Pavel jede do Varšavy s image kritika V4 i „obránce Polska“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Směr druhé zahraničí cesty českého prezidenta určil paradoxně jeho konkurent ve volbách předseda hnutí ANO Andrej Babiš a jeho výrok o tom, že by neposlal české vojáky na pomoc Polsku a pobaltským státům.

Tehdy věc komentoval i polský prezident Andrzej Duda. V jasné narážce na Babiše a jeho slovenský původ se smíchem řekl, že v debatě českých kandidátů měla padnout otázka spíš na obranu při hypotetickém napadení Slovenska než otázka na Polsko a Pobaltí.

Petr Pavel na expremiéra reagoval avízem, že pokud se stane prezidentem, jeho druhá cesta povede do Varšavy. „Abych našeho dobrého souseda a přátele z Pobaltí ujistil, že ctíme dohody a Andrej Babiš nemluví za nás,“ napsal před druhým kolem voleb.

Návštěva Polska tudíž následuje hned po cestě na Slovensko. Už tou český prezident polská média zaujal. V Bratislavě totiž komentoval svůj vztah k Visegrádské čtyřce (V4) a představy o ní. Uvedl, že V4 vnímá pouze jako „konzultační fórum“.

„Visegrádská skupina umírá? Ránu jí zasadil nový český prezident,“ napsal poté v titulku nejčtenější polský zpravodajský web Onet. Polská verze serveru Euractiv se přidala s titulkem „Konec Visegrádské skupiny? Překvapivé rozhodnutí českého prezidenta“.

Podle Pavla si V4 zaslouží přehodnocení. „Protože pokud bychom ji chtěli vnímat jako nástroj ke koordinaci či případně sjednocení zahraniční nebo bezpečnostní politiky, tak je to ambice, která se za stávajících podmínek nedá naplnit. V tom případě by smysl neměla,“ řekl prezident v Bratislavě. Dodal, že V4 podle něj nemá smysl přeceňovat.

K V4 se vyjádřila i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Podle ní skupina prochází krizí identity a není vnímaná jako jednotný politický blok.

Téma V4 v Polsku vyvolává pozornost dlouhodobě. Tamní vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) skupinu v posledních letech často využívala jako regionální „nástroj odporu“ v evropských tématech, jako je migrace, nebo pro polské a maďarské odrážení unijní kritiky stavu právního státu a médií.

Blízké polské spojenectví s orbánovským Maďarskem se ale zhroutilo po ruské invazi na Ukrajinu. Zatímco Budapešť kvůli svému vztahu s Kremlem odmítá Ukrajině dodávat výzbroj a lobbuje za oslabení protiruských sankcí, Varšava patří k lídrům pomoci, na čemž v zemi panuje i výjimečná politická shoda.

Pavlovu rezervovanému postoji k V4 se věnovala polská média už v profilech před českými prezidentskými volbami. Otázku na Visegrád dostal Pavel i krátce po svém zvolení v prvním rozhovoru pro polská média.

Podle výkonného ředitele Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Víta Dostála Pavlův názor Poláky příliš nerozhodí díky jeho postojům k Ukrajině, transatlantickým vztahům i bezpečnosti.

„Pro Polsko není V4 jediný regionální formát, na který se po ruské invazi na Ukrajinu orientuje. Je tu ještě Trojmoří nebo Lublinský trojúhelník,“ podotýká Dostál s odkazem na projekt prezident Dudy a spolupráci Litvy, Polska a Ukrajiny.

Rozruch kolem V4 analytik vysvětluje tím, že si slova o českém nezájmu o V4 může někdo mylně vykládat jako český nezájem o Polsko. „U Pavla to tak ale určitě není,“ dodává Dostál.

Polský server Onet ještě před českými prezidentskými volbami napsal, že má Pavel k současné národně-konzervativní vládě strany PiS rezervovaný vztah. Varšava už roky pod taktovkou šéfa PiS Jarosława Kaczyńského uhýbá od tradičního modelu právního státu, za což čelí kritice opozice, evropských institucí a řadě soudních sporů.

Český prezident ovšem v Bratislavě v debatě českého a slovenského Deníku N řekl, že se teď tématu stavu právního státu v Polsku věnovat nebude. „Nemyslím si, že by to bylo vhodné téma pro první návštěvu,“ uvedl.

Vyzdvihnul, že se Česko shodne s Polskem v pohledu na Rusko, v podpoře Ukrajiny i v regionální spolupráci. „To bude to hlavní, o čem se budeme bavit, tedy ta pozitivní témata. K těm dalším se můžeme dostat při dalších jednáních. Příležitostí bude celá řada,“ dodal prezident.

Podle Víta Dostála se dá i citlivé téma právního státu zvednout diplomaticky a formulovat neútočně. „Zároveň ale i tak, aby druhá strana velmi dobře pochopila pointu,“ míní analytik AMO.

To, že Pavel teď téma právního státu v Polsku řešit nebude, Dostál nepovažuje za překvapivé.

„Nevymyká se to současné evropské politice a středoevropské politice Česka, stejně tak jako podobnému přístupu řady dalších zemí. Myslím si, že je vcelku rozumné, že Česko není první zemí, která tohleto zvedá. Není důvod být papežštější než papež, zvlášť když v Polsku jsou za půl roku parlamentní volby,“ řekl Seznam Zprávám Vít Dostál.

Polsko a Maďarsko v minulosti kritizovala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Ta i při Pavlově návštěvě v Bratislavě k tématu podotkla, že považuje za důležitou důslednost evropských institucí, když podmiňují dodržováním zásad právního státu čerpání unijních peněz.

Prezident Pavel má ve Varšavě ve čtvrtek v plánu jednání s prezidentem Andrzejem Dudou, slavnostní večeři i setkání s krajany. V pátek by se měl setkat s premiérem Mateuszem Morawieckým a poté odletět z Varšavy do Řešova na jihovýchodě země.

Tamní letiště je klíčové pro dodávky zbraní a další pomoci na Ukrajinu. Pavel si tam prohlédne polský a americký logistický HUB.

Nový český prezident Petr Pavel přijíždí do Polska zhruba sedm měsíců před tamními parlamentními volbami. Navzdory tomu, že zbývá ještě dost času, je už kampaň v plnému proudu. Tématem posledních týdnů ovšem není bezpečnost nebo finance, ale světonázorové střety.

Minulý týden v Polsku například vypukla hysterická debata o roli papeže Jana Pavla II. v ukrývání duchovních páchajících sexuální násilí na dětech. Na papeže ukázala prstem reportáž soukromé televize TVN, jež je dlouhodobě vládě trnem v oku.

Konzervativci pak vytáhli do boje za papeže. V parlamentu například přijali deklaraci na „obranu jeho dobrého jména“ a vystupují proti debatě o historii Karola Wojtyły. Kvůli reportáži si dokonce ministerstvo zahraniční předvolalo velvyslance Spojených států. TVN totiž vlastní americká společnost.

Nedávno zas zemí otřásla sebevražda syna opoziční poslankyně. Vládní médium předtím odhalilo jeho identitu jako oběti sexuálního zneužívání. Novinář sice nezveřejnil jméno, ale uvedl, že šlo o syna poslankyně opoziční Občanské koalice ze Štětína – tam je ovšem jen jedna.

Před pár týdny se řešila mezi liberály a konzervativci i vypjatá debata o údajném zákazu konzumace masa a o nahrazení hovězího a vepřového potravinami z hmyzu. Tématu jsme se věnovali v rozhovoru s bývalým polským ombudsmanem Adamem Bodnarem.