Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Prosím, buďte klidní,“ vzkázal Polákům prezident Andrzej Duda. Během návštěvy estonského Tallinu uklidňoval situaci poté, co se objevily zprávy o stahování amerických vojáků z polského letiště u hranic s Ukrajinou.
Letiště Řešov-Jasionka je klíčovým logistickým centrem, přes které míří důležitá americká i evropská vojenská pomoc. Američtí vojáci tam byli od zahájení ruského útoku v únoru 2022 a důležité překladiště chránily i americké systémy protivzdušné obrany Patriot.
Letiště v Řešově využívají i zahraniční delegace při cestách do napadené země. Z Jasionky pak do Kyjeva kvůli válečným podmínkám pokračují pozemní cestou a letiště využívá i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Na loňskému summitu NATO ve Washingtonu padlo rozhodnutí, že po Američanech přeberou starost o bezpečnost logistického hubu jiné státy Aliance. Americké systémy Patriot už kvůli tomu v minulých měsících nahradila protivzdušná obrana Německa a Norska.
Teď se z letiště stahují i Američané, ovšem z Polska neodcházejí a pouze se přesouvají na jiné základny. „Tato změna je součástí širší strategie zaměřené na optimalizaci amerických vojenských operací,“ uvedlo k přesunu velení amerických sil v Evropě.
V Polsku je v současnosti kolem deseti tisíc vojáků z USA. Víc jich je v Evropě už jen v Německu (37 tisíc), v Itálii (13 tisíc) a ve Velké Británii (deset tisíc). Celkem teď na starém kontinentu působí na 84 tisíc amerických vojáků, po začátku ruské invaze to bylo kolem 100 tisíc.
V rámci jaderného sdílení a odstrašování mají Američané v Evropě také zhruba stovku atomových bomb.
Kde jsou v Polsku američtí vojáci?
V Poznani se nachází předsunuté velitelské stanoviště V. sboru pozemních sil USA, které koordinuje operace amerických pozemních sil v Evropě a spolupracuje s NATO a polskými ozbrojenými silami. Od března 2023 tam působí také první stálý posádkový útvar americké armády (USAG-P).
Mezi klíčová místa patří od loňska také protiraketová základna Aegis Ashore v Redzikowu, divizní velitelství v Bolesławci a dosud to byl logistický uzel v Jasionce u Řešova.
„Podle mě pozitivní změna“
Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz ujišťoval, že celá rotace vojáků byla plánovaná už za prezidenta Joea Bidena a Varšava o ní věděla.
„Američtí vojáci zůstávají v Polsku – konkrétně ti, kteří byli původně určeni k podpoře Ukrajiny, nikoli přímo k nasazení v Polsku. Jejich počet se sice nemění, ale nově budou více zaměřeni na obranu Polska než na pomoc Ukrajině. To je podle mě pozitivní změna,“ uvedl ve středu ve vysílání televize Polsat šéf koaličních lidovců.
„Ta mise (v Řešově-Jasionce) mohla klidně skončit a vojáci se mohli vrátit do Spojených států. Místo toho ale zůstávají – několik set z nich bude rozmístěno v různých jednotkách po celé zemi,“ doplnil Kosiniak-Kamysz.
Prezident Duda ve středu na sociálních sítích dodal, že základna v Jasionce bude dál chráněna. „Prosím, počkejte na konkrétní rozhodnutí a neposlouchejte mediální zprávy, protože různí aktéři chtějí šířit dezinformace,“ uvedla hlava státu.
Polské listy: Je to špatný signál
Koho konzervativní polský prezident myslel, není jasné. Informaci o odchodu Američanů z letiště měl však na své středeční obálce liberální list Gazeta Wyborcza (GW) s titulkem „USA se vzdávají Jasionky“. Zástupce šéfredaktora GW Bartosz Wieliński označil odchod Američanů z Řešova za špatný signál.
„Na jiných základnách v Polsku sice zůstávají, ale odstrašující účinek na Rusy zeslábl. Zvlášť když jde o základnu, kterou ruští vojenští činitelé už dávno chtěli vybombardovat, nebo alespoň (formou sabotážní akce) zapálit – jenže (ruský prezident Vladimir) Putin na to neměl odvahu. Budou britští, norští, němečtí a polští vojáci stačit na to, aby Rusové drželi ruce dál od Řešova? Putinovi lidé to teď začnou testovat – v teorii i v praxi,“ uvedl Wieliński v komentáři.
Podobně o věci psal i Michał Szułdrzyński, komentátor středového listu Rzeczpospolita. „Odjezd americké armády z Jasionky byl dopředu avizovaný. V současné situaci se z něj ale stává jasný signál vyslaný Vladimiru Putinovi. Donald Trump totiž žádá ústupky od Ukrajiny, zatímco Rusko zahrnuje dárky – například vyjmutím z cel, která uvalil téměř na celý svět,“ podotkl Szułdrzyński.
Komentátor dodal, že příjezd amerických vojáků do Řešova byl v roce 2022 signálem ruskému diktátorovi. „Symbolický je i jejich odchod. Znamená totiž potvrzení postupného stahování USA z podpory Ukrajiny a zároveň svědčí o prudce klesajícím zájmu současné administrativy o Evropu.“
NBC: Pentagon chce stáhnout deset tisíc vojáků
Do napjaté atmosféry přišla v úterý i zpráva americké televize NBC o údajném plánu amerického ministerstva obrany na stažení až deseti tisíc vojáků z východní Evropy. Týkat se to má jednotek, které Bidenova administrativa poslala do Polska a Rumunska po ruském vpádu na Ukrajinu.
NBC se odkazuje na informace od šesti úředníků z USA a evropských zemí.
Nový americký prezident Donald Trump už během volební kampaně opakovaně kritizoval Evropu za to, že dostatečně neinvestuje do vlastní obrany.
Polský prezident Andrzej Duda tento týden ujišťoval, že se případné stahování amerických vojsk Polska nedotkne. „Jak americký prezident Trump, tak ministr obrany Pete Hegseth i generál Keith Kellogg v rozhovorech, které jsem s nimi vedl, jasně a jednoznačně řekli, že neexistují žádné plány na snižování přítomnosti amerických ozbrojených sil v Polsku,“ tvrdil při návštěvě Estonska.
Sám Donald Trump však ve středu na novinářský dotaz na stahování vojsk řekl, že „by to mohl udělat“, ale dodal, že „to záleží“. Celou věc navíc spojil s obchodní válkou o cla.
„Platíme za armádu v Evropě, ale nedostáváme příliš velké náhrady nákladů – podobně jako od Jižní Koreje. Takže to by byla jedna z věcí k projednání, nesouvisí to s obchodem, ale myslím, že bychom to měli zahrnout do těch jednání, protože to dává smysl. Bylo by fajn to všechno zabalit do jednoho balíčku pro každý stát,“ uvedl americký prezident.
