Polsko sní o obří armádě, řeší ale stejný problém jako Rusko

Až 250 tisíc profesionálních vojáků a 50 tisíc členů vojsk územní obrany. K tomu obří nákupy tanků, stíhaček, houfnic a další vojenské techniky. Polsko tváří tvář ruskému ohrožení oznamuje v posledních týdnech plány na vybudování velké armády, která by odradila Kreml před případným útokem.

„Ohromné náklady, které to s sebou ponese, musíme vynaložit proto, aby se na nás nikdo nepokusil zaútočit,“ řekl nedávno v deníku Rzeczpospolita ministr obrany Mariusz Błaszczak ze strany Právo a spravedlnost (PiS). Ten nedávno povýšil ve vládě do funkce vicepremiéra.

Ministr chce polskou armádu zbavit výbavy ze sovětských dob a v posledních týdnech oznámil řadu zbrojních kontraktů. Varšava nakupuje mimo jiné vrtulníky AW 149, 48 jihokorejských lehkých bojových letounů FA-50, tisíc tanků K2 nebo 672 samohybných houfnic K9 a jejich podtypů.

„Čím dál tím blíž jsme i velkým objednávkám amerických systémů HIMARS, raket Patriot, nejmodernějších stíhaček F-35 a tanků Abrams,“ dodal Błaszczak. V rozhovoru pro noviny nešetřil superlativy o polské armádě.

Sen o velkém a dobře vyzbrojeném polském vojsku ale komplikuje hned několik problémů, upozorňuje vícero polských médií. A to navzdory tomu, že teď má Błaszczakovo ministerstvo díky novému zákonu o obraně vlasti zajištěných mnohem víc peněz z rozpočtu.

Například server Defence24.pl píše, že personálně je teď situace v polské armádě nejsložitější za více než 30 let, a to i přes to, že je teď v ní víc vojáků, než jich bylo před sedmi lety.

V polovině srpna, na kdy připadá svátek polské armády, se letos místo vojenských přehlídek pořádaly pikniky. Na nich armáda lákala mladé lidi, aby vstoupili do jejích řad. Jenže rekrutování nových vojáků ztěžuje demografická situace.

V současnosti má Polsko včetně vojsk územní obrany, tedy pravidelně cvičící domobrany, kolem 140 tisíc vojáků. Profesionálních vojáků bylo loni 113,5 tisíce a armáda se po intenzivní náborové kampani „Staň se vojákem republiky“ rozrostla o téměř 9700 lidí.

Jenže přes 6000 vojáků uniformu vysvléklo, třetina z nich přitom ještě nebyla ve věku odchodu do výslužby, zdůrazňuje Rzeczpospolita. Šlo o největší odchod od nástupu vlády PiS v roce 2015.

Ministr Błaszczak přitom ve svých plánech nepočítá s tím, že by se znovu zavedla povinná základní vojenská služba.

„Taková potřeba tu není. Myslím si, že díky různým atraktivním nabídkám a programům mladé lidi ke službě v armádě motivujeme,“ uvedl konzervativní politik.

Vliv podle něj bude mít i blízkost války na Ukrajině a tím pádem to, jak důležitá je obrana vlasti a také proškolení obyvatel. Ruské rakety letos opakovaně dopadly jen několik kilometrů od ukrajinsko-polské hranice.

Tomu napovídá i aktuální průzkum společnosti IBRiS. Podle jeho výsledků hodnotí ohlášené nákupy nové vojenské techniky pozitivně téměř 66 procent lidí. Proti nákupům v Jižní Koreji bylo bezmála 25 procent dotázaných.

Server Defence24.pl upozorňuje, že i když teď ministerstvo podepisuje jeden nákup nové techniky za druhým, musí se počítat také s logistikou – od odběru vybavení přes přípravu infrastruktury, bezpečnostní procedury až po údržbu a penězi na ni.

Další výzvou bude školení personálu a udržování bojeschopnosti. Od roku 2020 totiž polská armáda plnila i řadu úkolů, které její bojeschopnost ovlivňovaly – od výpomoci při zvládání pandemie koronaviru až po ostrahu hranice s Běloruskem při loňské migrační krizi.

Média píšou i o finanční stránce věci – o výdajích na nábory vojáků i zbrojení.

„Pokud chceme mít třistatisícovou armádu, musíme na to dát peníze. Teď dáváme na armádu tři procenta HDP čili zvyšujeme výdaje o jednu třetinu, ale armádu chceme zvětšit dvojnásobně. To znamená, že ve srovnání se současností zhoršíme kvalitu. Za tři procenta HDP můžeme udržovat na současné úrovni jen dvousettisícovou armádu,“ vypočítal brigádní generál a někdejší šéf bezpečnostního úřadu Stanisław Koziej.

Ještě v roce 2006 Polsko dávalo na obranu jen 1,84 procenta HDP. Poprvé se částka dostala přes dvě procenta HDP požadovaná NATO v roce 2015 a loni činila 2,24 procenta.

Cenu zbrojní objednávky v Jižní Koreji ministr Błaszczak nezveřejnil, ale podle korejských odhadů může vyjít až na 70 miliard zlotých, v přepočtu 363 miliard korun.

Celkem je v polském plánu na modernizaci výzbroje na léta 2021-2035 určených rekordních 524 miliard zlotých, v přepočtu 2,7 bilionu korun.

Server Oko.press „střízlivě odhadl“ cenu nákupů v Jižní Koreji a USA na nejméně 168 miliard zlotých, v přepočtu 870 miliard korun.

„Kupujeme obecně velmi dobré vybavení – i když ne podle seznamu přání polské armády, ale podle možností daných aktuálními podmínkami polského a světového zbrojního trhu. Ty jsou teď velmi omezené,“ podotýká server. Polsko teď prý kupuje pěkně draho to, co „zůstalo v obchodech“.

Pro polskou armádu by teď bylo nejlogičtější – a kvůli zkušenostem, školení a obsluze nejjednodušší – pokračovat v nákupech amerických tanků Abrams, polských samohybných houfnic Krab a amerických stíhaček F-16, píše dál Oko.press. Jenže jejich dodací lhůta by byla nejspíš až po roce 2030.

Objednávky z Jižní Koreji tak budou rychlejší. Ještě letos a příští rok má do Polska dorazit 296 tanků (116 použitých Abramsů a 180 jihokorejských K2), 48 houfnic K9 a část letounů FA-50. To polským ozbrojeným silám umožní zacelit díru po 240 tancích darovaných Ukrajině.

Další americké tanky dorazí nejdříve příští rok, americké stíhačky F-35 bude Polsko dostávat až do roku 2030. Na 820 jihokorejských tanků a 652 houfnic se vyrobí v jejich polské verzi až v továrnách v Polsku. Jenže ty se teprve musí postavit.

„Za pár let budeme mít víc tanků, než má Německo, Velká Británie i Francie dohromady,“ komentoval objednávky brigádní generál ve výslužbě Paweł Nowak.

Jestli se Błaszczakovy plány skutečně zrealizují, ukážou až následující roky. Zhatit je totiž mohou volby. Pokud by strana PiS po volbách na podzim 2023 neobhájila většinu v parlamentu a k moci se dostala Občanská platforma Donalda Tuska, došlo by nejspíš na prověřování nákupů.

Její straničtí experti totiž označují zbrojení za chaotické, nepromyšlené, netransparentní a bez soutěžení. Opozice navíc vládě vytýká promarněné příležitosti i zrušení dřívější objednávky na francouzské vrtulníky.