Pellegrini se tvrdě opřel do Ficovy vlády. Mluví o marasmu a hrozí vetem

Nejdřív dotaz ignoroval a požádal o další, pak se na redaktorku deníku Korzár obořil, protože se ptá na otázky, které nesouvisí s jeho výjezdem do Košic. Slovenský premiér a lídr strany Směr Robert Fico v pondělí na tiskové konferenci odmítl komentovat nejnovější ruské údery proti Ukrajině.

„Já odsuzuji všechno zabíjení. To jsem dělal vždy a budu to dělat, ale nemám dostatek informací, abych teď jen tak něco povídal,“ dodal k novinářskému dotazu, který směřoval na krvavý ruský útok na ukrajinské město Sumy. V neděli tam ruské rakety zabily 35 lidí a více než stovku zranily.

Fico pak místo odpovědi znovu pokáral novináře za to, že se ptají na otázky nesouvisející s tématem tiskovky – tedy s výstavbou nájemních bytů.

V tu dobu bylo už více než 24 hodin jasné, co se v ukrajinském oblastním městě stalo. Od Ficovy vlády zaznělo odsouzení útoku až v pondělí – ministr zahraničí Juraj Blanár ze Směru se na jednání unijních ministrů v Lucemburku přidal ke společnému kritickému stanovisku.

„Je evidentní, že v případě konfliktu na Ukrajině měla být mírová jednání zahájena už dříve, aby se předešlo zbytečným obětem z řad civilního obyvatelstva, protože válka si zkrátka nevybírá. Všechny útoky na civilisty je proto třeba odsoudit v jakémkoliv kontextu a nadále podporovat všechny mírové iniciativy,“ napsal pak Blanár nepříliš konkrétně.

Už v neděli, pár hodin po útoku, však ze Slovenska zaznělo jasné odsouzení Ruska. Kromě opozice přišlo – poměrně překvapivě – i přímo z prezidentského paláce.

„Mezinárodní společenství musí vynaložit veškeré diplomatické úsilí a tlak, aby toto vraždění skončilo a Rusko začalo řešit otázky míru u jednacího stolu, a ne řízenými střelami, které zabíjejí nevinné lidi,“ napsal v neděli odpoledne prezident Peter Pellegrini na sociálních sítích. Na síti X mu posléze poděkoval za podporu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Není to v posledních dnech jediný ostrý kontrast mezi politikou Ficovy vlády a prezidentem Pellegrinim. Už v sobotu totiž prezident nečekaně otevřeně zkritizoval současnou vládní koalici i premiéra.

V rozhovoru pro Slovenský rozhlas dokonce současnou situaci za Ficovy vlády označil za marasmus. U politických stran prý nevidí snahu o skutečný boj za budoucnost země.

Do vládní koalice Směru, Pellegriniho mateřského Hlasu a Slovenské národní strany (SNS) a de facto i několika poslaneckých „volných radikálů“ se prezident pustil kvůli nedávnému přerozdělování funkcí.

Kvůli nestabilitě koalice, která měsíce procházela politickými turbulencemi, Pellegrini dokonce připustil předčasné parlamentní volby. „Někdy si kladu otázku, jestli tato koalice chce vydržet celé volební období, nebo se jeden z jejích partnerů opravdu chystá na předčasné volby,“ uvedl se zjevnou narážkou na Ficův Směr.

Právě premiéra několikrát zkritizoval adresně. Kromě podílu na koaliční krizi mu vyčetl například to, že Fico ve své zahraniční politice „na všechny světové strany“ opomíjí západ.

Hlava státu také koalici pohrozila vetem. Pellegrini oznámil, že nepodepíše zákon o doživotní rentě pro generálního prokurátora. Jde o více než 5 tisíc eur, v přepočtu 125 tisíc měsíčně, na které má generální prokurátor nárok, i když nedokončí celé funkční období.

Slovenská opozice od začátku tvrdí, že jde o zákon, který připravuje půdu pro odchod současného generálního prokurátora Maroše Žilinky ještě před koncem funkčního období. Prezident v té souvislosti v sobotu naznačil, že odmítá, aby byl novým šéfem prokuratury jeden z Ficových poradců: David Lindtner či Marek Para.

Problém má Pellegrini i se zákonem, který by rušil pokuty za nedodržování opatření za pandemie covidu-19. Stát by měl navíc prohřešky odškodnit. „Je to velmi nebezpečný precedens. Nevím, jak se předkladatelé tohoto zákona budou moci podívat do očí pozůstalým po obětech covidu,“ řekl prezident.

V kritice vlády prezident pokračoval i v pondělí. Na konferenci Vizio Energo prohlásil, že by se měla zrušit kontroverzní transakční daň. Jde o jedno z hlavních konsolidačních opatření Ficovy vlády.

Prezident označil daň za nelogickou a místo ní doporučil vládě zavést nebo zvýšit jiné daně. „Daň je vždy z něčeho, buď ze zisku, z obratu, nebo z přidané hodnoty. Jsem vystudovaný ekonom, ale opravdu nedokážu odpovědět svým lidem, obyvatelům, kamarádům, kteří se mě ptají, proč, když někdo posílá výplatu svému zaměstnanci, musí z toho ještě zaplatit nějakou daň, nebo když zaměstnanci vrací přeplatek na dani, že z toho znovu musí zaplatit daň,“ přiblížil.

Už v sobotu o dani prohlásil, že má mnoho nedostatků a že vyvolává u obyvatel velkou nevoli.

V pondělí se Pellegrini opřel i do slovenské politiky obecně. „Zemi řídíme od voleb do voleb, a nikdo tu nemá ambici přijít s vizionářským projektem, který se bude dát realizovat deset, patnáct, dvacet let, abychom zemi skokově posunuli. To je obrovská krize slovenské politiky,“ prohlásil na konferenci.

Mezi výtkami zmínil zahlcování lidí změnami ústavy. Ústavu teď navrhuje změnit Ficova koalice. Do základního zákona chce mimo jiné zapsat existenci „dvou biologických pohlaví“. Vládní návrh novely ústavy také předpokládá, že Slovensko si zachová svrchovanost v některých kulturních a etických záležitostech a že vzdělávání dětí v oblasti sexuální problematiky bude podléhat souhlasu rodičů.

„Dvě pohlaví“ zakotvila do ústavy tento týden už maďarská vládnoucí strana Fidesz premiéra Viktora Orbána.

Na to není jasná odpověď. Jde rozhodně o jedno z nejkritičtějších vyjádření prezidenta Pellegriniho na adresu Ficovy vlády. Slovenská média zmiňují, že v takto otevřeně se Pellegrini postavil Ficovi naposled v roce 2018 při odvolání policejního prezidenta Tibora Gašpara, dnešního vlivného politika Směru.

Neznamená to však, že by teď Pellegrini vstoupil s kabinetem do přímého nebo zásadního konfliktu. Veto zatím použil ve funkci prezidenta třikrát: loni vetoval novelu zákona o vodách, novelu o posuzování vlivu na životní prostředí a pak zákon, který umožní úřadům požadovat poplatky za poskytování některých informací o své činnosti. Ve všech případech nakonec poslanci prezidenta přehlasovali.

Jak to bude v případě renty pro generálního prokurátora či covidové amnestie, není jasné. Paradoxní však je, že předseda strany Hlas, jíž Pellegrini založil a v níž si údajně ponechává zákulisní vliv, si covidovou amnestii ještě minulý týden pochvaloval.

„Přijali jsme zákon, kterým alespoň částečně odškodníme všechny lidi, kteří trpěli pod nadvládou zla v období pandemie covidu v letech 2020 až 2023. Stát během mimořádné situace musí přijímat opatření, ale ty mají lidi chránit, a ne je tyranizovat,“ psal o zákonu ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok.

Jeho straně Hlas se podle aktuálních průzkumů dál propadají preference. Agentura Focus v posledním průzkumu přisuzuje straně pouhých deset procent. I to může být jedním z důvodů Pellegriniho vymezení se - ač prezident, stále je se stranou, kterou vybudoval, spojovaný.

Pro autenticitu jeho výroků hovoří to, že někdejší premiér při rozluce se stranou Směr v roce 2020 avizoval vytvoření Hlasu jako sociálnědemokratické strany moderního střihu.

Proti však hovoří Pellegriniho dosavadní politický styl. Ještě krátce po volbách v roce 2023 totiž tehdejší lídr Hlasu prohlašoval, že rozhodně nebude „podržtaškou“ Fica a Směru. Nakonec však jeho strana vstoupila do koalice se Směrem a SNS, Pellegrini skončil ve funkci předsedy parlamentu a hlasoval například pro likvidaci speciální prokuratury i novelu trestního zákona, jež pomohla řadě stíhaných politiků a oligarchů spojených s Ficovou érou.

Pellegrini v sobotu Fica a jeho koalici kritizoval kvůli nestabilitě a politickým trafikám. To samé říkal už při malé vládní rošádě, během které se ministrem investicí stal poslanecký rebel z Hlasu Samuel Migaľ.

„Členem vlády se stanete pouze na základě politických dohod, které jste uzavřel jako podmínku vaší další podpory vládní koalici s předsedou vlády a nejsilnější koaliční stranou, která podle koaliční smlouvy převzala za tento váš resort politickou odpovědnost,“ pronesl v březnu prezident nečekaně ostře na Migaľovu adresu.

„Doufám, že dnešním aktem nezačíná období, ve kterém bude jedinou podmínkou obsazení vysoké státní funkce politická dohoda o zajištění podpory vlády v parlamentu,“ dodal v podobném duchu na ceremoniálu v Prezidentském paláci, jehož se účastnil i premiér Fico.

Navzdory kritice Pellegrini Migaľa do funkce jmenoval.

Podobně to zřejmě bude i s aktuální Pellegriniho kritikou zahraniční politiky vlády, která je podobně jako ta maďarská vstřícná k Rusku Vladimira Putina (na rozdíl od Viktora Orbána však Robert Fico na unijní úrovni vždy hlasuje s většinou a potvrzuje protiruské sankce).

Sám Pellegrini není ani horlivý zastánce Ukrajiny, ani ostrý kritik Ruska. V loňské prezidentské kampani akcentoval téma míru a války, respektive prezentoval svého hlavního rivala Ivana Korčoka jako politika, jenž chce zatažení Slovenska do válečného konfliktu.

Jako prezident navíc Peter Pellegrini dosud nenavštívil Ukrajinu – sousední stát Slovenska. V Praze, Varšavě a v Budapešti byl v prvních týdnech svého mandátu, ve Vídni pak loni v září.

Výzvou a určitým testem, zda svá poslední ostrá vyjádření myslí Peter Pellegrini vážně, bude kromě použití prezidentského veta také postoj k petici požadující referendum o zrušení protiruských sankcí.

Okrajové nacionalistické strany totiž dokončují sběr podpisů a tvrdí, že jich nasbíraly už 332 tisíc z potřebných 350 tisíc. Iniciativu podporují osobnosti krajně pravicové, proruské a dezinformační scény jako například Štefan Harabin, extremista Daniel Bombic či nově i europoslanec neparlamentní Republiky Milan Uhrík a také lídr vládní SNS Andrej Danko.

Referendum pak do třiceti dní vyhlašuje prezident, jenž petici dostává k technickému posouzení. Automaticky však referendum vyhlásit nemusí – pokud má pochybnosti, že předmět referenda je v rozporu s ústavou, může se nejprve obrátit na ústavní soud, aby otázku přezkoumal. Takovou možnost v minulosti využili jak Andrej Kiska, tak Zuzana Čaputová.