Článek
„Vycházíme z toho, že naši západní sousedé v určité fázi pochopí, že dodávání moderních typů zbraní na Ukrajinu, povzbuzování ukrajinského režimu, aby pokračoval ve svých šílených ozbrojených útocích na civilisty, na vlastní občany, je kontraproduktivní a nebezpečné,“ prohlásil ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov.
Szijjártó vyrazil do Moskvy
Slova zazněla ve čtvrtek v Moskvě. Vedle Lavrova přitom stál dlouholetý maďarský ministr zahraničních věcí Peter Szijjártó, který se do Ruska vypravil prosit o posílení dodávek zemního plynu.
Maďarům jde o nákup dalších 700 milionů metrů krychlových zemního plynu navíc k množství, které už bylo stanoveno v dlouhodobých smlouvách.
Lavrov uvedl, že je Rusko maďarskou žádost „připraveno okamžitě zvážit“.
Loni v září Maďaři podepsali s ruským Gazpromem dvě dlouhodobé smlouvy, které počítají s dodávkou celkem 4,5 miliardy metrů krychlových plynu ročně potrubím přes Srbsko a Rakousko. Cesta tedy obchází Ukrajinu. Smlouva má trvat 15 let.
Řád přátelství a hackeři od Lavrova
Maďarský ministr Szijjárto je jeden z mála evropských politiků, kteří se do Ruska po jeho přepadení Ukrajiny vypravili. V polovině dubna byl v Moskvě rakouský kancléř Karl Nehammer, ale jeho cesta k žádným výsledkům nevedla.
Sám Szijjártó dostal loni od Lavrova ruský Řád přátelství. Toho se nezřekl ani po ruské invazi, ani poté, co letos na jaře vyšlo najevo, že se hackeři napojení na ruské zpravodajské služby FSB a GRU nabourali do IT systému maďarského ministerstva zahraničí a dostali se k vnitřní komunikaci zahrnující i citlivé dokumenty NATO či EU.
Čtvrteční Lavrovova slova o dodávkách zbraní Szijjártóvi zřejmě nepříjemná nebyla. Maďarsko totiž od začátku ruské invaze odmítá povolit, aby se přes jeho území dostávaly na Ukrajinu zbraně na její obranu.
Zákaz transportu zbraní platí
Ukrajinská média tento týden s odkazem na maďarského náměstka ministerstva zahraniční uvedla, že Budapešť svou politiku přehodnotila. Maďarské úřady ale takovou informaci záhy dementovaly.
„Stanovisko Maďarska v otázce dodávek zbraní bylo od začátku jasné: nepošleme na Ukrajinu vojáky ani zbraně a nedopustíme dodávky zbraní přes maďarsko-ukrajinskou hranici,“ citovala média mluvčího diplomacie Mátéa Pacholayu.
K ruské invazi na Ukrajinu má Maďarsko od začátku nejednoznačný postoj. Premiér Viktor Orbán, který ještě na začátku února jednal v Moskvě s Vladimírem Putinem o energetice, si po ruské invazi s ukrajinským prezidentem vyměňoval veřejně jízlivé vzkazy.
Před dubnovými parlamentními volbami, které Orbán znovu vyhrál, vsadil Fidesz na rétoriku, že se konflikt Maďarska netýká a že vláda „stojí na straně Maďarska a dívá se na situaci maďarskou hlavou a z maďarské perspektivy“.
Ve vítězném povolebním projevu Viktor Orbán řekl, že bojoval proti Bruselu, domácí a mezinárodní levici, Georgi Sorosovi, mezinárodnímu tisku a také ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Stav energetické nouze
Orbán sice ruskou invazi na Ukrajinu odsoudil a hlasoval společně se svými partnery v EU pro sankce, ale týdny blokoval plán na zákaz dovozu ruské ropy – než se mu podařilo získat pro Maďarsko výjimku.
Sankční politiku EU Orbán viní ze zhoršení ekonomické situace v Maďarsku, kde se tento týden demonstrovalo proti zdražování služeb pro domácnosti, včetně cen plynu a elektřiny.
Minulý týden vláda v Maďarsku vyhlásila stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu. Soubor opatření, která začnou platit od srpna, má zemi připravit na nadcházející zimu.
Rusko se na dodávkách plynu do Maďarska podílí zhruba z 85 procent, na dodávkách ropy z 65 procent. Maďarsko navíc pokrývá dovozem z Ruska také část své spotřeby elektřiny.
