Hlavní obsah

Špioni u železnice i vodní nádrže. „Zkoušejí, co jim v Polsku ještě projde“

Foto: Attila Husejnow / SOPA Images, Profimedia.cz

Rozsáhlý požár obchodního centra ve Varšavě z poloviny letošního května tajné služby prověřují pro podezření ze sabotáže.

Spoluprací s českou BIS při rozkrytí ruské operace jsme byli ohromeni, říká mediální tvář polských tajných služeb Jacek Dobrzyński. V rozhovoru pro Seznam Zprávy mluví o riziku ruské sabotáže i potřebě ostražitosti společnosti.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštního zpravodaje ve Varšavě/

„Cílem žhářství bylo vyvolat chaos, neklid a strach a způsobit materiální a možná i lidské ztráty,“ cituje deník Rzeczpospolita vyšetřovatele případu diverzní skupiny, která údajně měla podle pokynů ruské zpravodajské služby GRU podpalovat objekty v Polsku.

Právě žhářství, včetně požáru velkého tržiště ve Varšavě, patří k bezpečnostním incidentům, které v posledních týdnech rezonují Polskem.

V nedávné době to bylo i „zběhnutí“ soudce do lukašenkovského Běloruska, série zatýkání kvůli plánovaným sabotážím, útoky na pohraničníky na východní hranici i kybernetický útok na Polskou tiskovou agenturu (PAP) oznamující falešnou mobilizaci a vyslání vojsk na Ukrajinu.

Atmosféru ve společnosti ovlivňuje také volební kampaň, které dominuje téma bezpečnosti, ohrožení nepřítelem z východu, ale i diverzí uvnitř státu. Vládní strany přišly s projektem opevňování východní hranice „Štít Východ“. Probíhá i „zúčtování“ s bývalou vládou strany Právo a spravedlnost (PiS) a média informují o jednom skandálu za druhým.

O bezpečnostní situaci mluvily Seznam Zprávy ve Varšavě na úřadu vlády s Jackem Dobrzyńským, mluvčím ministra-koordinátora tajných služeb.

„Pokud lidé vidí něco podezřelého ohledně kritické infrastruktury nebo infrastruktury důležité pro bezpečnost země a mají obavy, měli by informovat státní služby,“ vyzývá Dobrzyński, který do médií mluví za polskou civilní kontrarozvědku ABW, rozvědku, vojenské zpravodajské služby i protikorupční policii CBA.

Hodně se teď u vás mluví o riziku sabotáže a diverze z ruské a běloruské strany. Jak velké je teď v Polsku tohle riziko?

Východní zpravodajské služby zkoušejí zasahovat do polských struktur a hlavně do struktur EU. Nevím, jestli si vybavujete, ale nedávno došlo ke společné akci českých a polských speciálních služeb, při které se odkryly takové vlivové operace.

Máte na mysli server Voice of Europe?

Ano, server, který zveřejňoval názory a rozhovory, které měly zpochybnit důvěryhodnost Polska a rozhádat nás s jinými evropskými státy nebo Poláky rozdělit. Pro nepřítele není nic lepšího než vnitřně rozdělený národ. Cílem byla i diskreditace unijních institucí a států EU.

Důležitá je v tomhle případě znalost společnosti – aby lidé věděli, že čtou nebo sledují určité věci, které jim předhazuje ruská propaganda. Zkoušejí nás rozhádat, nejen národy, ale i rodiny, přátele.

Co se týká sabotáží, musíme být ostražití. Ne každý požár souvisí se sabotáží. Měli jsme teď v Polsku takovou kumulaci požárů a ke každému případu přistupujeme velmi vážně, ale nemůžeme hned vyvolávat paniku nebo strach ve společnosti.

Došlo k lesním požárům, ale také hořelo varšavské obchodní centrum.

Na jaře někteří Poláci vypalují suchou trávu, takže se v době sucha nedá o každém požáru hovořit jako o případu sabotáže nebo terorismu. V případu požáru tržiště, tedy obchodního centra v Marywilské 44 ve Varšavě, sbíráme všechny materiály, důkazy, nahrávky z kamer, vyslýchají se svědci i ochranka. Je přirozené, že se tím zabýváme.

O průběhu vyšetřování ale naživo neinformujeme, protože Rusové velmi prahnou po tom, aby věděli, jaké informace mají naše služby a kam ve vyšetřování směřují. To nesmíme odkrývat. A také se nesmíme stát součástí hlásné trouby ruské propagandy.

Foto: Jednostka Ratowniczo-Gaśnicza nr 17 PSP w Warszawie

K požáru obchodního centra ve Varšavě došlo v noci na 12. května.

Mluvil jste o spolupráci s českou BIS (Bezpečnostní informační službou), jak probíhala?

Funkcionáři naší ABW (civilní kontrarozvědka) byli touhle spoluprací ohromeni. Bezpečnost Polska, Česka ale i celé EU je naše společná věc. Zejména teď, když máme válku za hranicemi, musíme spolupracovat, mít bezprostřední kontakt a plnou důvěru, vyměňovat si informace a podnikat společné kroky. Úzce spolupracovat musí i prokurátoři.

Češi mají zkušenost se sabotáží v muničním skladu ve Vrběticích. V Polsku se pohybovala skupina, která sledovala pohyby na železnici, muž, který sledoval den na důležitém letišti Rzeszów-Jasionka, došlo k zadržením ve Vratislavi kvůli sabotáži. Jde o nějakou velkou organizovanou skupinu, nebo o jednotlivé agenty či spolupracovníky?

Policie u nás velmi apelovala na obyvatele s tím, že je bezpečnost naše společná věc a aby byli lidé všímaví. Všude nejsou policejní hlídky a lidé, kteří se lokálně navzájem znají, si hned všimnou toho, že se tam objevil někdo cizí.

Pokud lidé vidí něco podezřelého ohledně kritické infrastruktury nebo infrastruktury důležité pro bezpečnost země a mají obavy, měli by informovat státní složky.

Máme informace o tom, že policie dostává upozornění o podezřelých osobách, které si například pořizují snímky. Nedávno přišlo upozornění ve Varmijsko-mazurském vojvodství nedaleko hranice s Kaliningradskou oblastí (Královcem), tedy polsko-ruské hranice, na dvě osoby. Ti dva lidé byli zadrženi. Zaznamenávali podrobnosti o železniční infrastruktuře a vodní nádrži, dělali fotky, dokumentovali to. Padlo rozhodnutí o jejich deportaci.

Štít Východ

Polská vláda ohlásila nový obranný program. Opevňování se bude týkat zhruba 500 kilometrů hranice s Běloruskem a Ruskem. Podrobnosti přímo z Varšavy:

Takže to byli cizinci?

Byli to obyvatelé Ukrajiny. Těsně před samotnou hranicí tvrdili, že jsou novináři, ale to se dá ověřit jen velmi těžko. Důležitá tu ale byla ta ostražitost a všímavost společnosti a informování policie a zvláštních služeb.

A kde je hranice mezi ostražitostí a paranoií? Ve volební kampani před evropskými volbami je v Polsku téma bezpečnosti a ohrožení z Ruska a Běloruska akcentované velmi silně.

Je takové staré polské přísloví o opatrnosti: Lepší foukat zastudena než se opařit (ve smyslu opatrnosti nikdy není nazbyt). Policie tyhle informace ověřuje, ale je lepší, aby občané dali vědět o něčem, co je znepokojilo, než abychom něco propásli, i když nakonec půjde o falešné podezření.

O to víc, že se východní tajné služby pokoušejí vycítit, co jim ještě projde, kdy budou zadrženi a kdy ne, co získají a co se jim už nepovede. Každý teď má telefon, kterým může natáčet, existují miniaturní kamery a špehování, které vídají lidé v televizích, je při současných technických možnostech velmi lehké.

V souvislosti s tím jsme apelovali na obyvatele, aby nenatáčeli a nezveřejňovali záběry pohybu vojenských kolon, protože všechny tyto přesuny cizí služby sledují.

Jak funguje spolupráce polských služeb s Ukrajinou? Jak se na tom podepsala válečná situace?

Ano, spolupracujeme s ukrajinskými tajnými službami, ale nemohu o tom mluvit, protože nepřítel naslouchá…

Kolik je v Polsku rámcově špionů? Zaregistroval jsem rozhodnutí polského ministra zahraničních věcí o omezení pohybu pracovníků ruského velvyslanectví ve Varšavě, mají zůstat jen v rámci jednoho regionu. To je preventivní opatření, aby se špionům s diplomatickým krytím ztížila práce?

To je rozhodnutí ministerstva zahraničních věcí, takže je pro mě obtížné ho komentovat, ale na vaši otázku bych řekl, že každá rozvědka na světě by s jistotou chtěla, aby polské služby řekly, kolik evidují špionů. O kolika vědí? Kolik jsme jich zadrželi? Na kolik z nich se zaměřujeme? Proto o tom všem mlčíme.

V jakém stavu jsou polské speciální a tajné služby? Jakou podle vás teď mají image? Protože v posledních letech byly spojeny s aférou Pegasus, tedy s odposloucháváním prostřednictvím spywaru, a s politizací, respektive s jejich využíváním v politickém boji.

Teď máte na mysli Ústřední protikorupční úřad (CBA), který vznikl kvůli boji s úplatkářstvím. Skutečně všechno ukazuje na to, že se poslední roky využíval nástroj Pegasus v případech, které s korupcí nesouvisely a ve kterých šlo spíš o získávání informací o politických záležitostech.

Teď se připravuje zákon, kterým se nahradí CBA za protikorupční oddělení spadající pod policii. Část kompetencí převezme finanční policie a část civilní kontrarozvědka ABW. Ve všech daných službách také probíhají personální změny a teď se nabírají noví lidé.

Foto: gov.pl

Operace protikorupčních jednotek CBA (ilustrační snímek).

Avizujete také rozšíření „poboček“ ABW. Kolik jich bude?

Služby nesmí reagovat na už existující ohrožení, ale mají za úkol především tohle ohrožení předvídat a nedopustit jej. Zločinci nemůžou mít náskok.

Metody zločinců se proměňují. Dřív se „obyčejně“ kradlo, teď se rozmohlo okrádání seniorů po telefonu, jejich ošálení a donucení poslat peníze na určité konto. Takové zločiny dřív nebyly. Společnost se v tom musí vzdělávat.

V Polsku se teď během volební kampaně hojně mluví o ruských a běloruských vlivech v politice. Dokonce se kvůli tomu má aktivizovat komise, kterou původně zřídila minulá vláda podle zákona „lex Tusk“. Měl to být bič na Donalda Tuska a byl z toho skandál. Teď se komise vrací za Tuskovy vlády. To je politické vyšetřování…

Ne úplně politické. Podle avíz to nebude parlamentní komise, nebude to komise spojená s politiky, budou tam experti a odborníci z daného oboru.

Ano, to tvrdí politici, že vybírají odborníky.

Dobře, ale… Premiér i ministr jsou politici, oni to avizují. Brzy představí složení komise a z toho bude jasné, že v ní nebudou zasedat politici, že to budou lidé zpoza politiky, aby se všechno přesně objasnilo.

Takže dnešní opozice nemá důvod obávat se nějakých represí? Protože v tomto smyslu se loni mluvilo o lex Tusk a nástrojích komise, když byla dnešní vládní koalice v opozici.

Abych citoval pár let stará slova dnešní opozice: Poctiví se nemají čeho bát.

Foto: Archiv JD

Mluvčí polského ministra-koordinátora tajných služeb Jacek Dobrzyński.

Nedávno vypukla i další aféra s nahrávkami, tentokrát se týkají tunelování Fondu spravedlnosti z doby vlády PiS a Suverénního Polska. Odkud ty nahrávky do médií unikly? Protože když se člověk zamyslí nad nedávnou politickou historií Polska, může dojít k závěru, že je to taková „nahrávková republika“. Každý rok se něco objeví.

V Česku nic takového nemáte?

Nahrávky se tak často neobjevují. Mám z polské politiky dojem, že si každý nahrává každého, přece už od roku 2014 od nahrávek z varšavských restaurací. A vlastně ještě dřív.

Mě udivuje, že se lidé, kteří pracovali v jednom politickém týmu, navzájem nahrávali. Je to nestandardní chování. Osobně se tomu divím a takové jednání neschvaluji. Že by někdo nahrával spolupracovníky a pak se toho snažil využít.

Na druhou stranu, když si poslechneme, o čem se na nahrávkách mluví a jak a jaké věci se domlouvaly, má člověk dojem, že politici minulé vlády dělali pod rouškou výkonu funkce svůj politický byznys. Peníze z Fondu spravedlnosti měly jít přímo na pomoc obětem trestných činů, jenže byly zneužívány, hovorově řečeno, k politické propagandě s cílem koupit si náklonnost voličů, třeba nákupem hrnců nebo kávovarů do klubu venkovských žen. To bylo z peněz na pomoc obětem trestných činů.

Doporučované