Článek
„Ukrajinské obilí se dostalo na polský trh. Kolik ho je? To nikdo neví,“ stěžuje si prezidentka polské Komory obilnin a krmiva Monika Piątkowská. „Polští zemědělci byli uvedeni v omyl. A politici si s tím nevědí rady.“
Piątkowská svými výroky tlumočila hněv polských rolníků, kterým vadí dopady levného ukrajinského dovozu na ceny obilí.
Ukrajinské obiloviny se loni - po ruské blokádě černomořských vývozních námořních tras - začaly převážet alternativní cestou přes Polsko a Rumunsko. Šlo o gesto solidarity a způsob, jak obilí dostat do afrických států.
Jenže část ukrajinské úrody nakonec zůstala ve skladech ve středoevropských státech. Důvodem je nedostatečná kapacita infrastruktury na vývoz, ale i překupnictví. Ukrajinské obilí, které bylo o polovinu levnější než polské, totiž někteří zemědělci nebo mlynáři skupovali hned po vjezdu do Polska a pak ho mísili se svým. Teď takové mouky a krmiva prodávají.
Dvojí kvalita obilí, ale bez testů
„Pokud by se ukrajinské obilí na hranicích testovalo na zbytky pesticidů a těžkých kovů, odradilo by to od masových dovozů. Žádné testy a kontrola neproběhly,“ upozorňuje Tomasz Obszański ze zemědělského odborového svazu Solidarita s odkazem na přísnější unijní normy, než jsou ty ukrajinské.
Poslední vývoj
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ohlásil prodloužení dohody umožňující vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře.
A to má podle tamních zemědělců negativní dopady. Do unijních zemí sousedících s Ukrajinou se loni podle statistik dostalo na pět milionů tun obilovin, z toho do Polska podle odhadů až tři miliony tun.
„Dlouho všichni věděli, kolik obilí se do EU dostává z Ukrajiny, ale nikdo nereagoval, protože liberalizace obchodu s Ukrajinou je silnou podporou pro bojující zemi,“ píše polský list Rzeczpospolita.
V Polsku se téma v posledních týdnech stalo součástí politické debaty. Čelí kvůli němu kritice vláda, ale i Evropská unie.
EU loni v červnu na rok pozastavila dovozní cla na ukrajinské zemědělské a potravinářské produkty, což byla forma podpory ukrajinské ekonomiky zasažené válkou.
Podle Moniky Piątkowské ovšem chybí data o tom, kolik obilí dovezeného z Ukrajiny se z Polska vyvezlo a kolik polských plodin nenašlo v důsledku levného ukrajinského zrna odbyt. Konkurence z Ukrajiny se teď bojí i polští pěstitelé ovoce.
Průzkum o importu obilí
Na postoj Polek a Poláků k importu ukrajinského obilí se ptal průzkum agentury IBRiS pro deník Rzeczpospolita. Na 60 procent dotázaných uvedlo, že nechce, aby import bez cla pokračoval. Pro pokračování současné situace je 34 procent lidí.
Ministr zemědělství pod palbou kritiky
Polští zemědělci v minulých týdnech opakovaně demonstrovali a kritizovali vládu za to, že situaci dlouhodobě neřeší. Ministra zemědělství Henryka Kowalczyka ze strany Právo a spravedlnost (PiS) dokonce trefili vajíčkem.
Kowalczyka také musela nedávno ochranka evakuovat ze zemědělských trhů v Kielcích. Obklopili ho totiž sedláci a rolníci z iniciativy „Podvedený venkov“ oblečení ve žlutých vestách.
Na politika křičeli, že je jidáš a podvodník, a vypískali ho. „Po žních jste nám říkal, abychom úrodu neprodávali, protože zdraží. Dnes je obilí o polovinu levnější. Jak nám to vysvětlíte?“ ptali se ministra.
To ne já, to Brusel
Sám ministr obvinil Brusel. „Byla to Evropská komise, která rozhodla o otevření hranic s Ukrajinou, a důsledky tohoto rozhodnutí se nyní přenášejí na mě,“ tvrdil ještě před pár dny.
Kowalczyk, jenž je zároveň vicepremiérem, nakonec tlak neustál, a ve středu dopoledne rezignoval. Podle polských médií tímto krokem unikl potupnému odvolání, které by ho čekalo. Rozhodnutí o jeho konci totiž už přijalo vedení strany PiS.
Ministr končí ve funkci v den, kdy je na oficiální státní návštěvě ve Varšavě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten by v Polsku měl jednat právě i o obchodu s obilím.
Kowalczyka za nezvládnutí krize kritizoval kromě zemědělců a opozice i jeho předchůdce a spolustraník Jan Krzysztof Ardanowski. Podle něj ministerstvo velké množství obilí z Ukrajiny bagatelizovalo.
Zemědělci z „podvedeného venkova“ navíc na problém upozorňovali už loni v létě. Od té doby s traktory blokovali například Hrubieszów u hranic s Ukrajinou, kde se nachází velké železniční překladiště.
Polští rolníci jedním dechem dodávají, že „nemají absolutně nic proti Ukrajině a Ukrajincům, a že jim jde jen o nekontrolovaný dovoz pšenice“.
Kontext
Premiéři pěti zemí – Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a Bulharska – v dopise adresovaném předsedkyni EK Ursule von der Leyenové vyzvali Komisi k různým opatřením, která sníží tlak na ceny, a pokud kroky nezaberou, tak ke znovuobnovení cel a kvót.
Obilí jako předvolební téma
Z hněvu zemědělců v Polsku půl roku před parlamentními volbami těží i krajně pravicová Konfederace, která si kritikou vlády i EU buduje pozice na venkově, a snaží se tak převzít tradiční voliče agrární Polské lidové strany (PSL). A vidět je i pravicový agrární politik Michał Kołodziejczak, jenž letos v březnu zaregistroval stranu Agrounie.
„Vytváříme struktury pro parlamentní volby, aby strana PiS nemohla rozhodovat o osudu polského zemědělství a polského venkova,“ prohlásil Kołodziejczak, který je známý svými radikálními protestními akcemi.
Před dopady importu ukrajinského zrna už loni v červnu varoval i lídr opoziční Občanské platformy Donald Tusk a také opoziční agrární PSL. Agrárníci chtěli problém vyřešit čtyřiadvacetihodinovou kaucí, kterou by přepravce obilovin dostal zpět poté, co by zboží z Polska exportoval.
Vláda PiS na to tehdy reagovala obviněním Tuska z proputinovské rétoriky a návrh agrárníků ignorovala. Dnes už politici PiS mluví jinak, z problému ovšem viní EU.
Problém je v tom, že unijní komisař pro zemědělství je Polák Janusz Wojciechowski, nominant PiS. Ten sám má za to, že „splnil zadání na 200 procent a získal (pro polské zemědělce) víc, než bylo možné“.
O předvolební kampani v Polsku
Rozruch v Polsku vyvolala slova ministryně pro klima a životního prostředí. Politička vyjádřila lítost, že kritikům současné konzervativní vlády nelze vzít pasy. Výroky ilustrují předvolební kampaň plnou nevraživosti a polarizace.
Peníze od vlády i z EU
Podle deníku Rzeczpospolita nebyl pro Evropskou komisi nadbytečný dovoz obilí do Polska tajemstvím, ale čekalo se, až se ozve polská vláda. Ostré protesty zemědělců prý Brusel zaskočily stejně jako polského ministra.
Právě pod tlakem zemědělců nakonec polská vláda zasedla za jednací stůl. Ministr Kowalczyk na konci minulého týdne podepsal dohodu, v níž se zavazuje k vývozu obilí a navrácení unijních cel.
Zatím není jasné, zda křehká úmluva vydrží. Mohla by tomu napomoci zmíněná rezignace ministra. Kowalczyk ovšem při jejím oznámení oznámil, že je zřejmé, že k opětovnému zavedení cel ze strany EU nedojde.
Kabinet má také menším hospodářstvím vyplatit náhrady v přepočtu za téměř šest miliard korun a zrychlit export například zvětšením kapacity v přístavech. A peníze rozzlobeným zemědělcům posílá i Evropská unie.
Ve čtvrtek Evropská komise potvrdila první část pomoci ve výši 57 milionů eur (1,3 miliardy korun), která zamíří do Polska, Bulharska a Rumunska. O den později pak z Bruselu zaznělo avízo o dalších 70 milionech eur (1,6 miliardy korun) pravděpodobně pro pět nejvíce dotčených států.
Polsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko navrhují Evropské komisi obnovení cel a kvót na ukrajinské zemědělské produkty v případě, že příliv těchto produktů snižující ceny na unijních trzích nebude možné zastavit jiným způsobem.
