Polská odveta. Varšava zavřela přechod důležitý pro Lukašenka

Rozhodnutí o uzavření přechodu v Bobrownikách přišlo podle polských médií nečekaně. Krok oznámila Varšava pouhý den předem a platí až do odvolání.

Pro unijní obchod s Běloruskem to znamená ránu, protože pro Minsk jde o jeden z klíčových hraničních přechodů. Z tří polsko-běloruských hraničních přechodů teď pro přepravce zůstává otevřený už jen jeden – terminál Terespol–Brest.

Dopravce polský krok zaskočil a očekávají, že se už tak komplikovaná situace ještě ztíží. V roce 2022 překročilo polsko-běloruskou hranici na 602 tisíc nákladních vozidel, což je zhruba o polovinu méně než předloni.

Polský ministr vnitra Mariusz Kamiński ze strany Právo a spravedlnost (PiS) ve čtvrtek opatření odůvodnil „důležitým bezpečnostním zájmem země“.

Podle deníku Rzeczpospolita (Rz) se za stručným odůvodněním skrývá vzkaz běloruskému diktátorovi Alexandru Lukašenkovi, že „žerty skončily“.

Oznámení Varšavy přišlo jen den poté, co soud v Bělorusku odsoudil k osmi letům vězení polsko-běloruského novináře Andrzeje Poczobuta. Rozsudek zazněl v rámci tažení diktatury proti polské menšině v Bělorusku, proti odpůrcům režimu a občanské společnosti.

„Je to odveta nejen za rozsudek nad Poczobutem, ale za všechny kroky Lukašenka proti Polákům a naší historii. Je to signál, že můžeme zajít mnohem dál. Bobrowniki jsou pro Bělorusko oknem do světa a po Terespolu nejdůležitějším hraničním přechodem,“ cituje deník Rz nejmenovaného člena polské vlády.

Ten také listu potvrdil, že Varšava zasáhla Bělorusko tam, kde to nejvíc pocítí právě Lukašenkův režim. Polsko prý krok „schovává“ za bezpečnostní důvody schválně, aby se Bělorusku ihned nenabídl důvod pro ráznou odpověď.

Jednou z možností je, že diktatura teď ještě zesílí represe proti polské menšině v Bělorusku.

Přes přechod Bobrowniki dosud denně průměrně přejíždělo hranici 900 osobních automobilů a 500 nákladních vozidel. Logistické firmy teď podle televize Belsat předpokládají, že se prodlouží fronty na hranicích a kvůli změnám trasy také náklady.

Hranice Polska a Běloruska se ocitla v centru pozornosti už předloni v létě, kdy začala čelit náporu organizované ilegální migrace lidí hlavně z Blízkého východu a Afriky. Podle Varšavy šlo o projev hybridní války, kterou proti EU vedou Minsk a Moskva, a o snahu destabilizovat situaci ve východní části Unie před ruským přepadením Ukrajiny.

Po odsouzení novináře Poczobuta polské ministerstvo vnitra vepsalo na sankční seznam další představitele a spolupracovníky Lukašenkova režimu odpovědné za represe proti Polákům.

Odsouzení Poczobuta ve středu kromě polských politiků odsoudila také exilová lídryně běloruských demokratických sil Svjatlana Cichanouská. Tu Lukašenkův režim donutil k emigraci po zfalšovaných prezidentských volbách a násilně potlačené revoluci v létě 2020.

„Tohle je Lukašenkova osobní pomsta. Andrzej (Poczobut) odmítl jakýkoli výměnný obchod se zločinným režimem. Teď musíme udělat vše pro to, abychom Andrzeje osvobodili spolu se všemi ostatními politickými rukojmími,“ napsala Cichanouská na twitteru.

Cichanouská také vyzvala ke zpřísnění unijních sankcí proti lukašenkovskému Bělorusku. Jmenovala například důležitý sektor potašových hnojiv. „Potaš je pro režim kritickým zdrojem finančních prostředků pro udržení represí, teroru a války,“ uvedla běloruská politička, která vede exilový kabinet.

K novým sankcím proti Bělorusku vyzval i český senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ve svém středečním usnesení doporučuje vládě, aby uvalila sankce na pracovníky tajné běloruské tajné policie KGB a GUBOPiK, tedy běloruské Hlavní správy pro boj s organizovaným zločinem a korupcí. GUBOPiK je jedním z nástrojů represe vůči odpůrcům režimu.

Politických vězňů je teď v Bělorusku téměř 1500. Vězněn je například loňský laureát Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki.