Polské ženy se vrací do ulic. Jako by nám ukradli vítězství, říká aktivistka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od naší zvláštní zpravodajky v Bruselu/

Je to hubatá královna polské ulice, která dokázala pohnout politikou na starém kontinentě.

Marta Lempart stojí za masovými protesty polských žen zejména proti zákazu potratů. Ty od roku 2020 mobilizovaly polskou společnost a významně přispěly k loňskému volebnímu pádu přísně konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost (PiS).

I když ale nyní ve Varšavě vládne proevropský, plus minus liberální kabinet, musí se právnička a aktivistka podle svých slov „do terénu“ vrátit. „Už toho máme dost. Za tu dobu se udělalo jen málo. Pro ženy je to ukradené vítězství,“ řekla v Bruselu Seznam Zprávám. V pátek, na Mezinárodní den žen, se polské ženy vrací do ulic.

Je nepřehlédnutelná. I módní doplňky má ze svého aktivistického „merche“ – náušnice v zeleno-růžové barvě a ve tvaru srdíček s nápisy „my voice - my choice“, tedy můj hlas - moje volba. Po ruce má i plakáty svého nového celoevropského projektu za bezpečné a přístupné potraty. Je na nich drobný detail ukazující DNA jejích aktivit – růžový symbol blesku, který se stal logem „strajku kobiet“ neboli vzpoury polských žen proti drastickým zákonům zakazujícím interrupce.

„V původním návrhu bylo srdíčko, ale to mi přišlo moc,“ říká mi mezi řečí.

Do decentního Bruselu přijela Marta Lempart na konferenci Ženy ve veřejném prostoru, aby mluvila o feministickém aktivismu. Akci pořádala česká eurokomisařka Věra Jourová a zapojily se do ní další unijní vládkyně a třeba i bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.

„Dnes už se cítím natolik bezpečně na ulicích, že si nasadím sluchátka a prostě jdu. To se může zdát jako drobnost, ale pro mě není. A když brzy ráno slyším štěkat své psy, nezačnu hned měnit telefony, aby si policie mohla odnést jen ten s předplacenou kartou,“ popisuje aktivistka, jak se změnila atmosféra v Polsku po volbách.

Má zkušenosti s perzekucí, za minulé vlády čelila desítkám obvinění, často absurdním, například z ohrožování životního prostředí kvůli mluvení do megafonu.

Její konflikt se silně konzervativní částí polské společnosti umocňují její konfrontační výroky vůči v Polsku mocné katolické církvi. „Nejen v Polsku, ale i jinde v Evropě lékaři odmítají poskytnout službu s odkazem na svého imaginárního kamaráda, který chodí po vodě,“ řekne například v jednu chvíli.

Ani nové polské vládě Donalda Tuska nemůže přijít na jméno. „Říkám, že máme sice vládnoucí koalici, ale zároveň koalici, která skutečně vládne v otázkách práv žen, a ta je jiná,“ říká Lempart.

Jejím úhlavním nepřítelem se stal jeden z lídrů konzervativní koalice Třetí cesta, jež je součástí současné vlády, a zároveň předseda polského Sejmu Szymon Hołownia. Ten se podle Lempart v otázkách interrupcí na parlamentní úrovni spojil s dříve vládnoucími konzervativci z PiS a ultrapravicovou Konfederací.

Polský premiér Tusk říká, že uvolnění potratové legislativy je jeho priorita. To odráží mnohokrát popsaný fakt, že právě mobilizace ženských voliček byla jedním z klíčových faktorů vítězství stávající „protipisovské“ koalice. V polském Sejmu už jsou vládní návrhy zákona na liberalizaci interrupcí, jehož součástí je právo ženy zvolit ukončení těhotenství do 12. týdne vývoje plodu a i poté ve specifických situacích, jako je ohrožení života matky.

Hołownia však odmítá pustit tyto právní úpravy do parlamentních procedur, a to až do dubna, kdy proběhnou v Polsku místní volby a debata v zemi bude rozjitřená kampaní.

Zároveň ale Hołownia mluví o tom, že by se o změně úpravy interrupcí mělo rozhodnout v referendu. To Lempart zcela odmítá. „Vytáhnout referendum je běžná strategie. Ti, kdo to říkají, dobře vědí, že by měli obrovské finanční prostředky z fundamentalistických kruhů z celého světa,“ míní.

Původní plán protestů na „MDŽ“ ve Varšavě byl podle Lempart cílený jen na prezidenta Andrzeje Dudu spojeného se stranou PiS, který dlouhodobě říká, že by v případě schválení liberalizace interrupcí vytáhl své veto. Do hledáčku pátečního protestu se ale teď dostal i Hołownia, který v polském deníku Gazeta Wyborcza označil Lempart za svou „hejterku“, a jím vedený Sejm.

„Protest nebude namířený proti vládě jako takové,“ vysvětluje Lempart. „Ale to zklamání je veliké. Aktuální data ukazují, že kdyby byly volby dnes, šlo by volit 46 procent žen, to je obrovský propad oproti loňské volbě, kdy přišlo volit 76 procent z nich,“ upozorňuje aktivistka, která má sama politické ambice. Neúspěšně kandidovala do Evropského parlamentu či na starostku Vratislavi.