéfka parlamentního výboru pro obranu Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová. Zdůraznila, že Německo se nesmí zdráhat a převzít také vedoucí roli i vojensky.

„Ti, kteří nechtějí tuto roli převzít, mohou být ve špatnou chvíli na špatném místě,“ prohlásila na pozadí víkendového sjezdu své strany. Některá média to pochopila jako zpochybnění Scholzovy schopnosti vést vládu.

Zároveň byl kancléř čím dál víc tlačen do rohu i dalšími okolnostmi. Společnost Rheinmetall minulý týden požádala vládu o souhlas k vývozu 88 tanků Leopard.

Nejsilnější opoziční formace Křesťanskodemokratická unie (CDU) přišla tento týden s návrhem, aby se o přispění Ukrajincům těžkými zbraněmi rozhodlo v parlamentu, kde by bojácná SPD mohla být teoreticky přehlasována.

Schůzka ministrů obrany NATO v Ramsteinu, která byla svolána z podnětu Spojených států, tak svým způsobem přišla Berlínu vhod.

Ani souhlasem s poskytnutím Gepardů však celý problém s německou odvahou nekončí.

Vedle Scholze schytává kritiku dlouhodobě i celá strana SPD, respektive její známé tváře, které od blahosklonnosti vůči Rusku neodradily ani takové varovné signály, jako byla anexe Krymu nebo otrava a uvěznění opozičního politika Alexeje Navalného.

V první řadě se to týká prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, který zažil nezvyklou potupu, když ho ukrajinský protějšek odmítl přijmout v Kyjevě spolu s hlavami Polska a pobaltských států.

Jako bumerang se SPD vrací hlavně její proruská energetická politika, kvůli níž Německo prohloubilo svoji závislost na ruském zemním plynu. Nedávno vyšlo najevo, že ministerská předsedkyně spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko Manuela Schwesigová aktivně spolupracovala se zástupci ruského koncernu Gazprom na založení účelové nadace, jejíž pomocí by se mohlo Německo vyhnout americkým sankcím proti výstavbě ruského plynovodu Nord Stream 2.

Velký reputační problém pro SPD představuje vystupování jejího bývalého kancléře Gerharda Schrödera, který se ani dva měsíce po zahájení ruského útoku na Ukrajinu nehodlá vzdát lukrativních míst v energetických podnicích pod kontrolou Kremlu. V nedávném rozhovoru Schröder dokonce opět částečně hájil ruského prezidenta Vladimira Putina, se kterým ho spojuje dlouholeté přátelství.

Aktualizace 20:29: Doplněno o stanovisko Švýcarska, že nepovolí reexport munice pro Gepardy.