Poláci uklidňují „drůbežářskou aféru“. Oznámili první výsledky testů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ani pesticidy, ani dioxin, polychlorované bifenyly nebo těžké kovy. Ve 352 vzorcích krmných směsí pro drůbež Poláci neodhalili překročení platných norem.

Informovala o tom tamní Hlavní veterinární inspekce. Krmivo se testovalo kvůli aféře podvodníků s tuky pro výrobu krmných směsí pro kuřata, kachny a krůty. Ze zprávy inspekce vyplývá, že jde o výsledky „všech dosud provedených testů“. O dalších výsledcích zatím úřad neinformoval.

„Drůbežářskou aféru“ odstartovaly publikace serverů Onet a Wirtualna Polska o zatčení manželů z Poznaně. Pár, který stál v čele polské pobočky německé firmy prodávající tuky, měl falšovat dokumentaci a vydávat technické a průmyslové tuky za tuky využitelné pro živočišnou výrobu. Muž i žena se k věci přiznali a po policejním zásahu jsou ve vazbě.

Tuky z Ukrajiny, Ruska či Rumunska pak firma prodávala nic netušícím producentům krmiv. Odtud pak šla krmiva do drůbežáren. Polsko je přitom významným producentem drůbežího masa v rámci EU. Polovinu své produkce Polsko vyváží.

Technické tuky, které poznaňská firma prodávala, jsou určené k výrobě biopaliv a maziv. Falšováním dokumentace a prodejem technických tuků jako potravinářských se měl pár obohatit o 176 milionů zlotých, v přepočtu 864 milionů korun.

Tuky, které firma dovážela, vznikly buď jako odpadní materiál, nebo nebyly vyrobeny za dodržení náležitého technologického procesu, byly znečištěné a nesplňovaly normy pro použití v potravinářství.

Polská média v té souvislosti psala o riziku, že drůbeží maso bude zdravotně závadné. Server Wirtualna Polska bez bližších podrobností také informoval o nadlimitním množství pesticidů.

Podle testů veterinární správy se nakonec takové podezření nepotvrdilo. Úřad minulý týden uvedl, že v 352 vzorcích krmiva pocházejících ze závodů, kde kvůli „drůbežářské aféře“ probíhaly policejní kontroly, se překročení norem nezjistila.

Policie při vyšetřování prohledala na 66 výroben. Producenti krmiv vystupují v případu jako poškození.

O „bezpečnosti polských kuřat“ ihned po vypuknutí aféry mluvil polský ministr zemědělství Henryk Kowalczyk. Pravidelné kontroly krmiv podle něj nic neodhalily.

„O kuřata se nemusíme obávat,“ uvedl ministr. Zároveň avizoval dodatečné kontroly drůbežího masa i krmných směsí. Navzdory tomu polská média přinášela názory odborníků, kteří před zdravotními následky varovali.

Aféra s krmivy vyvolala reakce i v Česku a na Slovensku. Potravinářská komora ČR minulý týden vyzvala Státní veterinární správu, aby se zaměřila na kontroly drůbežího masa z Polska.

Doporučení nekonzumovat polské drůbeží maso minulý týden vydala slovenská Státní veterinární a potravinová správa.

„Naši potravinoví inspektoři aktivně odebírají vzorky polského drůbežího a provádějí na nich laboratorní testy. Na farmách, které dovážejí krmivo z Polska, podnikají kontroly k dohledání přesného původu krmiv a krmných směsí,“ uvedlo na Facebooku slovenské ministerstvo zemědělství.

Polská média psala kvůli aféře o „velkém napětí“ v drůbežářství. Panovaly obavy, že polský export čeká „katastrofa“. Deník Rzeczpospolita současnou kazu přirovnal k deset let staré známé aféře s technickou solí.

Právě aféra s technickou solí vydávanou za potravinářskou poškodila v minulých letech pověst polských potravin.

Mezinárodní publicity se dostalo i odhalení byznysu nelegálních porážek dobytka, včetně nemocných kusů. České úřady řešily v roce 2019 i sérii dodávek polského drůbežího masa, které obsahovalo salmonelu.

Polský nejvyšší kontrolní úřad (NIK) ve své loňské zprávě upozornil na nedostatky v polském systému kontroly bezpečnosti a kvality potravin, zejména na netransparentnost systému, překrývající se kompetence a nedostatečnou spolupráci kontrolních orgánů. Za selhání označil NIK také osvětu společnosti o bezpečnosti potravin.