Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Polsko při své hranici s Běloruskem tento týden obnoví nárazníkovou zónu, kam nebudou mít přístup lidé bez zvláštního povolení. Podle agentury Reuters to oznámil náměstek polského ministra vnitra Czeslaw Mroczek. Opatření je reakcí na případ, kdy migrant pokoušející se přejít z Běloruska do Polska zabil polského vojáka.
Polsko, ale i Litva a Lotyšsko už několik let obviňují Bělorusko, že lidi z krizových oblastí zneužívá jako zbraně v hybridní válce proti Evropské unii. Migrační krize na polsko-běloruské hranici vrcholila od léta do zimy 2021, kdy se na běloruské straně hranice nahromadily tisíce lidí, kteří se často násilím a za přispění běloruských pohraničníků snažili dostat na polské území. Minsk obvinění odmítá.
Zóna bude podle polského ministra vnitra přes 60 kilometrů dlouhá a bude zavedena na dvou úsecích, kde byl zaznamenán nejvyšší počet pokusů o nelegální překročení hranice. Na většině území bude sahat asi 200 metrů do polského území, přičemž v Bělověžském pralese bude hluboká až dva kilometry.
Premiér Donald Tusk koncem května uvedl, že jeho vláda rozhodne o opětovném uzavření některých míst v oblasti kolem hranice s Běloruskem. Tento krok míní učinit v reakci na případ, kdy migrant pokoušející se přejít z Běloruska do Polska pobodal polského vojáka. Ten po několika dnech v nemocnici zemřel. Nárazníkové pásmo, které bránilo v přístupu k hranici veřejnosti i humanitárním pracovníkům, zavedla původně v roce 2021 předchozí polská vláda vedená stranou Právo a spravedlnost (PiS). Krok tehdy kritizovaly neziskové organizace, podle nichž opatření bránilo snahám pomoci migrantům, včetně žen a dětí, kteří uvázli na hranici.
