Hlavní obsah
Velký znak České republiky

Volby do Senátu

Čekáme na první výsledky
Výsledky voleb

Během povodní se aktivizovali ruští trollové. Polští politici se pohádali

Foto: Flickr.com/Kancelaria Premiera RP

Polský premiér Donald Tusk při obhlídce škod po nedávných povodních v Kladsku.

Fámy o stovkách pohřešovaných, politický boj s bobry i hledání odpovědnosti za škody. Polsko se vyrovnává s následky velkých povodní, které se téměř okamžitě přelily i do politiky.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Ohledně výskytu bobrů na protipovodňových valech jsou potřebné rychlé změny. Někdy je nutné volit mezi láskou ke zvířatům a bezpečnostní,“ prohlásil před pár dny polský premiér Donald Tusk.

Lídr Občanské koalice ve městě Hlohov, kterým zrovna procházela povodňová vlna na řece Odře, slíbil „boj proti bobrům“. Ti se kvůli stoupající hladině „evakuovali“ do čerstvých nor v zanedbaných protipovodňových valech.

„V rámci předpisů dělejte, co musíte. Já tato rozhodnutí budu hájit,“ vyzval kvůli tomu Tusk státní orgány.

Schytal za to kritiku od některých expertů, podle nichž 150 tisíc bobrů v Polsku přispívá k boji se změnami klimatu. Inteligentní vodní hlodavci totiž svým způsobem života přirozeně pomáhají zadržovat v krajině vodu a tím pádem zmírňovat sucho, které trápí velké části země. Poškození valů se dá podle nich zabránit jinak než odstřelem.

Přidal se i expremiér Mateusz Morawiecki z opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS): „Dejte se do práce a nechte bobry na pokoji.“

Současný předseda vlády ale čelí kritice i za své krizové řízení během povodní, které v Polsku zasáhly zejména horské oblasti u hranic s Českem a pak obce na řece Odře. Velká voda si v zemi vyžádala sedm obětí na životech.

Výzva ke smíření nezabrala

Výtkám se Tusk snažil oponovat ve středu večer, kdy v parlamentu přednesl zprávu o povodních.

Stát dá na odstraňování následků až 23 miliard zlotých, v přepočtu 135 miliard korun. Zasaženým lidem nabízí 10 tisíc zlotých (téměř 60 tisíc korun) ihned a pak 200 tisíc zlotých (1,12 milionu korun) na opravu bydlení a další pomoc.

Parlamentem má rychle projít i speciální zákon o řešení následků povodní a vlastní návrhy má i opozice.

Podle generála Wiesława Kukuły, šéfa polského generálního štábu, budou vojáci na postižených územích pomáhat až do konce roku a pokud bude potřeba, ještě déle.

„Navrhuji vám všem, abyste zde dnes hledali, jak táhnout za jeden provaz, a ne pole pro politické šarvátky,“ vyzval premiér poslance. Apel ke „smíření bez ohledu na stranické barvy“ několikrát zopakoval.

Atmosféra v Sejmu ale připomínala cokoliv, jen ne sjednocení. Ještě před Tuskovým projevem zazněly z opozičních lavic výkřiky „Zmlkni“ nebo „Drž klapačku“.

Lídr PiS Jarosław Kaczyński při Tuskově projevu v jednacím sále chyběl.

Foto: X/Sejm RP

Premiér Tusk při projevu v parlamentu, v horních lavicích sedí členové kabinetu.

Opozice premiérovi vyčítá hlavně jeho výrok že „není důvod k panice, předpovědi nejsou příliš znepokojivé“, který zazněl jen den před hlavní povodňovou vlnou.

„To je nedbalost, za kterou budete, pane premiére, právně a trestně odpovědný bez ohledu na to, jaké chucpe jste dnes předvedl,“ křičel na něj poslanec PiS Przemysław Czarnek.

Transparentnost a mikromanagement

I když téma bobrů a nešťastných výroků vypadá ve srovnání s velkými povodňovými škodami jako okrajové téma, názorně to ilustruje mikromanagement, se kterým Donald Tusk k velké vodě přistupoval.

Některé konkrétní problémy řešil například až poté, co se o nich dozvěděl ze zprávy na instagramu.

Během kritických dní se dvakrát denně osobně účastnil jednání krizového štábu ve Vratislavi. Všechna se navíc dost nestandardně přenášela živě, což teď politik vysvětloval jako nástroj v boji s dezinformacemi, které se při povodních vyrojily a které podrývaly důvěru ve státní složky.

Právě živý přenos přitom paradoxně rozšíření jedné dezinformace umožnil, a to kvůli omylu vratislavského primátora Jacka Sutryka. Politik si popletl názvy dvou obcí nebo nádrží, u kterých hrozilo prasknutí protipovodňového valu, což u obyvatel vyvolalo paniku.

Premiér si na krizovém štábu pokaždé vyslechl jednotlivá hlášení zástupců meteorologické služby, správy povodí i záchranných složek a vždy se doptával, případně nařizoval nápravu.

Součástí bylo i pravidelné hlášení viditelně vyčerpané Joanny Kopczyńské, ředitelky státního podniku Polské vody. Od roku 2018 státní firma centrálně spravuje vodohospodářství.

Pod podnik spadá velká retenční nádrž Dolní Ratiboř, která úspěšně zachytila povodňovou vlnu na řece Odře a uchránila tím velká města jako Opolí a Vratislav.

Foto: X/RZGW w Gliwicach

Retenční nádrž Dolní Ratiboř dokázala zadržet a zpomalit povodeň na řece Odře.

Na státní podnik se ale snesl i vztek lidí, které povodně zasáhly. Například personál vodní nádrže nad poničeným městem Nisa je terčem výhrůžek a zastrašování a musí mít ochranku. Polským vodám se přičítá špatná manipulace s hrázemi na rozvodněných řekách.

Ředitelka Kopcyzńská postup hájí. „Všechna rozhodnutí jsme přijímali v souladu s platnými postupy a na základě meteorologických a hydrologických předpovědí,“ uvedla pro list Nowa Trybuna Opolska.

Státní podnik teď čelí kritickým hlasům z vlády i samospráv kvůli údajné špatné struktuře i zanedbáním ve výstavbě protipovodňových opatření. To mu vyčítá i polský nejvyšší kontrolní úřad (NIK).

Podle deníku Rzeczpospolita podniku hrozí velká reorganizace nebo dokonce likvidace.

V Polsku také pomalu probíhá vyjasňování důvodů, proč došlo k protržení přeplněného polderu na řece Morawce a proč se to obce pod hrází dozvěděly z facebookových skupin, a ne oficiálními kanály.

Voda pak smetla městečka Stronie Śląskie, Lądek Zdroj a zasáhla i Kladsko.

Polským vodám se v té souvislosti vyčítá, že včas před nebezpečím nevarovaly. Podle ředitelky Kopczyńské ale podnik pracoval na 120 % a samosprávy na riziko protrhnutí hráze upozornil už v sobotu pozdě večer a vyzval k evakuacím.

Voda vzala kus sypané hráze v neděli dopoledne. Potom už prý firma neměla jak samosprávy varovat, protože vypadlo telefonická spojení a záložní není na nádržích k dispozici.

S katastrofou ve zmíněných městečkách se pojí i řada dezinformací na sítích. Už druhý týden se objevují tvrzení, že se v Stroniu Śląském a Lądku Zdrój pohřešuje kolem stovky lidí.

Zprávu opakovaně vyvrátila policie, podle níž se pohřešuje jeden člověk.

Premiér Tusk v Sejmu prohlásil, že během povodní o 300 procent vzrostla aktivita podezřelých kont, která tajná služba považuje za napojená na ruské trolly.

„Pokud jeden troll napíše, že někde jsou tisíce obětí utopených v autech, tak je to mrzuté. Pokud ale tuhle informaci začnou sdílet a rozšiřovat poslanci, stává se z toho drama,“ vyčetl opozičním politikům.

Duda: Hodně štěstí zmocněnci

Pod kritikou se ocitl i prezident Andrzej Duda, který v době, kdy byla situace v obcích ve Slezsku nejkritičtější, pořádal ve Varšavě oslavu dožínek. Na místo pak hlava státu dorazila až o týden později.

Duda, který je s vládou často na nože, zároveň ve čtvrtek vyhověl Tuskovi a do vlády jmenoval staronového ministra.

Bývalý šéf resortu vnitra Marcin Kierwiński usedl na nově vytvořenou pozici vládního zmocněnce pro rekonstrukci po povodni. Vzdal se kvůli tomu mandátu europoslance, který získal v červnových volbách.

„Katastrofa přišla v prakticky podzimním čase, kdy je zima na prahu. Ten úkol je velmi obtížný. Berte v potaz, že pomoc nabízíme i my, pokud bude potřeba,“ vzkázal Kierwińskému prezident.

Doporučované