Polsko a Ukrajina posilují hranice s Běloruskem. Obávají se vagnerovců

Po 36hodinové vzpouře Vagnerovy skupiny se její příslušníci mohli rozhodnout, zda vstoupí do ruské armády, odejdou do civilu, nebo odjedou do Běloruska. Poslední zmíněná možnost vzbuzuje bezpečnostní obavy v sousedních zemích, které posilují obranná opatření na svých hranicích.

Ačkoliv není stále jisté, zda se žoldnéři do Běloruska opravdu přesunou, Polsko v sobotu zahájilo přesun tisícovky vojáků na společnou hranici. „Ukazujeme tím, že jsme připraveni zareagovat na pokusy o destabilizaci u hranic,“ uvedl k tomu ministr obrany Mariusz Balszczak. Polsko obavy o bezpečnost plynoucí z přesunu vagnerovců do sousední země zmiňovalo již dříve.

Varšava na své hranici s Běloruskem nicméně obranu posiluje konstantně, a to zejména kvůli nelegální migraci. Ta ostatně v posledních týdnech podle polských úřadů vzrostla. Kromě stavby 200 kilometrů dlouhé ocelové bariéry v posledních měsících Polsko dbalo také na zabezpečení hraničních přechodů.

„Chci zdůraznit jednu věc: naše služby zatím nepotvrdily přítomnost Vagnerovy skupiny v Bělorusku, kromě jejího vůdce. Tito žoldnéři nepochybně mohou být použiti k tomu, aby zvýšili napětí na našich hranicích,“ řekl ve čtvrtek polský ministr vnitra Mariusz Kamiński.

Nejistota se prohlubuje také na ukrajinsko-běloruské hranici. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli sešel s představiteli pohraniční Volyňské oblasti, s nimiž diskutoval mimo jiné právě o situaci týkající se přesunu vagnerovců a zabezpečení hranic.

Šéf ukrajinské pohraniční služby Serhij Dejneko po jednáních uvedl, že úřady zavedou opatření na posílení ochrany hranic.

Od začátku ruské invaze slouží Bělorusko jako základna pro ruská vojska. Ze země také směřoval loňský útok na Kyjev, z běloruských letišť startují ruské bombardéry nebo rakety.

Obavy ale posiluje i samotná rétorika Minsku. Tamní diktátor Alexandr Lukašenko, který je u moci od roku 1994, ve svých projevech Ukrajině opakovaně vyhrožuje přímým zapojením do války. Bělorusko rovněž souhlasilo, že na svém území nechá rozmístit ruské jaderné zbraně.

Kyjev se tak už od loňského února snaží o posílení obrany na hranicích, v některých úsecích vznikla i betonová zeď a příkopy. Na začátku roku ukrajinský parlament také schválil novelu, jež umožňuje vybudování minového pole u ruských a běloruských hranic. Do dvou kilometrů od nich platí zvláštní režim umožňující vstup a pohyb pouze ozbrojeným silám.

Hranice Ukrajiny s Běloruskem se táhne v délce téměř 1100 kilometrů, s Ruskem jde o hranici dlouhou asi dva tisíce kilometrů.

Jaký bude osud Vagnerovy skupiny, zůstává i dva týdny po jejím pochodu na Moskvu nejasné. Bělorusko začalo podle satelitních snímků s výstavbou táborů, které by mohly žoldnéřům sloužit jako nové základny. Lukašenko ve svých projevech pak oznamoval, že přítomnost Vagnerovy skupiny pomůže rozvoji běloruské armády.

Američtí a evropští představitelé nicméně nezaznamenali žádné známky toho, že by se žoldnéři ve velkém počtu stáhli do Běloruska, napsala stanice CNN. „Může se stát, že se Vagnerova skupina rozhodne do Běloruska nepřemístit,“ přiznal ve čtvrtek Lukašenko.

Podle agentury Reuters o víkendu jeden z vysokých představitelů skupiny uvedl, že se žoldnéři na přesun do Běloruska teprve připravují.

Nejasnosti panují rovněž ohledně toho, kde se nachází lídr vagnerovců Jevgenij Prigožin. Ačkoliv se dříve objevily informace o jeho přesunu do Běloruska, Lukašenko ve čtvrtek uvedl, že Prigožin v zemi není. Namísto toho se má nacházet v Petrohradu, o čemž už dříve informovala některá média.

Potenciální přítomnost vojáků, kteří jsou nechvalně proslulí svými brutálními praktikami, vzbuzuje obavy i mezi samotnými Bělorusy. Upozornila na to například novinářka Hanna Liubaková, která vedla rozhovory s řadou Bělorusů, včetně těch, kteří se nevymezují proti režimu Lukašenka. Ti Prigožina považují za válečného zločince, který by mohl v zemi způsobit jen chaos.