Prezident Pellegrini? „Spojenec“ chce, aby řekl, s kým žije a koho má rád

„Neberte, prosím, mé rozhodnutí nekandidovat za důkaz toho, že se slušností se nedá uspět,“ řekla loni v červnu slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, když oznamovala, že nebude post obhajovat.

Na její vyjádření se čekalo. Záhy poté začala „burza jmen“, která ale stále trvá, jelikož dění kolem jarních prezidentských voleb je překvapivě pomalé.

Loni na podzim je zcela zastínily předčasné parlamentní volby a následné formování nové vlády, které plynule přešlo do politického sporu o právní stát.

Teprve v pondělí se tak Slováci dozvěděli, že první kolo voleb hlavy státu bude v sobotu 23. března, případné druhé o dva týdny později 6. dubna. V úterý pak začala oficiálně běžet předvolební kampaň, s níž je spojený výdajový limit 500 tisíc eur (asi 12,3 milionu korun).

A byť předvolební průzkumy ukazují na jasné favority, Slováci zatím nevědí, z jakých kandidátů si budou vybírat. Zájemcům zbývají na přihlášku necelé tři týdny.

Jedním z mála jasných uchazečů je bývalý ministr zahraničních věcí a diplomat Ivan Korčok.

„V těchto prezidentských volbách půjde o to, zda předseda vlády skrze prezidentský úřad ovládne celou moc včetně ústavního soudu. Klíčovým tématem bude rovnováha a protiváha této vládě, když to situace vyžaduje,“ řekl tento týden.

Liberální politik, jenž má podporu opozičního hnutí Progresivní Slovensko, sice už delší dobu objíždí slovenská města a chodí na protivládní demonstrace, dosud ale vlastně nevěděl, s kým v kampaní změří síly.

Od pondělka má o něco jasněji, byť ještě ne oficiálně. Když totiž předseda parlamentu Peter Pellegrini z titulu své funkce oznamoval termín voleb na 23. března, dalo se mezi řádky vyčíst, že se chystá kandidovat.

„Osobní rozhodnutí jsem přijal,“ nechal se slyšet předseda strany Hlas. Oznámit vše chce 19. ledna v rodné Banské Bystrici.

O Pellegriniho zájmu být prezidentem se spekuluje měsíce. Dominuje i průzkumům –⁠ podle prosincových čísel by ve druhém kole porazil Korčoka poměrem 60 ku 40.

Ještě před parlamentními volbami přitom 49letý politik prohlašoval, že usiluje o vládní funkci. „Nemám ambici stát se prezidentem,“ pravil loni v červnu.

Vše se změnilo po parlamentních volbách, dal před možnou spoluprací s „protificovským blokem“ přednost Směru svého bývalého vládního a stranického šéfa Robertu Ficovi a Slovenské národní straně (SNS) Andreje Danka. A strategicky ustoupil do funkce předsedy Národní rady.

To je ovšem pro nadcházející klání dobrý výchozí bod, jelikož Pellegrini nezasedá přímo ve vládě, z titulu své funkce může působit nadstranicky a navštěvovat nemocnice, dětské domovy či výstavy.

Ostrá kritika se mu přesto nevyhýbá. Opozice dokázala v prosinci dostat na náměstí slovenských měst opakovaně tisíce lidí, kteří pod hesly o ochraně právního státu skandovali i vzkazy, že je Pellegrini „zrádce“ či „podržtaška“.

Naráželi na jeho slova ze začátku října, kdy se jednalo o nové vládě: „Nebudu žádný podržtaška ani nebudeme někomu dělat jen výtah k moci, aby si se státem dělal, co chce.“

Výrok mu teď opozice připomíná v kontextu sporu o změny trestního zákoníku, kdy chce premiér Fico zrušit speciální prokuraturu, která stíhá mimo jiné případy korupce včetně desítek kauz spojených s jeho Směrem a jeho okolím.

Koalice v té souvislosti mluví o rychlé reformě „zpolitizované prokuratury“, která je „posedlá“ Směrem, snižování trestních sazeb pak odůvodňuje humanizací práva.

Pellegrini má jako předseda parlamentu za úkol dostat Ficovu agendu na program co nejrychleji, a to navzdory obstrukcím opozice.

Při případné kandidatuře se může spoléhat na premiérovu podporu. „Řekl jsem velmi jasně koaličnímu partnerovi, předsedovi strany Hlas Petru Pellegrinimu, že pokud půjde do kandidatury na prezidenta, Směr ho v kampani podpoří. Myslím si, že by byl dobrý prezident,“ řekl Fico už před Vánoci.

S podporou SNS to tak jisté není. Andrej Danko minulý týden uvedl, že on sám kandidaturu zvažuje a už sesbíral 10 tisíc podpisů z 15 tisíc potřebných.

Pellegriniho zkritizoval, že oznámení kandidatury protahuje, což ho může stát vítězství. „Je příliš liberální. Já jsem mu podal přátelskou ruku, Pellegrini ji odmítl. Co bude dál, to je jeho věc. Pokud bude koaliční prezident, chceme otevřít koaliční smlouvu z hlediska vládních postů,“ avizoval také možné mocenské rošády.

U toho ale neskončil. „V mnohých věcech je problém volit Pellegriniho u našeho voliče velký. V tom jsem mu chtěl pomoct, abychom vysvětlili některá, řekněme, specifika,“ narážel na expremiérovo soukromí s tím, že kandidáta na prezidenta novináři „doslova vysvlečou“. „Budou zkoumat, kdo je první dáma. Určitě by o zdravotním stavu kandidáta na prezidenta měli občané všechno vědět.“

Vyjmenoval i celý seznam, který by o politikovi měl být veřejný: jeho orientace, manýry, chování a finanční hotovost. „Každý kandidát se musí připravit na to, nejen jestli se umí usmívat, ale i kolik má dětí, koho má rád, s kým žije, z čeho je financována kampaň. A pak si lidé vyberou,“ uvedl lídr SNS.

V kritice pokračoval i tuto středu. „Myslím, že padesátiletý chlap by měl mít i jiné mazlíčky než jen pejska Geryho,“ narážel na Pellegriniho švýcarského salašnického psa. Postěžoval si také, že je dnes nejhorší být „bílý chlap, který miluje ženy“.

Sám Danko má na svém účtu dřívější erotické dopisování s internetovým alter egem Aleny Zsuzsové. Známá pomocnice mafiána Mariana Kočnera si odpykává 25 let vězení za zprostředkování vraždy Jána Kuciaka a přípravu vražd prokurátorů.

Podle Denníku N Danko otevřeně vydírá Pellegriniho jeho soukromím, které by mohlo být pro slovenské konzervativní voliče překážkou (viz box níže). Cílem je mocenská rošáda v koalici.

Ivan Korčok se potenciálního rivala zastal. „Kritizuji mnoho Pellegriniho postojů, zároveň však ostře odmítám vytahování věcí ze soukromí, pomluv a osobních záležitostí na kohokoli. Je to ubohé a ostudné,“ řekl.

Otázkou u Pellegriniho zůstává, co by se po volbách stalo s Hlasem. Podle ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka by stranický předseda nemusel rezignovat ani v případě zvolení prezidentem. „Budu rád, pokud na pozici předsedy zůstane ještě několik let,“ uvedl nedávno.

Volby se tentokrát obejdou bez vědce Roberta Mistríka, který se o funkci ucházel v roce 2019, nakonec ale před prvním kolem odstoupil a podpořil Zuzanu Čaputovou.