Polské rádio vsadilo na AI. Vysílalo i smyšlený rozhovor s mrtvou nobelistkou

„Ach, Emilie, ta otázka je past,“ směje se ve vysílání polského Rádia Off slavná polská básnířka a držitelka Nobelovy ceny za literaturu Wisława Szymborská v reakci na dotaz, kterých oceněných literátů si váží.

„Myslím, že Olga Tokarczuk je skvělá laureátka, navzdory tomu, že její knihy jsou úplně jiné než moje verše,“ pokračuje Szymborská a zmiňuje i to, že si váží další oceněné jihokorejské spisovatelky Han Kang.

Háček je v tom, že básnířka zemřela už v roce 2012 a Olga Tokarczuk dostala cenu až o sedm let později. Han Kang teprve letos.

Rozhovor, ve kterém se na pozadí šumu ozývá věrně znějící hlas Szymborské, totiž na krakovském rádiu vygenerovala umělá inteligence. A co víc, AI stvořila i dvacetiletou moderátorku Emilii. Ta je jedním ze tří algoritmů, které nově na stanici veřejnoprávního krakovského rozhlasu „moderují“.

Dalším je dvaadvacetiletý Jakub Zieliński a taky třiadvacetiletý Alex Szulc. „Alex je osobnost s velkým sociálním nasazením, která se s vášní věnuje tématům spojeným s identitou, queer kulturou a vlivem médií na společnost,“ stojí v Szulcově profilu, kde je i vygenerovaný snímek blonďatého mladíka.

„Všechny texty na této stránce byly vytvořeny s podporou umělé inteligence. Jde o součást výzkumného projektu rádia zaměřeného na využití AI v kultuře a médiích,“ píše se v dovětku.

Upozornění je uvedené i na webu u přepisu „rozhovoru“ s nobelistkou Szymborskou. Samotné interview trhnulo rekord poslechovosti, vzbudilo ovšem i velké kontroverze.

Například deník Rzeczpospolita napsal, že upozornění, že jde o vygenerovaný rozhovor pomocí Chat GPT, se objevilo jen na začátku a na konci pořadu. Posluchači tudíž mohli být zmatení.

Rádio Off od roku 2015 fungovalo jako tematická hudební stanice s automatizovaným programem, který doplňovaly dvouhodinové živé bloky a autorské hudební pořady. V úterý ráno ale nastoupila změna.

Stanice se zbavila pracovníků a nasadila místo nich AI. „Program povedou tři postavy vytvořené AI. Objeví se v něm mimo jiné ‚autorské‘ hudební pořady, rozhovory a informace i témata cílená na mladé publikum, která budou připravována pomocí AI,“ uvedl krakovský rozhlas.

Krok zkritizovali propuštění zaměstnanci, kteří proti nahrazení lidí AI spustili i online petici. „Umělé entity mají hovořit o kultuře a umění, společenských záležitostech, občanských právech a potřebách queer osob. O otázkách z oblasti široce chápané humanistiky – tématech, která vyžadují zvláštní citlivost a empatii,“ napsal například Mateusz Demski, který v Rádiu Off pracoval tři roky.

„Nemůžeme mlčet, já rozhodně nemám v úmyslu zůstat zticha. (…) Kauza Rádia Off je důležitým mementem pro celý obor. Je to nebezpečný precedent, který zasahuje nás všechny – lidi z médií, lidi kultury, všechny posluchačky a posluchače,“ napsal Demski na facebooku. Jeho post v polských médiích rezonuje.

Ředitel rádia Marcin Pulit v tom kontextu nemluví o propuštění, ale „jen“ o ukončení spolupráce s externisty čili moderátory a dalšími pracovníky. Důvodem měla být slabá poslechovost stanice. Zároveň si chválí skokový nárůst návštěvnosti webu rádia.

Experiment s AI se má podle něj vyhodnotit za tři měsíce. Slibuje si od něj zapůsobení na cílovou skupinu ve věku od 18 do 26 let.

Pulit hájí i „rozhovor“ s básnířkou Szymborskou, který vyvolal poprask. „Snažili jsme se všude zdůrazňovat, že je to rozhovor vygenerovaný s použitím AI. Nechtěli jsme nikoho oklamat,“ řekl médiím.

Otázky prý položili opravdoví novináři, kteří zároveň verifikovali odpovědi vygenerované Chat GPT. Využití hlasu poetky hájí Pulit souhlasem od ředitele Nadace Wisławy Szymborské.

Právě na Akt o AI se v reakci na dění v Rádiu Off odkázal náměstek polského ministra digitalizace Dariusz Standerski. „Obrátil jsem se na rádio s informací o základních principech AI Act a s žádostí o sdělení, zda tamní umělá inteligence splňuje podmínky důvěryhodnosti,“ uvedl ve svém příspěvku na síti X.

„Umělá inteligence mění pravidla hry a my se na to velmi těšíme! Některá z nich by ale měla zůstat stejná – důvěryhodnost informací, zdravé sociální vztahy a jednání pro dobro lidí. Bez ohledu na okolnosti tohoto konkrétního případu je třeba předcházet rozdělování a růstu nerovnosti. Tím se řídíme při vytváření veřejného ekosystému umělé inteligence,“ dodal Standerski.