Článek
„Upozorňujeme, že v jihovýchodní části země může dojít ke zvýšení hladiny hluku v důsledku toho, že v našem vzdušném prostoru začnou operovat polská a spojenecká letadla,“ varovalo v noci z úterý na středu operační velitelství polské armády.
„Jde o další velmi rušnou noc pro celý systém protivzdušné obrany v Polsku kvůli aktivitě letectva Ruské federace útočícího na objekty mimo jiné na západě Ukrajiny,“ stálo dál v příspěvku na síti X.
Podobná oznámení polských ozbrojených sil se v poslední době objevují i několikrát do týdne.
Jde o jeden z vícero dopadů ruské agrese vůči Ukrajině, které Polsko pociťuje na vlastní kůži. I kvůli tomu země dál výrazně navyšuje investice do ozbrojených sil. V návrhu rozpočtu na příští rok má jít na obranu bezmála 187 miliard zlotých, tedy v přepočtu něco přes bilion korun.
„Rozpočet na obranu bude skutečně rekordní, je to skoro 190 miliard zlotých, tedy 4,7 % polského HDP, a dál to bude růst, protože jsou uzavřené smlouvy na další zbrojní dodávky. Polsko pak bude v Severoatlantické organizaci rekordmanem, co se týče výdajů na obranu v poměru k HDP,“ řekl Seznam Zprávám maršálek Sejmu (předseda polské sněmovny) Szymon Hołownia z vládního hnutí Polsko 2050, s nímž o víkendu publikujeme obsáhlý exkluzivní rozhovor.
Hołownia k výdajům na obranu podotkl, že vládnoucí koalice chce směřovat ještě k vyšším obranným výdajům. „Dokonce tak, abychom se přiblížili dnešnímu Rusku,“ avizoval.
Mezi důvody zmínil i incident s ruskou raketou, která na konci roku 2022 dopadla u Bydhošti, 400 kilometrů v polském vnitrozemí. Podle maršálka, který četl závěrečnou zprávu, přeletěla střela i nad hlavním městem.
„Změnili jsme procedury v armádě a v krizovém řízení tak, aby se už neopakovala situace, kdy do našeho prostoru vletí cizí raketa, přeletí nad Varšavou, a společnost se o celé věci a o reálném ohrožení dozvídá až po půl roce,“ řekl.
Už v listopadu 2022 na polskou ves Przewodów u hranic s Ukrajinou dopadla raketa systému S-300, která na místě zabila dva polské občany. Šlo zřejmě o ukrajinskou zbloudilou obrannou raketu odpálenou proti střelám z Ruska, které v tu dobu bombardovalo Lvovskou oblast.
Na konci srpna polské velení hlásilo narušení prostoru, mluvilo se o pravděpodobném bezpilotním letounu, nejspíš dronu Šáhid. Po objektu se ve východním Polsku dosud neúspěšně pátrá, Hołownia nicméně minulý pátek zmínil i možnou meteorologickou anomálii.
„Potřebujeme muniční továrny“
Polsko v minulých letech za vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) uzavřelo velké zbrojní zakázky.
Koncem srpna se tak například na vojenské základně v Texasu představil v polských barvách první z bojových letounů, které si Poláci objednali od Američanů. Jde o stroje páté generace F-35 Lightning II. Celkem jich má Varšava objednaných 32 a součástí kontraktu jsou kromě samotných stíhaček také náhradní motory, simulátory mise, operační podpora a výcvik pilotů a pozemních posádek.
„Hodně se toho teď děje kolem programů protiraketové a protivzdušné obrany, a co je velmi důležité, změny se dějí i v obrněných silách. Je dobře, že brzy budeme mít letouny F-35, máme už dvanáct prvních korejských letounů FA-50 a teď do nich nakupujeme výzbroj, takže se brzy budou moci nasadit,“ dodal předseda polského parlamentu k modernizaci armády. Zdůraznil i rozvoj vojsk kybernetického boje.
Podle Hołowni ale nemají ze zbrojení těžit jen americké, korejské, švédské nebo německé zbrojovky. „Chceme, aby narostly kapacity a schopnosti polského obranného průmyslu, abychom nenakupovali všude po světě, ale abychom v Polsku produkovali to, co potřebujeme nakoupit. (…) Potřebujeme v Polsku tři velké muniční továrny na munici ráže 155 mm, ale i pro naši vlastní potřebu a také pro prodej ostatním,“ vyzval maršálek.
Obranný rozpočet Polska na příští rok má být ještě o 69 miliard zlotých víc než letos. Půjde o nejvyšší částku v historii demokratického Polska. Peníze jdou na výbavu vojska, důchody a renty, ale velká část také na munici a modernizaci armády a nákup nové techniky.
Polské zákony předepisují, že výdaje na obranu musí dosahovat tří procent HDP. Kromě státních peněz financuje armádu i Fond podpory ozbrojených sil, který stojí mimo státní rozpočet a spravuje ho státní Banka národního hospodářství. Z jejích prostředků získaných zejména z půjček, financuje Polsko velké zbrojní zahraniční zakázky.
Deník Rzeczpospolita nedávno upozornil, že zkušenosti ukazují, že plán na papíře je často jedna věc, a skutečné výdaje druhá. Na konci roku nakonec bývají výdaje nižší, než se plánovalo.
„Ještě letos v březnu NATO ve svém pravidelném odhadu na základě prohlášení polské vlády uvedlo, že v roce 2023 budou naše výdaje na obranu činit 3,92 % HDP. V červnu, kdy z Polska přišla všechna data, však vyšlo najevo, že v roce 2023 šlo na obranu 3,26 procenta HDP,“ píše polský list.
I tak šlo oproti roku 2022 o radikální nárůst obranných výdajů – v roce, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, Polsko dávalo na armádu 2,23 % HDP. Tehdejší vláda strany PiS přitom deklarovala výdaje okolo čtyř procent HDP.
Letos dá Polsko podle novin místo proklamovaných 160 miliard zlotých (4,1 % HDP) reálně „jen“ 140 až 150 miliard zlotých, v přepočtu 820 až 880 miliard korun.