Maďaři ve Varšavě torpédovali pomoc Ukrajině. Polský prezident se pomalu loučí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od našeho zvláštního zpravodaje ve Varšavě/

„Všechno to začalo na schůzkách s tehdejší chorvatskou prezidentkou Kolindou Grabar-Kitarović a při takových žertovných rozhovorech o tom, že je potřeba usnadnit Polákům cestu na dovolenou do Chorvatska přes Česko, Rakousko, Maďarsko a Slovinsko,“ vzpomínal minulý týden polský prezident Andrzej Duda, jak v roce 2015 vznikala „jeho“ Iniciativa Trojmoří.

Do regionálního projektu, který sdružuje země od Baltského přes Černé až k Jaderskému moři (a teď už vlastně i Egejskému), se nakonec začlenilo 13 států a další se přidružily.

Chorvatku Kolindu Grabar-Kitarović Trojmoří politicky o pět let „přežilo“. Přežít by mělo i polského prezidenta Dudu, který v prezidentském úřadu končí letos v srpnu – přinejmenším alespoň do příštího roku, kdy se bude summit Trojmoří konat u Jadranu.

Letos padla organizace právě na Varšavu a Dudovu kancelář. Za jeho prezidentování jde o zřejmě poslední tak velkou akci. Česko na ní zastupoval prezident Petr Pavel, na paralelní byznys fórum dorazila i podnikatelská delegace.

„Čelíme vojenskému tlaku z Východu a politickému a ekonomickému tlaku ze Západu. Tento tlak by nás konečně mohl přivést k tomu, že nemáme spoléhat na nikoho a že máme dost potenciálu sami,“ prohlásil český prezident na úterním varšavském fóru.

Praha byla od začátku k iniciativě Trojmoří nastavená spíše chladně, protože v ní (za tehdejší Orbánovy vlády v Maďarsku a Kaczyńského v Polsku) viděla riziko východoevropského vzdoru vůči unijním institucím.

Později ale Česko vzalo iniciativu na milost a loni vláda Petra Fialy zařadila na seznam strategických projektů Trojmoří vysokorychlostní železnici mezi Brnem, Přerovem, Ostravou a polskou hranicí.

Podle Víta Dostála, ředitele Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), má teď Trojmoří dvě hlavní roviny: geopolitickou a investiční. Analytik upozorňuje i na infrastrukturní projekty, které jsou „reakcí na historické zanedbávání propojení osy mezi severem a jihem střední a východní Evropy“.

Infrastrukturu a byznysové propojení si pochvaluje jako hmatatelný výsledek Trojmoří i polský prezident Andrzej Duda. „Rozvoj silnic za poslední dekádu je skutečně spektakulární, zdůrazňují to všichni, kdo do Polska přijíždějí,“ podotkl nedávno a Trojmoří označil za „projekt desetiletí“. V úterý ve Varšavě veřejně vyjádřil naději, že jeho nástupce bude v projektu pokračovat.

Podle Víta Dostála bude pro budoucnost Trojmoří klíčové, zda se podaří přetavit politickou vůli do hmatatelných projektů.

Zkouška čeká iniciativu i podle Krzysztofa Dębiece z polského Centra východních studií (OSW). „Díky rostoucímu strategickému významu této části Evropy a poklesem významu visegrádské spolupráce existuje v našem regionu prostor pro širší spolupráci. Trojmoří má potenciál tuto mezeru zaplnit,“ reagoval odborník na dotaz Seznam Zpráv.

„Může být nástrojem udržení zájmu administrativy Donalda Trumpa o střední Evropu a sloužit ke zlepšení oslabených transatlantických vztahů,“ dodal.

Jenže zatímco polský prezident Trojmoří velebí a má ho za svůj jasný odkaz, současná polská vláda o iniciativě mlčí. Výmluvně to ukázal výroční projev ministra zahraničních věcí Radosława Sikorského, který pronesl minulý týden v parlamentu.

Ve více než hodinovém projevu Sikorski mluvil o důležitosti Evropské unie, NATO nebo Výmarského trojúhelníku (spolupráce Polska, Francie a Německa), o nepředvídatelnosti mezinárodního prostředí (v kontextu ruské agrese a nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu) a posílal také ostré vzkazy do Kremlu.

„Už tu nikdy nebudete vládnout. Ani v Kyjevě, ani ve Vilniusu, ani v Rize, ani v Tallinnu, ani v Kišiněvě. Máte málo země? Jedenáct časových pásem a pořád je vám to málo? Raději se starejte o lepší správu toho, co podle mezinárodního práva leží uvnitř vašich vlastních hranic,“ prohlásil Sikorski úderně.

O Trojmoří se však polský ministr nezmínil byť jedním slovem, na což posléze upozornil Duda a označil to za „velké rozčarování“.

„Pan prezident si správně všiml, že jsem Trojmoří nezmínil. To je pravda. Nezmínil jsem ho, protože to je prezidentská iniciativa a pan prezident rozeslal pozvánky bez domluvy s vládou. Vláda neví, jaká má být agenda a cíl toho setkání,“ nešetřil pak v reakci Sikorski Dudu.

Do hlavy státu si rýpl i kvůli americké delegaci. Polský Prezidentský palác totiž usiloval o to, aby prezident Donald Trump zopakoval svou návštěvu varšavského „trojmořského summitu“ z roku 2017. Tehdy šlo o jeho druhou prezidentskou cestu do Evropy vůbec a ve Varšavě v projevu kritizoval Rusko jako „hrozbu z Východu“.

V tom došlo u Trumpa k výraznému politickému posunu a tentokrát do Varšavy nezamířil. Místo něj dorazil ministr energetiky Chris Wright, což má podtrhovat byznysový rozměr celé akce. „Pan prezident přeci zval amerického prezidenta, takže to není úplný úspěch,“ komentoval Trumpovu neúčast Sikorski.

Dudovi poradci se naopak pustili do vlády Donalda Tuska. Země od ledna do konce června předsedá Radě EU, vrcholné unijní summity se však místo Varšavy konají v Bruselu. Další schůzky k Ukrajině se pak svolávají do Londýna nebo Paříže.

„Kvůli tomu, že premiér rezignoval z organizace jakéhokoli summitu Evropské rady během polského předsednictví, je právě summit Trojmoří nejdůležitější mezinárodní událostí,“ prohlásila Małgorzata Paprocka z Dudovy prezidentské kanceláře.

Střet konzervativního prezidenta Andrzeje Dudy s vládou Donalda Tuska není vzhledem k polskému volebnímu kalendáři nečekaný: Už 18. května Polsko čeká první kolo prezidentských voleb.

Jeho favoritem je varšavský primátor Rafał Trzaskowski z Tuskovy Občanské platformy, avšak podle posledních průzkumů mírně oslabuje. Duda nedávno otevřeně podpořil kandidáta za opoziční stranu Právo a spravedlnost (PiS) Karola Nawrockého. Druhé kolo se bude konat 1. června.

Podle Jana Mariana, náměstka z Ministerstva zahraničí, který je národním koordinátorem pro Trojmoří, iniciativa přežije i volby Dudova nástupce.„Trojmoří má svoji agendu a nemyslím si, že by to mělo mít vliv na budoucnost té iniciativy jako takové,“ řekl Seznam Zprávám Marian. Tahouny jsou podle něj i další hráči – zejména Spojené státy, byznysová sféra a teď i nově přidružené země jako Ukrajina a Moldavsko.

Na dotaz, zda může Trojmoří sehrát významnější roli v kontextu války na Ukrajině, Marian odpověděl opatrně: „Nemyslím si, že přímo ta organizace jako taková.“ Uznal ale, že „je to jedna z platforem, kde sdílíme zájmy – zejména čelení ruské agresi a pomoc Ukrajině“.

Byť prezident Volodymyr Zelenskyj nakonec do Varšavy nedorazil, o Ukrajině se hovoří v závěrečném dokumentu summitu: Nezávazná deklarace podporuje tvrdý postoj vůči Rusku a podporuje Ukrajinu v jejím přístupu do EU.

Vlastní dodatek si však k textu prosadili Maďaři. Jejich výhrady se týkají odsouzení ruské válečné agrese a silné podpory napadené Ukrajině, což orbánovské Maďarsko ve svém dodatku považuje za „eskalaci konfliktu“, překážku „šance na mír“ a zhoršení geopolitické situace.

Podle prezidenta Petra Pavla není krok Maďarska překvapivý. „Kopíruje to jednání v Evropské radě. Maďarsko zaujalo úplně stejný postoj jako na půdě Evropské unie a víceméně s tím tady všichni počítali. Odráží to jejich přístup k podpoře Ukrajiny, který se zaměřuje především na humanitární pomoc,“ řekl na konci varšavského summitu českým médiím.

Podobně mluvil i náměstek Jan Marian. „My na to máme jiný názor, stejně jako většina členských států EU,“ komentoval maďarskou politiku.

Ukrajinský prezident se s účastníky summitu spojil online. Podle Pavla mluvil o oblastech, ve kterých potřebuje Ukrajina pomoci, a zároveň jihoevropským státům, které v pondělí postihl blackout, nabídl ukrajinské zkušenosti s energetickou oblastí zkoušenou ruskými útoky.

Doplnili jsme vyjádření prezidenta Petra Pavla.