Hlavní obsah

Organizátor pražských protestů proti autům drží hladovku v německé cele

Foto: Facebook/Jan Pilař/Kai Arne Springorum, Seznam Zprávy

Česko-německý aktivista Kai Arne Springorum na jednom z dřívějších protestních pochodů v Praze.

Aktivisté z hnutí Poslední generace už několik týdnů omezují dopravu v Berlíně. Řidiči ale často nemají pro blokádu pochopení a někdy se snaží dostat protestující ze silnice i násilím.

Článek

Radikální ekologické hnutí Poslední generace (Letzte Generation) vyhlásilo před několika týdny, že zastaví provoz v hlavním městě Německa. To se aktivistům sice nepovedlo, sérií nekončících protestů, při kterých se také přilepují k vozovce, se jim ale v Berlíně daří průběžně komplikovat dopravu.

Policie se snaží blokády silnic likvidovat a některé demonstranty také zatkla, než však dorazí na místo, některým řidičům v kolonách prasknou nervy.

To se stalo v pátek ráno, kdy aktivisté zablokovali 11 míst v německé metropoli. Na dálnici A100 u sjezdu na třídu Kurfürstendamm začali naštvaní šoféři odtahovat protestující na stranu, došlo ale i na údery a kopance. Policie potvrdila, že vyšetřuje násilné výpady proti aktivistům na dvou místech, tresty zatím nepadly.

Foto: Profimedia.cz

Incident na Kurfürstendamm, 19. května.

Hnutí Poslední generace zároveň oznámilo, že od čtvrtka jsou kvůli blokádám v Berlíně v policejní cele tři její členové. Mezi nimi je i Kai Arne Springorum, který trvale žije v Česku a organizuje pochody a blokády pražské magistrály za omezení rychlosti na 30 kilometrů za hodinu.

Springorum společně s dalším zadrženým mužem odmítli po zatčení s policií spolupracovat. „To znamená, že samostatně nechodí, nejedí a nepijí. I v celách pokračují v pokojném odporu za přežití,“ uvedlo hnutí na twitteru. Trojice by měla zůstat zadržená do pátečního večera.

Seznam Zprávy se pokusily s česko-německým aktivistou telefonicky spojit, mobil s jeho číslem však nikdo nezvedal.

Nejznámější akce hnutí Poslední generace

Třítýdenní hladovka v srpnu a září 2021 vyvolala pozornost médií, její přijetí u veřejnosti ale nebylo jednoznačné. Protestující požadovali veřejné rozhovory s předsedy politických stran, většina jim nevyhověla.

Na protest proti dolování ropy v Severním moři aktivisté během roku 2022 několikrát zablokovali dálnice v Berlíně a Rakousku. Uprostřed dopravní špičky se přilepovali na vozovku sekundovým lepidlem. Stovky aktivistů byly zatčeny.

V rámci kampaně „Zachraňte jídlo, zachraňte životy“ aktivisté v několika německých městech vybírali jídlo z odpadků za supermarkety, a poté je rozdávali. Aby upozornili na neuspokojivý právní stav, přihlásila se aktivistka Melanie Guttmannová ke „krádeži“.

V dubnu 2022 se členové Poslední generace převlékli za stavební dělníky a rozbili chodník přes spolkovým ministerstvem hospodářství v Berlíně, aby dodali váhu kampani „Zastavte fosilní šílenství“. Potrubí s nápisem „Qatar Stream“ upozorňovalo na kritizované dodávky plynu z Kataru.

V květnu 2022 aktivisté obsadili části Lipské univerzity a požadovali, aby se rektor veřejně postavil proti ropným vrtům v Severním moři.

Součástí akcí, jak na sebe upozornit, bylo i špinění zdí různých budov v Berlíně, například spolkového kancléřství.

Velký rozruch vyvolala série útoků mezi srpnem a říjnem 2022 v různých muzeích, včetně Berlína a Londýna, kde členové Poslední generace potřísnili umělecká díla polévkou, tmavou kapalinou nebo bramborovou kaší. Jindy se přilepovali k rámům obrazů.

V lednu 2023 protestovali spolu s klimatickými aktivisty z dalších uskupení proti těžbě hnědého uhlí a proti demolici vesnice Lützerath v Severním Porýní-Vestfálsku. Přítomna byla i Greta Thunbergová.

Začátkem března členové Poslední generace polili ropou památník německé ústavy před Spolkovým sněmem v Berlíně. Tím si vysloužili ostrou kritiku médií i politiků.

V dubnu ohlásila skupina rozsáhlé blokády silnic v Berlíně. Avizované „ztišení“ německé metropole sice nenastalo, téměř denně ale aktivisté ucpávali dopravu na různých místech města a dováděli některé řidiče k zuřivosti.

Aktivisté z Poslední generace varují před „klimatickým kolapsem“ a požadují od německé vlády okamžité omezení rychlosti na dálnicích na 100 kilometrů za hodinu nebo trvalé zavedení jízdenky na veřejnou dopravu za devět eur měsíčně (asi 214 korun).

Doporučované