Polsko má obavy z Ruska. Na dluh staví nejsilnější pozemní armádu v Evropě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tanky Abrams, K2, samohybné houfnice K9, raketomety HIMARS, samohybné houfnice Krab, bojové drony Bayraktar nebo systémy protivzdušné obrany Patriot. Část z 200 kusů techniky, která se v polovině srpna společně s 2000 vojáky objeví na tradiční vojenské přehlídce ve Varšavě.

Polsko tak s heslem „Silná bílo-červená“ oslaví Den armády, jenž připadá na 15. srpna. Na obloze proletí na 100 letadel, mezi nimi i nový lehký bojový letoun FA-50. „Během přehlídky se představí polská, korejská a americká technika, včetně nejnovějšího vybavení zakoupeného v posledních letech,“ chlubí se polský generální štáb.

Přehlídka má po tříleté pauze ukázat armádu v nejlepším světle. Image armády a ministerstva obrany přitom letos utrpěla hned kvůli několika incidentům.

Když jezdkyně na koni v dubnu náhodou našla v lese u města Bydhošť trosky ruské rakety Ch-55, vypukl komunikační chaos. Ukázalo se, že raketa dopadla 400 kilometrů v polském vnitrozemí už loni v prosinci, tedy o pět měsíců dřív.

Ozbrojené síly tehdy o letícím objetu věděly, a dokonce k němu startovaly stíhačky. Kvůli špatnému počasí ale ztratily kontakt a raketu po dopadu nenašel ani pátrací vrtulník. Nejasnosti panují o tom, kdy se o věci dozvěděla vláda a prezident. Kvůli tomu se dokonce politici dostali do křížku s operačním velením.

Krátce nato se řešil i podezřelý balón, jenž se dostal nad Polsko z Běloruska. Z radarů se ztratil v polovině května ve středním Polsku. Armáda ho v lesích hledá dosud. Údajně se teď obává, že dřív než vojáci ho najdou znovu civilisté - houbaři.

Další incident je čerstvější. Ráno 1. srpna totiž polský vzdušný prostor nad Bělověží u polsko-běloruské hranice krátce narušily dva běloruské bojové vrtulníky. Upozornili na to místní obyvatelé, kteří stroje vyfotili. Ministerstvo obrany ale zprávy dementovalo. Otočilo až navečer – k přeletu vrtulníků nad Polskem skutečně došlo.

Vše je zarámované obavami ze skutečného ohrožení, z provokací, ale i obav, že Rusko a Bělorusko testují rychlost reakce Polska a NATO. Připomeňme, že zbloudilá raketa ukrajinské vzdušné obrany loni v listopadu dopadla do příhraniční obce Przewodów a zabila dva Poláky.

Armáda také ve velkém hlídkovala předloni a loni u bariéry u hranice s Běloruskem při vrcholu migrační krize. Za tou vidí Polsko a baltské státy hybridní válku a pokus o destabilizaci situace před ruskou invazí na Ukrajinu. Jednotky u hranic posiluje Varšava i teď kvůli zprávám o pohybech vagnerovců v Bělorusku.

Varšavská přehlídka má kromě popularizace vojska prezentovat i velké polské ambice, které vzrostly po ruském vpádu na Ukrajinu. Rusko, které Polsko vnímá po invazi jako bezprostřední nebezpečí, loni svou agresí povzbudilo Varšavu v mohutném zbrojení.

Naposledy na konci června se psalo o dodávce prvních 14 amerických tanků Abrams. Další mají dorazit zanedlouho. Poslední červencový týden zase generální štáb informoval o cvičení s raketomety HIMARS, které do Polska dorazily letos v květnu.

Polský ministr obrany Mariusz Błaszczak z vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) také nedávno informoval o vytvoření raketové brigády, která bude sídlit v Toruni a Orzyszi blízko hranic s Ruskem a Běloruskem.

„Naším úkolem, úkolem polských úřadů, je vybavit polskou armádu účinnými zbraněmi, osvědčenými zbraněmi, zbraněmi, které odradí agresora, díky čemuž se Rusko neodváží zaútočit na Polsko,“ prohlásil při té příležitosti Błaszczak.

Ministr letos avizoval i tendr na nákup nových ponorek. Už objednané jsou mimo jiné další tanky Abrams, samohybné minomety Rak a protiletadlové systémy Poprad s řízenými raketami Piorun, další systémy HIMARS a nejmodernější americké stíhačky F-35.

Polské vojenské výdaje v poměru k HDP jsou nejvyšší ze všech zemí Severoatlantické aliance a převyšují procento, které na tento účel vyčleňují USA. Vyplývá to ze zprávy NATO ze začátku července.

Podle odhadů Aliance dá letos Polsko na zbrojení 3,9 procenta svého HDP, což je o půl procentního bodu více než Spojené státy. Pro srovnání: v případě Česka zpráva uvádí 1,5 procenta.

S ruskou agresí světová poptávka po vojenské technice výrazně vzrostla, Polsko proto pro své zakázky hledá volné kapacity, kde se dá, a to včetně Asie. Loni si Varšava v Jižní Koreji objednala 1000 tanků K2, 600 samohybných houfnic K9, 48 lehkých bojových letounů FA-50 a 280 raketometů Čchonmu.

Na financování obří zbrojní zakázky si polská vláda vzala u jihokorejských exportních bank úvěr ve výši až 36,8 miliardy zlotých, v přepočtu 200 miliard korun.

Jihokorejský list The Korea Times nedávno informoval o další polské žádosti o půjčku, tentokrát za v přepočtu až 340 miliard korun. Obě vlády oficiálně finanční stránku věci nekomentují. O druhé půjčce informovala také jihokorejská televize SBS.

Druhý, ještě vyšší úvěr ale podle listu naráží na limity tamních exportních bank. U těch si cizí země v případě velkých zakázek obvykle půjčují peníze. Polské nákupy v Jižní Koreji jsou ovšem tak velké, že tamní exportní banky téměř vyčerpaly své zákonné možnosti financování vývozu zbraní.

Jihokorejský zbrojní export přitom podle amerického listu The New York Times raketově vzrostl zejména díky polským objednávkám o 140 procent a dostal Soul mezi největší vývozce zbraní na světě.

Jenže bez navýšení úvěrových limitů exportní banky polskou zakázku nemohou financovat, upozorňuje korejský web. Nutná je kvůli tomu změna zákona a uvolnění dalších státních prostředků, což v zemi vyvolává obavy ze zpoždění zakázek a volání po „proaktivnějším přístupu“ vlády.

„Pokud ministr Błaszczak dostane druhou půjčku, náš dluh v Koreji dosáhne 99,3 miliardy zlotých (538 miliard korun). Tedy neoficiálně, protože obě vlády o této věci mlčí. O výši první půjčky jsme se dozvěděli až díky interpelaci položené v jihokorejském parlamentu,“ píše k věci polský list Rzeczpospolita (Rz).

Loni podle zprávy polského nejvyššího kontrolního úřadu (NIK) dala Varšava na zbrojení 60 miliard zlotých, tedy 325 miliard korun. Letos to má být podle ministra Błaszczaka 75 miliard zlotých, čili 406 miliard korun. Do roku 2035 má jít na modernizaci armády z polského rozpočtu v přepočtu přes 2,8 bilionu korun.

Finance se vynakládají také na rozvoj polského zbrojního průmyslu. Jde hlavně o rozšíření kapacit výroby. Například do státní zbrojovky Bumar-Łabędy ve slezských Hlivicích půjde 800 milionů zlotých.

„Na Kraby, Kraby, a ještě jednou Kraby. To jsou vynikající samohybné houfnice, které se dnes osvědčují na bitevním poli. Objednávají si je nejen Ukrajinci, máme zakázky z mnoha směrů, ale potřebujeme je také pro naši vlastní potřebu. Proto se tady bude produkce rozšiřovat,“ řekl o posledním červencovém víkendu premiér Mateusz Morawiecki.

List „Rz“ podotýká, že nákupy zbraní má financovat hlavně vládou vytvořený Fond podpory ozbrojených sil, který spravuje státní banka BGK. Právě do fondu mají jít peníze z úvěrů u jihokorejských (a případně jiných) exportních bank.

Jenže fond, který vznikl na základě nového zákona o obraně vlasti, je mimo kontrolu parlamentu a nikdo (kromě vlády) neví, kolika miliardami zlotých se zadluží, a také u koho. Nápomocná tomu teoreticky může být Polská národní banka.

Server Wirtualna Polska (WP) už v červnu napsal, že polské nákupy zbraní se měly financovat zvýšením výdajů na obranu. Tempo zakázek se ale podle serveru ukázalo jako příliš vysoké.

Zmíněný Fond podpory ozbrojených sil označuje WP za kontroverzní kvůli nejasným kritériím utrácení peněz. Server kritizuje vládu i za netransparentnost a nejasnou komunikaci o zdrojích financování.

I když jsou polské zbrojení a zprávy o potenciálně největších pozemních silách v EU působivé, nevyhýbají se ani kritice.

„Probudila nás až krize na hranicích s Běloruskem a otřes v podobě ruské invaze na Ukrajinu. Popustily se všechny brzdy a vláda kupuje všechno, co je. Problém je v tom, že to není bazar,“ píše v komentáři k polskému zbrojení v deníku Rzeczpospolita Paweł Rożyński.

„Nedá se tak jednoduše z regálu vzít tank, a ještě dostat slevu za velké nákupy. Za tím jsou dlouhá vyjednávání, získávání souhlasu od amerického Kongresu, čekání ve frontě a tak dál. (…) Kůži nám zachraňuje Jižní Korea, ale i tak na dodávky budeme čekat mnoho let. Stále budeme spoléhat hlavně na vybavení sovětské výroby, jehož část jsme poskytli Ukrajině,“ dodává.

Kritika nákupů zaznívá také od opozice. „Je pravda, že se v posledních letech uspíšila některá rozhodnutí. Působí to, jako by ministerstvo propadlo závodům v nakupování,“ cituje web Wnp.pl poslance opoziční Občanské koalice Pawła Poncyljusze.

„Často nevíme, proč se nakupuje zrovna takový typ techniky, a ne jiný. Rozumím, že jsme část vybavení poslali na Ukrajinu a musíme ty mezery doplnit. Pravda je taková, že většina techniky se k nám dostane až po roce 2026, a kdy přesně, to ukáže čas,“ dodal poslanec.

Kritický je i poslanec opoziční Levice Andrzej Rozenek. „Ministr Błaszczak se probudil až loni, kdy Rusko zločinně napadlo Ukrajinu. Když se nakupuje nepromyšleně a ukvapeně, může se zbytečně přeplatit nebo koupit nepotřebné věci,“ uvedl.

Rozenek také upozornil, že většina z posledních nákupů nespadá pod zákon o veřejných zakázkách: „To je fatální, protože zákon má zaručit, že levně nakupujeme dobré věci a to, že může polská armáda ovlivnit podobu zakázek.“

Rozpaky budí nákupy podle bývalého velitele pozemních vojsk generála Waldemara Skrzypczaka. „Máme teď v Podlesí (region u hranic s Běloruskem, pozn. red.) víc vojáků než stromů v lese, a co z toho vyplývá pro naši bezpečnost? Nic. Máme nebe děravé jako síto, radiolokační systém nezafungoval,“ opřel se do armády Skrzypczak po incidentu z 1. srpna, kdy nad polským územím přeletěly dva běloruské vrtulníky.

„Kde je to moderní vybavení?“ ptá se dál generál.

Jestli se plány ministr Błaszczaka skutečně zrealizují, bude jasnější po letošních parlamentních volbách. Jestli po říjnovém hlasování strana PiS znovu sestaví vládu, bude ve zbrojení pokračovat, avizoval ministr.

„PiS vládne teď. A snažíme se o to, abychom znovu získali mandát k vládnutí na další období, protože tehdy dokončíme procesy, které jsme začali,“ řekl v dubnu v Polském rozhlase.

„Vybudujeme nejsilnější pozemní vojsko v Evropě. Jsme na dobré cestě. Potřebujeme ještě, řekl bych, dva roky a tehdy bude polské vojsko skutečně nejsilnější pozemní armádou v Evropě,“ dodal.

Pokud by vyhrála dnešní opozice, pravděpodobně by došlo k revizi dosavadní strategie a také k prověrkám obřích zbrojních nákupů.