Článek
Už v sobotu, kdy se z Izraele šířily první zprávy o krvavých útocích teroristů z hnutí Hamás, se v berlínské čtvrti Neukölln slavilo. V oblasti známé velkým podílem obyvatel arabského původu se sešli demonstranti na počest „odporu palestinského lidu“.
Organizace Samidoun, která se zasazuje o propuštění palestinských vězňů, zveřejnila ještě týž den na sociálních sítích fotky mladíka oděného do palestinské vlajky, jak na berlínské třídě Sonnenallee rozdává kolemjdoucím sladké zákusky na oslavu „vítězství“.
V dalších dnech se na podporu Palestinců pořádaly v Berlíně i jiných městech protiizraelské demonstrace. Například ve středu se v Neuköllnu sešlo několik stovek lidí, i když policie akci zakázala. Podle listu Tagesspiegel byla nálada v davu vyostřená a vzduchem létaly i petardy, policisté nakonec zadrželi přes 130 lidí.
V celém Německu po začátku hromadné teroristické akce Hamásu zesílily projevy antisemitismu. Ústřední rada Židů v Německu ve čtvrtek upozornila na šířící se výzvy, aby příznivci palestinského odporu v pátek zaútočili na židovská zařízení. Policie kvůli tomu zvýšila ostrahu příslušných budov.
Snímky s fanoušky Hamásu a množící se protižidovské výzvy vyvolaly rozhořčené reakce mnoha lidí včetně německých politiků. Prezident Frank-Walter Steinmeier uvedl, že ho oslavy útoků v Izraeli děsí a znechucují. Spolkový kancléř Olaf Scholz ve čtvrtek v parlamentu oznámil, že v Německu bude zakázána nejen činnost a podpora Hamásu, ale i zmíněná organizace Samidoun.
Propalestinská organizace Samidoun se v sobotu na sociálních sítích pochlubila, jak rozdává sladkosti na oslavu útoku na Izrael.
Německo přitom není výjimkou. Na podporu palestinského odporu se po zahájení vražedných útoků Hamásu na Izrael demonstrovalo také v dalších západoevropských zemích. Ve Francii, kde zaznamenali zvýšený počet protižidovských hrozeb a útoků, ministr vnitra nařídil místním úřadům, aby podobná shromáždění zakázaly.
Situace ve Spolkové republice je nicméně specifická. Postoje politických představitelů k izraelsko-palestinskému konfliktu jsou tam stále poznamenány dědictvím viny z vyhlazování Židů během druhé světové války. Nepřijatelnost antisemitismu je vnímána naléhavěji než jinde.
Řada Němců, především z levé části politického spektra, se nicméně tradičně zastává práv Palestinců. Z úplně jiné perspektivy pak na palestinskou otázku pohlíží mnozí lidé z muslimské komunity v Německu a hlavně její arabská část. Ta se po uprchlické krizi v letech 2015 a 2016 rozrostla o stovky tisíc příchozích především ze Sýrie a Iráku. Její členové považují židovský stát spíše za nepřítele a mnozí souhlasí i s násilnými útoky.
„Velká část arabsky mluvícího obyvatelstva v Neuköllnu bohužel sympatizuje s teroristy,“ řekla zmocněnkyně pro integraci v této berlínské čtvrti Güner Balciová pro web týdeníku Der Spiegel.
Tato bývalá novinářka podle vlastních slov váhala, jestli uvedenou větu v rozhovoru vůbec řekne. „Kdo ví, jak se situace ještě vyhrotí,“ uvedla s tím, že by se dál ráda po čtvrti pohybovala bez policejní ochrany. Každý projev solidarity s Izraelci je podle ní mezi tamními muslimy označen za zradu.
Demonstrace proti Izraeli
Na podporu palestinského odporu se po zahájení vražedných útoků Hamásu na Izrael demonstrovalo nejen v Berlíně, ale také v dalších městech v Německu, Francii, Španělsku, Spojených státech i jinde po světě.
Leckde se odpůrci Izraele sešli i přes policejní zákaz. Například v centru Vídně, kde se ve středu večer souběžně konaly dvě akce – zatímco na náměstí Ballhausplatz bylo svoláno shromáždění na podporu Izraele, na nedaleký Stephansplatz přišly stovky lidí podpořit Palestince a odmítaly se rozejít. Podle policie se propalestinské demonstrace zúčastnili i islamisté, několik lidí bylo po potyčkách zatčeno.
V posledních dnech se do popředí dostaly hlasy, které dávají sílící protiizraelské a protižidovské projevy v Německu do přímé souvislosti s velkorysým přístupem k přijímání migrantů a udělování azylu.
„Vpustit dovnitř tolik lidí zcela odlišných kultur, náboženství a přesvědčení bylo vážnou chybou, protože pak se v zemích vytvářejí zájmové skupiny,“ řekl pro televizi deníku Die Welt bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger, žijící legenda světa diplomacie.
Ve stejném duchu se vyjádřila také etnoložka Susanne Schröterová, která vede centrum pro výzkum globálního islámu na Goethově univerzitě ve Frankfurtu. Německo má podle ní „obrovský problém“, protože do země vpustilo stovky tisíc lidí, kterým v jejich původních zemích vštípili antisemitský světonázor.
„Importovaný antisemitismus byl v Německu dlouho podceňován a relativizován. Levicové kruhy ho podporovaly – přímo na našich univerzitách – vykreslováním Izraele jako domnělého ‚státu apartheidu‘ a řečmi o ‚kolonialismu osadníků‘,“ citoval Schröterovou list Bild. Analytička dokonce varovala před opakováním někdejšího spojenectví mezi nacisty a palestinskými islamisty.
