Políček pro Česko od USA? Polsko slaví „double“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Formát bude, lehce řečeno, nestandardní. Bílý dům ve čtvrtek překvapivě oznámil, že společnou pozvánku do Washingtonu dostali polský prezident Andrzej Duda i premiér Donald Tusk.

Oba rozhašteření politici, jejichž politické tábory tvrdě bojují na domácí politické scéně, tak budou s Joem Bidenem jednat zároveň.

Podle polských médií jde o překvapivý krok. „Nepamatuji si, že by se do Bílého domu zval prezident i premiér z jedné země zároveň,“ komentoval oznámení washingtonský korespondent polského rádia RMF FM Paweł Żuchowski.

Zatímco během úřadování Donalda Trumpa byl konzervativec Duda v Bílém domě hned třikrát, za Bidenovy vlády teď dostal pozvání vůbec poprvé. Sám Biden byl v Polsku jako prezident už dvakrát. Přičítat to lze hlavně ruské invazi na Ukrajině.

„Společná návštěva prezidenta a premiéra ve Washingtonu na výročí vstupu Polska do NATO ukazuje, že naše aliance je a bude silná bez ohledu na to, kdo v obou státech vládne,“ reagoval na síti X prezident Duda na aktuální pozvánku.

Právě čtvrtstoletí od rozšíření Aliance v roce 1999 si má trojice politiků v Bílém domě připomenout. „Schůzka podtrhuje společný pevný závazek Spojených států a Polska vůči NATO, které posiluje naši bezpečnost,“ dodala Bidenova mluvčí Karine Jean-Pierreová k jednání, jež se plánuje symbolicky na 12. března.

Přesně tehdy do NATO vstoupilo Polsko, Maďarsko a také Česká republika. Připomínka v Bílém domě se ale obejde bez politiků z Prahy i Budapešti.

Na to, proč budou při připomínce 25 let chybět představitelé Česka a Maďarska, dostal v Bílém domě od zpravodaje Polského rozhlasu dotaz Bidenův mluvčí pro národní bezpečnost John Kirby. Přímé odpovědi se však Kirby vyhnul a hovořil o vděčnosti Polsku za pomoc Ukrajincům.

Zatímco absence pozvánky pro Maďarsko se dá vysvětlit tím, že Budapešť platí kvůli politice premiéra Viktora Orbána za „enfant terrible“ v EU i v NATO, u Česka je otazníků víc.

„V den výročí vstupu do NATO se připravuje široké spektrum oslav v Česku i v zahraničí, zahraniční cesta prezidenta nebo premiéra na výročí se nepředpokládá,“ napsal na dotaz Seznam Zpráv mluvčí českého Ministerstva zahraničí Daniel Drake.

Černínský palác zároveň potvrdil, že český zájem o cestu premiéra nebo prezidenta do Bílého domu trvá.

Ministerstvo také nabídlo vlastní vysvětlení, proč ji už letos spíš neočekávat: „S blížícími se prezidentskými volbami v USA na podzim letošního roku se američtí představitelé budou soustředit spíše na vnitropolitické záležitosti, příležitostí pro přijetí zahraničních návštěv v Bílém domě tak bude ubývat.“

NATO je ovšem se setkáním spojováno i z dalších důvodů. Jedním z avizovaných cílů schůzky je totiž i „zdůraznit společný železný závazek Spojených států a Polska vůči Alianci“. Jde o téma, které se zejména v případě Američanů stalo v posledních týdnech poněkud palčivým.

Důvodem je Donald Trump a jeho výrok z minulého týdne, podle kterého by nepřišel na pomoc členskému státu NATO napadenému Ruskem, pokud by daná země neplnila své závazky. Nejedná se ovšem o jeho první prohlášení v tomto duchu, což evropské lídry, včetně těch polských, kvůli jeho další kandidatuře do Bílého domu nenechává v klidu.

Pozvánka Poláků do USA se tak nejspíš dá do určité míry číst i jako reakce na Trumpovy výroky.

Na téma bezpečnosti ostatně polský premiér klade v poslední době velký důraz. Akcentoval ho i při nedávných návštěvách v Paříži a v Berlíně, kde křísil spolupráci v rámci takzvaného výmarského trojúhelníku. „Dnes je skutečně naprosto nezbytný megaplán pro bezpečnou Evropu,“ prohlásil polský premiér.

„Evropa, Finsko i Polsko musí být připravené i na nejhorší scénáře. Jsme si vědomi, že Evropa musí zmobilizovat své prostředky tak, aby se nenechala zastrašit vojenským potenciálem Ruska. To je absolutně nutné a na tom budeme spolupracovat,“ uvedl pak k bezpečnosti v pátek při návštěvě finského premiéra Petteriho Orpa ve Varšavě.

Pokud pak jde o Polsko a jeho závazky vůči NATO, podle prezidenta Dudy je země spolehlivým spojencem a vzorem pro ostatní členy Aliance. Loni totiž Polsko vydalo na obranu přibližně 4 % svého HDP a na rok 2024 vyčlenilo na tento účel přibližně 3,1 %, což je jeden z nejvyšších podílů výdajů na obranu mezi 31 členskými zeměmi NATO.

Ty se totiž sice dohodly, že do roku 2024 budou na obranu vynakládat dvě procenta svého HDP, momentálně však tuto hranici splňuje jen 11 z 31 zemí.

V neposlední řadě je nutné ve spojení s polskou výpravou do USA samostatně zmínit i téma války v Evropě, která se Polsku odehrává přímo za hranicemi. „Lídři znovu vyjádří neotřesitelnou podporu Ukrajině, která se brání brutální ruské agresi,“ avizovala ve čtvrtek jednu z částí programu mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová.

Oznámení návštěvy přišlo v době, kdy další americká pomoc Ukrajině štěpí již tak rozdělený Kongres. Poskytnutí dalších balíčků pomoci v něm totiž naráží na tvrdý odpor republikánů, podle kterých tato podpora nebyla dostatečně transparentní a vedení země kvůli ní zanedbávalo domácí problémy, jako je situace na jižní hranici země.

Již ke konci loňského roku tato nevole vedla k úspěšnému zablokování dalších várek pomoci Ukrajincům a kohoutky americké pomoci od té doby vysychají. USA jsou přitom spolu s Polskem jedním z největších spojenců válčící země a ke konci minulého roku už poskytly Ukrajině vojenskou pomoc přesahující hodnotu 46 miliard dolarů, tedy víc než bilionu korun.

Demokraty situace nenechává chladné a poslední týdny se nesly ve znamení vyjednávání. Díky tomu se před pár dny podařilo dosáhnout dohody o další podpoře Ukrajiny, která úspěšně prošla Senátem. Vyhráno ale zdaleka není; návrh zákona nyní musí schválit i Sněmovna reprezentantů, kde mají – na rozdíl od Senátu – převahu republikáni.

K dramatu za oceánem se již vyjádřili právě i polští zástupci. Když Senátem minulý týden neprošla první verze dohody, polský premiér se rozhodně nedržel zpátky a americkým republikánům sdělil, že by se měli stydět. „Ronald Reagan (…) se dnes musí obracet v hrobě,“ napsal Tusk na platformu X s odkazem na bývalého republikánského prezidenta.

Vzhledem k tomu, že v březnu by vyjednávání o pomoci Ukrajině stále ještě mohla pokračovat, dá se předpokládat, že příjezd polské dvojice bude mít za cíl pohnout i s tímto problémem.