Článek
Jako o velkém policejním zásahu a „drůbežím skandálu“ informují velká polská média Onet a Wirtualna Polska (WP) o zásahu tamního Ústředního vyšetřovacího úřadu policie.
Policie odhalila, že se v desítkách výkrmen drůbeže používalo krmivo obsahující přídavky z technických olejů. Ty jsou ovšem určeny k výrobě maziv a biopaliv a neměly by končit v potravinářství.
Krmivo dostávala kuřata, krůty i kachny, které pak končily na polském trhu. Policie v kauze prohledala nejméně 66 závodů vyrábějících krmné směsi, které odebíraly tuky od firmy z Poznaně.
Manželé se přiznali
Její provozovatelé – manželský pár – jsou ve vazbě a k podvodům se přiznali. Obvinění se zatím týká let 2020 až 2022. Závody na výrobu krmiv v případě vystupují jako poškozená strana. Prokuratura věc pro média nekomentovala.
Technické tuky se měly do Polska dovážet v cisternách z Ruska, Ukrajiny, Rumunska a také z Malajsie jako surovina pro výrobu paliv. V Polsku se pak tuky prodávaly jako potravinářské s falešnou dokumentací a tím pádem za vyšší ceny.
Pro benzin i maso do Polska
Češi se při rekordní inflaci přeneseně vrátili k devadesátým letům a znovu objevili „kouzlo“ polských nákupů. K sousedům se hlavně v létě jezdily nakupovat pohonné hmoty, ale i sýry, maso a uzeniny.
Ve srovnávacím nákupu, který naše redakce v polském městě Bogatynia podnikla na konci července, vyšel například kilogram kuřecích prsou o stovku levněji než v Česku.
Server WP upozorňuje, že tuky lze do krmných směsí přidávat v sypké nebo tekuté formě a vyrábějí se mimo jiné z řepkového, slunečnicového, palmového nebo kokosového oleje. Musí ale splňovat normy, vyrábět se za správných podmínek a z náležitých surovin, a jsou tedy dražší než technické tuky.
Podvod za stamiliony
Manželé ale do Polska dováželi tuky, které vznikly buď jako odpadní materiál nebo nebyly vyrobeny za dodržení náležitého technologického procesu, byly znečištěné a nesplňovaly normy pro použití v potravinářství.
Policie vyčíslila podvod na 170 milionů zlotých, tedy v přepočtu 864 milionů korun.
WP s odkazem na policii píše, že některé vzorky obsahovaly velké množství pesticidů. Na výsledky detailních rozborů se teprve čeká. Zda mohlo být nakonec takové krmivo v konečném důsledku závadné pro spotřebitele, není zatím jasné.
Veterinární inspekce v dopisech okresům, kam se mohly krmné směsi dostat, píše o „potenciálně nebezpečném krmivu“.
Nákupy v Polsku
Z pohledu objemu platebních transakcí kartou v zahraničí během července a srpna letos Češi nejvíce utráceli v Polsku, které odsunulo na druhé místo Chorvatsko.
Server Onet.pl připomíná, že před deseti lety se v zemi řešila aféra s technickou solí. Stovky potravinářských firem tehdy kupovaly technickou sůl falešně označenou za potravinářskou.
Prokuratura později uvedla, že sůl nebyla zdravotně závadná a po třech letech vyšetřování zastavila s tím, že podle zákona k falšování potravinářského výrobku nedošlo.
Onet v té souvislosti bez dalších podrobností píše o „velkém zájmu“ potravinářské branže na zametení aféry pod koberec, protože jinak by byl ohrožen byznys za mnoho milionů zlotých.
Velká aféra s hovězím
Před třemi lety pak zemí otřásla odhalení o nelegálních porážkách dobytka, včetně nemocných kusů. Stovky kilogramů takového masa se z polských jatek dostaly do evropských zemí včetně Česka.
Loni česká Státní veterinární správa (SVS) informovala o vícero případech salmonely v mase dovezeném z Polska. Například v polovině května 2019 SVS oznámila, že do ČR se zhruba od poloviny dubna dostalo 16 tun drůbežího se salmonelou, všechno se nejspíš snědlo.
Polský nejvyšší kontrolní úřad (NIK) ve své loňské zprávě upozornil na nedostatky v polském systému kontroly bezpečnosti a kvality potravin, zejména na netransparentnost systému, překrývající se kompetence a nedostatečnou spolupráci kontrolních orgánů.
Kritická zpráva polských kontrolorů
Podrobněji jsme o zprávě polského kontrolního úřadu psali letos v lednu. Zpráva mimo jiné upozorňuje, že nedostatky vyplývají i z léčby zvířat antibiotiky, protože z kontrol není možné posoudit, zda byly léky použity oprávněně.
Podle úřadu v Polsku také selhává osvěta společnosti o bezpečnosti potravin.
Podle ministerstva zdravotnictví ale zpráva NIK vycházela z kontrol z let 2013 až 2019, a Polsko se od té doby „posunulo kupředu“. „Náš kontrolní systém se neliší a není horší než systém v jiných členských státech EU,“ uvedl letos v létě náměstek ministra Waldemar Kraska.
