Článek
„Voliči smetou současnou vládu, pokud budou jen volby svobodné a demokratické,“ prohlásil v sobotu na adresu Polska běloruský autokrat. Sám Alexandr Lukašenko přitom v roce 2020 zfalšoval prezidentské volby, krvavě potlačil prodemokratickou revoluci a dál ve velkém zatýká a vězní své odpůrce.
Kamiony mají stopku
Důvodem Lukašenkova vzteku bylo další omezení pro přeshraniční nákladní dopravu z polské strany. Polsko uzavřelo poslední hraniční přechod, který mohli využívat přepravci z Běloruska a Ruska. Diktátor krok Varšavy označil za „idiotský“ a učiněný pod vlivem USA po návštěvě prezidenta Joea Bidena.
„Ti šílenci se ani nezamyslí, než udělají první krok,“ vypálil Lukašenko na adresu polské vlády. Pokud podle něj Polsko chtělo uškodit Rusku, mělo uzavřít přechod s Kaliningradskou oblastí.
Už před dvěma týdny Polsko na neurčito uzavřelo hraniční přechod Bobrowniki na severovýchodě země. Krok Varšavy následoval poté, co běloruský režim poslal na osm let do vězení běloruského novináře polského původu Andrzeje Poczobuta.
Polský ministr vnitra Mariusz Kamiński to odůvodnil „zájmem státní bezpečnosti“.
Další uzavřený přechod
Minsk si kvůli tomu předvolal polského chargé d'affaires v Bělorusku a následně Bělorusové vyhostili ze země tři diplomatické pracovníky. Režim také zvedl omezení pro polské dopravce – podle televize Belsat zakázal vjezd polských kamionů přes hraniční přechody s Litvou a Lotyšskem.
Poté znovu reagovala Varšava. V úterý Polsko zavedlo zákaz kamionové dopravy na polsko-běloruském hraničním přechodu Kukuryki-Kazloviči v Lublinském vojvodství.
Zákaz se týká nákladních vozidel, která jsou registrovaná mimo Polsko nebo země EU a Evropského sdružení volného obchodu (ESVO). Varšava také vyhostila běloruského vojenského atašé.
Den před uzavřením přechodu stála před přechodem Kukuryki fronta kamionů dlouhá na 65 kilometrů. Stály v ní tisíce vozidel, které čekaly na odbavení i několik dnů.
Běloruské a ruské kamiony teď musejí hranice překračovat v Litvě nebo v Lotyšsku.
Omezení na hranicích se nevztahuje na provoz osobních automobilů na hraničním přechodu Terespol. Polské ministerstvo zahraničí ale nedávno uvedlo, že v budoucnu není vyloučené ani jeho uzavření.
Ruská anexe Běloruska?
Rusko chce do roku 2030 získat kontrolu nad sousedním Běloruskem. Vyplývá to z uniklého dokumentu, ke kterému se dostala skupina zahraničních médií, včetně serveru The Kyiv Independent, Yahoo News nebo Süddeutsche Zeitung.
Spis detailně popisuje kroky, kterými se Rusko chystá do konce dekády převzít kontrolu nad běloruskou politickou, ekonomickou i vojenskou sférou. Mluví také o potlačení západních vlivů v regionu a vytvoření silné opozice vůči NATO.
Lukašenko na zprávu reagoval v sobotu. Označil ji za „falešný únik informací“ a uvedl, že není důvod k obavám, že by Rusko do roku 2030 Bělorusko anektovalo. „Můj postoj zůstává beze změny: Jsme nezávislý a suverénní stát,“ tvrdí diktátor.
V Bělorusku přitom loni výrazně posílila ruská vojenská přítomnost a země posloužila jako základna pro ruský útok proti Ukrajině.
Autokrat zároveň nevyloučil, že zmíněný dokument před třemi lety existoval. Tehdy se projednávaly plány na hlubší integraci obou zemí.
Proti polskému opatření o víkendu protestoval Kazachstán. Zákaz se totiž týká i kazašských dopravců, kteří vyvážejí zboží z Kazachstánu do evropských zemí a naopak. Astana teď tlačí na Varšavu, aby udělila kazašským dopravcům výjimku.
Běloruská protirežimní exilová televize Belsat upozornila, že „velká část kamionů registrovaných v Kazachstánu ve skutečnosti patří ruským společnostem a vozí zboží do Ruska, čímž obcházejí sankce EU“.
Diktátor Lukašenko tvrdí, že rozhodnutí polských úřadů o omezení pohybu nákladní dopravy přes bělorusko-polskou hranici neovlivní Bělorusko, ale bude mít významný dopad na zájmy nákladních dopravců mířících do Asie, tedy právě i kazašských.
Zátarasy na hranicích
O tom, že se polsko-běloruské vztahy déle zhoršují, svědčí i další krok Varšavy. Ministr obrany Mariusz Błaszczak ve čtvrtek oznámil, že Polsko začalo s instalací bezpečnostních opatření na hranici s ruskou Kaliningradskou oblastí a Běloruskem.
Zveřejnil k tomu fotky betonových protitankových zátarasů a rozsocháčů. Někteří komentátoři krok hodnotili jako součást kampaně před parlamentními volbami, které Polsko čekají letos na podzim. Bývalý velitel polských ozbrojených sil, generál Mirosław Różański, označil krok za „zbytečné strašení společnosti“.
Na polsko-běloruské hranici už od loňska stojí stovky kilometrů dlouhá pětimetrová ocelová bariéra se žiletkovým drátem. Jde o polské opatření, které má zabraňovat organizované nelegální migraci z Běloruska jakožto projevu hybridní války vedené Minskem a Moskvou.
Na hranicích předloni na podzim propukla humanitární krize a v podmáčených a lesnatých terénech tam při pokusech překonat hranici v chladném počasí zemřely desítky lidí.
