Článek
Na vídeňském náměstí Ballhausplatz před rakouským kancléřstvím premiéra Viktora Orbána ve čtvrtek dopoledne čekaly „Babičky proti pravici“ (Omas gegen Rechts), tedy hnutí rakouských seniorek, které protestují proti populismu a extremismu.
Výroky o rasách
Vypískáním daly „babičky“ předsedovi maďarské vlády najevo nelibost k jeho sobotním úvahám, že míšení mezi Evropany je přijatelné, ale míšení Evropanů s „Neevropany“ vytváří lidi „smíšené rasy“.
Rakouská média dopředu psala, že Orbánova návštěva je pro kancléře Karla Nehammera zkouškou. „Kancléř by měl Orbánovi na úvod položit jednoduchou otázku: Co tě, milý Viktore, vlastně stále drží v EU?“ radil například týdeník Profil. Nehammera vyzval, aby se od rasistických projevů distancoval.
Týdeník připomněl i postoj Orbánovy vlády k ruské invazi na Ukrajinu a nedávnou cestu maďarského ministra zahraničí do Moskvy, kde žádal Sergeje Lavrova o navýšení dodávek plynu z Ruska unijní politice navzdory.
„Špatné načasování“
Deník Der Standard zase považuje Orbánovu cestu do Vídně za „špatně načasovanou“. Podle novin prý bylo jen otázkou času, kdy a kde od Orbána zazní „další rasistický a antisemitský výrok“.
List v té souvislosti podotýká, že v takové situaci byl Nehammer nucen reagovat ještě dřív, než Orbán do Rakouska přijel. „Každý, kdo mě zná, ví, že se nevyhýbám přímým rozhovorům,“ uvedl rakouský kancléř den před návštěvou. „Cokoli, co souvisí s bagatelizací (holokaustu), je pro nás nepřijatelné,“ řekl dál.
Nehammer se nakonec k věci skutečně vyjádřil i na čtvrteční tiskové konferenci po jednání s Orbánem. „My v Rakousku kategoricky odmítáme a odsuzujeme jakoukoli bagatelizaci či relativizaci rasismu nebo antisemitismu. Proč tomu tak je? Protože Rakousko má v tomto vzhledem ke své vlastní historii zvláštní odpovědnost,“ prohlásil.
Špatně jste si to vyložili, tvrdí Orbán
Viktor Orbán odvětil, že je v otázce problematiky antisemitismu a rasismu „v naprosté shodě“ s Nehammerem. Sám se definoval jako „protiimigrační politik“.
Nejde podle něj ovšem o rasovou nebo biologickou otázku, ale o kulturní. „Chceme zachovat naši civilizaci takovou, jaká je nyní,“ řekl Orbán.
Dodal, že se občas stane, že se vyjadřuje nejednoznačně. „Někdy se stane, že mluvím způsobem, který si může člověk špatně vyložit, ale požádal jsem kancléře (Nehammera), aby zasazoval informace do kulturního kontextu,“ citovala Orbána agentura AFP.
Oba politici připustili, že se země liší v otázce jaderné energetiky. Zatímco Rakousko její použití dlouhodobě odmítá, Maďarsko chystá rozšíření své elektrárny Paks.
Politici ve Vídni jednali hlavně o válce na Ukrajině a unijních sankcích.
Nehammer prohlásil, že Maďarsko dává stejně jako zbytek Evropské unie najevo nesouhlas s ruskou invazí na Ukrajinu. Orbán je přitom známý svým odmítavým postojem k protiruským sankcím.
K ruské invazi na Ukrajinu má Maďarsko od začátku nejednoznačný postoj. Premiér Viktor Orbán, který ještě na začátku února, tedy několik dní před začátkem války, jednal v Moskvě s Vladimirem Putinem o energetice, si po ruské invazi s ukrajinským prezidentem vyměňoval veřejně jízlivé vzkazy.
Před dubnovými parlamentními volbami, které Orbán znovu vyhrál, vsadil Fidesz na rétoriku, že se konflikt Maďarska netýká a že vláda „stojí na straně Maďarska a dívá se na situaci maďarskou hlavou a z maďarské perspektivy“.
Orbán sice ruskou invazi na Ukrajinu odsoudil a hlasoval společně se svými partnery v EU pro sankce, ale týdny blokoval plán na zákaz dovozu ruské ropy – než se mu podařilo získat pro Maďarsko výjimku.
Jednotu EU narušovat nechci, tvrdí premiér
Sankční politiku EU Orbán viní ze zhoršení ekonomické situace v Maďarsku, kde se nedávno demonstrovalo proti zdražování služeb pro domácnosti, včetně cen plynu a elektřiny. Orbánově straně Fidesz se navíc podle aktuálního průzkumu pro levicový deník Népszava během jednoho měsíce propadla podpora o 12 procentních bodů.
Ve Vídni maďarský premiér pronesl, že Maďarsko bere na vědomí unijní plán omezit poptávku po plynu a snížit postupně jeho dodávky z Ruska. Zdůraznil, že tahle snaha je pro jeho zemi sice nevýhodná, ale že jeho země nechce narušovat jednotu Evropské unie.
„Bereme na vědomí toto rozhodnutí, přestože je pro nás nevýhodné, a pokusíme se ho zrealizovat tak, aby nám způsobilo co nejnižší škody,“ řekl Orbán.
Moskva minulý týden na žádost Budapešti o 700 milionů metrů krychlových zemního plynu navíc k loni vyjednané patnáctileté smlouvě uvedla, že se bude věcí neprodleně zabývat.
K plynu se vyjádřil i rakouský kancléř Nehammer. Evropská komise dává podle něj členským státům EU protichůdné instrukce ohledně zajišťování plynu a přitom neplní své vlastní sliby. „Jsme svědky mnoha oznámení Evropské komise, ale velmi mála případů uvedení do praxe,“ kritizoval Unii kancléř.
Sám Nehammer jel v polovině dubna do Moskvy, kde jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jeho cesta ovšem k žádným výsledkům nevedla.
