Článek
Náčelník polského generálního štábu Rajmund Andrzejczak a velitel operačních sil polské armády Tomasz Piotrowski odchází ze svých funkcí. O jejich odchodu jako první informoval polský deník Rzeczpospolita (Rz), následně mu to potvrdili armádní mluvčí.
Podle informací listu odchod dvou ze tří nejdůležitějších představitelů polských ozbrojených sil jen pět dní před parlamentními volbami souvisí s konfliktem s ministrem obrany Mariuszem Błaszczakem, který graduje od května.
Spory kvůli zbloudilé ruské raketě
Politik vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) tehdy veřejně obvinil generála Piotrowského, že ho neinformoval o vážném incidentu z prosince loňského roku. Ruská raketa tehdy narušila polský vzdušný prostor, než spadla nedaleko města Bydhošť na severu Polska.
Błaszczak podle Rz vinil generála také z toho, že nezajistil zahájení dostatečné pátrací akce po raketě, a požadoval jeho odvolání. Prezident Andrzej Duda, v jehož kompetenci je i jmenování velení armády, s tím ale nesouhlasil. Náčelník generálního štábu Andrzejczak se ve sporu postavil na stranu Piotrowského.
Vztah mezi ministrem a Piotrowským později podle informací Rz zkalily i kompetenční spory ohledně posílení polské armády na hranicích s Běloruskem poté, co se tam přesunuly oddíly ruské žoldnéřské Vagnerovy skupiny.
Ruská raketa dopadla do lesa u Bydhoště loni zřejmě 16. prosince po osmé hodině ráno asi necelý kilometr od nejbližší zástavby. Její zbytky ale objevil náhodou až jezdec na koni koncem dubna, což vyvolalo obavy o schopnostech polské armády a vlády zajistit bezpečnost země.
Seznam Zprávy okolnosti incidentu a jeho dopady na polskou předvolební kampaň podrobněji popsaly tento týden v reportáži.
Vážnost incidentu podtrhuje, že typ Ch-55, vyráběný ještě v Sovětském svazu, je schopný nést jadernou hlavici. Raketa, které pravděpodobně u Bydhoště došlo palivo, měla betonovou hlavici, kterou Rusové používají jako klamný cíl při bombardování Ukrajiny. Zaměstnávají tak ukrajinskou vzdušnou obranu. Právě ráno 16. prosince byla Ukrajina pod rozsáhlým vzdušným útokem.
Velkou symboliku a také prostor pro mnoho spekulací zavdává i to, že Bydhošť platí za „vojenské město“. Nachází se v ní totiž školicí centrum NATO a také vojenské letiště s důležitým opravárenským závodem. Mnohem pravděpodobnější než to, že šlo o cílený ruský útok, je verze o porouchané raketě, která zabloudila.
Reportáž o polské bezpečnosti
„Donald Tusk je zrádce, co by nechal polovinu Polska napospas Rusům,“ hlásí před volbami polská vládnoucí strana PiS. V kampani využila i tajný obranný plán, sama přitom čelí zdrcující kritice, že bezpečnost země zajistit nedokáže. Přinášíme reportáž z Polska o tématu bezpečnosti země.
Polské radary v polovině loňského prosince střelu letící z běloruského vzdušného prostoru zachytily. Nad Polskem letěla šestimetrová raketa zřejmě dlouhých 30 minut a podle premiéra Mateusze Morawieckého kvůli ní dokonce vystartovaly letouny F-35. Zřejmě vlivem počasí ale s objektem ztratily kontakt.
Vše se stalo jen krátce poté, co na polské území těsně u hranic s Ukrajinou spadla raketa a zabila dva Poláky. Podle polských vyšetřovatelů šlo o zbloudilou střelu ukrajinského obranného systému S-300. Zveřejnění druhého závažného incidentu v tak krátké době by uštědřilo polskému ministerstvu obrany další šrámy. Tutlací taktiku polských úřadů zmařil až zmíněný jezdec na koni.
Politizace armády
Generálům podle informací Rz vadila také politizace armády ve vyostřené předvolební kampani. Vládnoucí strana PiS Jarosława Kaczyńského usiluje v nedělních parlamentních volbách o třetí vítězství v řadě a průzkumy naznačují, že sice nejspíš zvítězí, ale většinu v Sejmu by mohly získat opoziční strany vedené Občanskou platformou (PO) Donalda Tuska.
Ministr Błaszczak odtajnil a v polovině září zveřejnil několik úryvků z obranného plánu země pod krycím označením Warta – 00101.
Donedávna přísně utajovaný dokument pochází z roku 2011, tedy z doby, kdy byl Tusk premiérem, a zahrnuje popis jedné z možných variant samostatné obranné operace před pozemním útokem nepřítele z Východu. Jde tedy o obranné kroky polské armády před příchodem spojeneckých vojsk.
Podle současného ministra obrany Mariusze Błaszczaka svědčí plán o tom, že Tusk „byl v případě války připravený vzdát se poloviny Polska“. „Dokumenty ukazují, že Lublin, Řešov nebo Lomže mohly být polskou Bučou,“ ohlásil ministr v dramatickém spotu s narážkou na ukrajinské dějiště ruského masakru. „Právo a spravedlnost to změnilo a bude bránit každý kousek Polska,“ dodal Błaszczak.
Obranná operace Warta
Zveřejnění části dokumentu, který ještě letos v létě podléhal utajení a předpokládal několik fází obranné operace, jež měla trvat 10 až 14 dní. Kroky první etapy nejsou zřejmé, ve druhé měla probíhat dvoudenní operace pěti brigád, včetně výsadkové brigády.
Ve třetí etapě, také dvoudenní, se měly bránit nepříteli čtyři brigády rozmístěné v „pásmu taktické obrany“. Dvoudenní čtvrtá etapa počítala mimo jiné se stažením brigád ze zón zdržovacího boje k bojům v „operačním obranném pásmu“ a provádění manévrové obrany v operačním pásmu.
Pátá etapa počítala se zastavením nepřítele na strategické obranné linii, jíž by byla řeka Visla, a obranou předmostí na dvou liniích: na jihu Otwock–Garwolin–Ryki a na severu Grudziądz–Bydhošť–Toruň.
Linie obrany, kterou ve svém volebním spotu zveřejnila vládnoucí strana PiS.
Bývalý velitel polských pozemních sil generál Wałdemar Skrzypczak v rozhovoru pro Seznam Zprávy tuto interpretaci zpochybnil. Nikdo se podle něj žádné části Polska vzdát nechtěl. „Je to obrovská lež a podvod. Ať se stydí ti politici a vojáci, kteří teď něco takového tvrdili, je to hanebné,“ říká Skrzypczak.
Podle generála Błaszczakův krok podrývá důvěru spojenců v NATO. „Protože Rusům se dala na podnose strategická obranná operace Aliance, protože náš plán je součástí plánů NATO,“ varuje Skrzypczak. Kritiku schytal Błaszczak za politickou hru s obranou země od opozice i od dalších bývalých armádních generálů.
