Článek
Obyvatele bavorské metropole zásobuje svým pivem Augustiner Bräu už 700 let. Když ale nedávno oblíbený pivovar oznámil, že vaří první várku nealkoholického ležáku nazvaného Augustiner Alkoholfrei Hell, část tradicionalistů to brala jako otevření další fronty kulturní války.
„Fuj. Jak smutné, že i poslední bašta umírá pod tlakem duhové mafie,“ citoval britský deník The Times vyjádření jednoho z uživatelů sociálních sítí. Další z kritiků přirovnal nový ležák k limonádě, jiný pak dramaticky prohlásil, že „ztrácí víru v lidství“.
Na pultech německých obchodů je sice nealkoholické pivo běžným výrobkem, Augustiner Bräu jako nejtradičnější pivovar a pilíř slavného Oktoberfestu je ale něco jiného. Pivovar si zakládá na tradici, používá pouze dřevěné sudy a jen málokdy si platí reklamy.
Osmapadesátiletý milovník piva Christian Thiele listu The Times řekl, že nový ležák neochutná a že nechápe, jak mohl tradiční pivovar udělat tak radikální krok. Augustiner Bräu podle něj nealko pivo nepotřebuje, i bez něj jde o kultovní značku.
„Je oblíbená na fotbalové scéně, často vidíte, jak se nakládají její bedny do autobusů. Nezáleží ani na ceně. Je to škoda. Tohle zatracené nealkoholické pivo je všude na vzestupu,“ postěžoval si.
O dostupnosti alkoholu v Česku
I v Česku už zaznívají hlasy, že alkoholu je v zemi až moc:
Rozhodnutí o výrobě nealkoholického piva se dostalo až na titulní stránky novin, také ale odráží tlak na téměř 1500 německých pivovarů, aby inovovaly a reagovaly tak na pokles spotřeby piva v celé Evropě. K tomu dochází v důsledku stárnutí populace, rostoucí konkurence a zvýšeného důrazu na zdraví.
„Pokud nejdete s dobou, skončíte,“ přiznal při představení nového piva Werner Mayer, jeden z manažerů pivovaru.
Německý pivovarnický svaz uvedl, že prodej piva v Německu v roce 2023 klesl o 4,5 procenta na 8,4 miliardy litrů po mírném nárůstu v roce 2022. Růst následoval po propadu způsobeném pandemií koronaviru v letech 2020 a 2021.
Spotřeba klesá
„Situace zůstává obtížná,“ řekla mluvčí pivovarnické federace Nina Göllingerová. „Omezení výdajů spotřebitelů v maloobchodě a gastronomii zasáhlo pivovary plnou silou. Bohužel se od tohoto tržního trendu nemůžeme odpoutat.“
Spotřeba piva v zemi klesla od roku 1980 o třetinu a jedno či dvě piva k obědu si v pracovních jídelnách dává čím dál méně lidí. Někteří kritici upozorňují na omezení dané rigidním zákonem o pivu, který stanoví, že tento výrobek musí obsahovat pouze vodu, slad, chmel a kvasinky. Právě v Bavorsku, v domově asi 600 pivovarů, se zákon uplatňuje nejpřísněji.
To ale Göllingerová odmítá: „Možností, jak uvařit dobré pivo, je nepřeberné množství. Sládci mají k dispozici kolem 250 odrůd chmele, 40 různých druhů sladu a téměř 200 různých kmenů kvasinek. Na chuť piva má vliv i výběr použité vody. Nemluvě o procesu vaření piva,“ argumentuje mluvčí. Připouští ale, že nealkoholická piva a míchané pivní nápoje jsou v posledních letech nejrychleji rostoucím segmentem trhu.
Pivař Thiele souhlasí s tím, že zákon by se měnit neměl: „Podívejte se, co dávají do piva Belgičané: třešně, ovoce, samé nechutnosti.“
