Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Řešit se má koordinace před letošním summitem NATO v USA, strategické partnerství i závazek k demokratickým hodnotám.
„Lišíme se téměř ve všem“
„S prezidentem Andrzejem Dudou se politicky lišíme téměř ve všem, ale ve věci bezpečnosti naší vlasti musíme a budeme jednat společně. Nejen během cesty do USA,“ napsal v pondělí na síti X polský premiér Donald Tusk.
Do Spojených států vyrazil Tusk ve stejný den jako Duda. Oba politiky totiž v úterý večer v Bílém domě přijal americký prezident Joe Biden.
„Naše země je dnes stabilní demokracií,“ řekl Tusk na začátek jednání tria. „Bereme vaše závazky vážně. Vážněji než kdokoli jiný v Evropě. A doufáme, že žádný z partnerů NATO nezpochybní nejdůležitější závazek, kterým je článek 5. Washingtonské smlouvy,“ dodal polský premiér s odkazem na kolektivní obranu NATO.
„Americký závazek vůči Polsku je pevný,“ uvedl pak šéf Bílého domu. „Vždy říkáme, že útok na jednoho spojence je útokem na všechny. Všichni musíme uvažovat stejně,“ pokračoval.
Pentagon v úterý oznámil souhlas s prodejem stovek moderních raket různých druhů pro letouny F-16 do Polska.
Zleva šéf americké diplomacie Antony Blinken, prezident Joe Biden a ministr obrany Lloyd Austin. Zády zleva polský prezident Andrzej Duda a premiér Donald Tusk.
V den 25. výročí vstupu Polska (a také Česka a Maďarska) do NATO byla dvojitá návštěva mimořádnou formou připomínky. Pozvání zároveň prezidenta i premiéra, navíc z opačných politických táborů, je totiž v diplomatických vztazích raritní a vysílá důležitý signál.
Tuskova slova potvrzují, že jsou s Dudou, jenž je představitelem strany Jarosława Kaczyńského, na domácí scéně velkými politickými rivaly. Prezident loni cíleně po parlamentních volbách prodlužoval jmenování Tuskovy vlády a na přelomu roku se dostal s novou vládní garniturou do ostrého sporu o státní média a právní stát.
Na bezpečnosti shoda
Duda také drží Tuskův kabinet v šachu svým silným právem veta. Sám premiér se přitom na hlavu státu v domácích otázkách příliš neohlíží.
Výjimkou, které se politický spor netýká, je právě otázka bezpečnosti. Prezident s premiérem oba téma akcentují a aktivně o něm spolu komunikují. Shoda byla i na „dvojité“ cestě do USA.
Poláci také s Američany uzavřeli kontrakt na výstavbu tří jaderných reaktorů a stali se největším nákupčím zbraní a munice v USA. Sám Duda na pondělním zasedání bezpečnostní rady státu apeloval na společné úsilí při dalším polském zbrojení, které má mít odstrašující efekt.
Chystá se také navrhnout, aby státy NATO zvýšily závazek výdajů na obranu ze dvou na nejméně tři procenta HDP. Právě Polsko by bylo jedním z mála členských států Aliance, který by takový cíl splnilo. Podle Washingotnu je ale nejdřív nutné, aby státy začaly plnit závazek dvou procent.
Duda a Trump
Výzva Dudy, jenž dřív veřejně podporoval amerického prezidenta Donalda Trumpa a chtěl, aby jeho jméno nesla americká základna v Polsku, je reakcí právě na Trumpova slova.
Americký exprezident, který se chce vrátit do Bílého domu, letos prohlásil, že by Rusko nechal dělat si se státy NATO, co chce, pokud nesplňují alianční cíl ve výdajích na zbrojení.
V Polsku je v současnosti kolem 10 tisíc amerických vojáků. Prezident Biden v pondělí prohlásil, že v současnosti není potřeba dalšího posilování jednotek na polské východní hranici.
Donald Tusk zase minulý týden na konferenci evropských lidovců v Bukurešti řekl, že poválečná doba skončila. „Skončily časy míru, skončila poválečná éra. Žijeme v nové době – v předválečné době. Pro některé z našich bratrů to už není ani předválečná éra, ale období totální války v té nejkrutější verzi,“ varoval premiér.
Cesta do Bílého domu čeká v polovině dubna i českého premiéra Petra Fialu. V pondělí to oznámila Bidenova mluvčí. Česká diplomacie přitom byla v poslední době ohledně pravděpodobnosti schůzky ještě před podzimními americkými prezidentskými volbami spíše skeptická. Tématem má být i situace ve východní Evropě.
A shodu české a polské zahraniční politiky vůči Rusku a válce na Ukrajině demonstrovali v úterý i ministři zahraničí obou zemí. „Každý den, kdy Putin okupuje další metr čtvereční ukrajinské půdy, zvyšuje apetit ostatních autoritářů, kteří sní o překreslení hranic,“ napsali ve společném textu Jan Lipavský a Radosław Sikorski.
Ministři vyzývají mimo jiné k nákupu munice pro Ukrajinu v rámci české iniciativy a také k využití zmrazených ruských aktiv. Článek publikoval český Deník i polská Gazeta Wyborcza a má se objevit i v tisku na Ukrajině a v USA.
Poláci u Bidena, Orbán u Trumpa
V kontrastu k polské a české zahraniční politice stojí maďarská (a slovenská). Krátce před výročím vstupu Maďarska do NATO totiž premiér Viktor Orbán na Floridě navštívil a otevřeně podpořil Donalda Trumpa.
„Potřebujeme vůdce, kteří jsou respektováni a mohou přinést mír. On je jedním z nich! Vraťte se a přineste nám mír, pane prezidente!“ Komentoval Orbán společnou fotku s Trumpem na síti X.
Po návratu z USA řekl Orbán v rozhovoru pro státní televizi, že má prý Trump podrobné plány, jak ukončit válku, a ty že jsou shodné se zájmy Maďarska. Pokud se Trump znovu stane prezidentem, podle Orbána nebude chtít financovat bezpečnost Evropanů a stopne finanční pomoc na obranu Ukrajiny.
Bidenův Bílý dům Orbánovi podle CNN schůzku nenabídl a Orbán o ni ani nežádal.
Přímo v úterý, tedy na výročí vstupu do Aliance, pak Budapešť navštívil ředitel ruské státní energetické firmy Rosatom Dmitrij Lichačov. Přijal ho maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, sám nositel ruského Řádu přátelství.
